Kristián Kryštof Clam-Gallas

Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas (3. září 1771 Praha – 21. srpna 1838 Planá)[1] byl český šlechtic. Byl nejvyšším maršálkem Českého království a předsedou Společnosti vlasteneckých přátel umění.

Kristián Kryštof Clam-Gallas
Kristián Kryštof Clam-Gallas
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
17. březen 1831 – ?
PanovníkFrantišek I., Ferdinand V.
PředchůdceJosef z Vrtby
Prezident Společnosti vlasteneckých přátel umění
Ve funkci:
1830 – 1838
PředchůdceFrantišek Josef ze Šternberka a Manderscheidu
NástupceErvín Felix hrabě Nostic-Rieneck
Narození3. září 1771
Praha
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí21. srpna 1838 (ve věku 66 let)
Planá
Rakouské císařství Rakouské císařství
Národnostčeská
ChoťJosefína z Clary-Aldringenu
RodičeKristián Filip z Clam-Gallasu a Marie Karolína Josefa Šporková
DětiEduard z Clam-Gallasu
Kristiana z Clam-Gallasu
Karolina z Clam-Gallasu
PříbuzníAloisie z Clam-Gallasu a Marie Aloisie z Clam-Gallasu (sourozenci)
František z Clam-Gallasu a Edina zu Khevenhüller-Metsch (vnoučata)
Profesemecenáš
CommonsChristian Christoph Clam-Gallas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zájem o hudbu a umění

Po smrti svého otce Kristiána Filipa se stal jako jeho nejstarší syn dědicem jeho majetku. A podobně jako otec i on podporoval rozvoj hudby a výtvarného umění. Udržoval například pravidelný orchestr a zval významné hudebníky té doby jako byl například Ludwig van Beethoven.[2] Ten pro manželku Kristiána Kryštofa (v té době ještě snoubenku), hraběnku Josefinu Karolínu Clary-Aldringen, která byla vynikající zpěvačkou, klavíristkou, hráčkou na mandolínu a byla také jednou z jeho lásek, tajně složil i dvě skladby pro cembalo a mandolínu a árii Ach krvelačný křivopřísežníku. Zřejmě je však nikdy nedostala.[2][3][4] Hrabě sám navíc také maloval.[5]

S manželkou pořádal též koncerty i divadelní představení, a to jak v Praze, kde zdědil rodový palác v Husově ulici, tak také v Liberci či Frýdlantě.[4][5]

Mecenáš

Kristián Kryštof byl k lidem laskavý a na svých panstvích podporoval rozvoj školství a vzdělání. Umožnil také několika nadaným synům svých poddaných vystudovat. Mezi ně patřili čeští malíři Josef Führich a Josef Quaisser.[6]

Stavební činnost

Lázně Libverda

Kristián Kryštof se přičinil o rozvoj lázní v Libverdě.[3] Byly postaveny nové lázeňské pavilony a objeveny i nové léčivé prameny.[7]

Obříství

Započal také s rozšiřováním zámku v Obříství, který byl do té doby pouze jednokřídlý. Ovšem již v roce 1817 prodal v té době ještě rozestavený objekt císařskému generálovi baronu Františku Kollerovi. Ten byl mimo jiné znám tím, že byl členem eskorty, která doprovázela Napoleona do vyhnanství na ostrov Elba.[8]

Usedlost Klamovka
Související informace naleznete také v článku Klamovka (Praha).

Na Klamovce v Košířích (dnes součást Prahy 5) si po roce 1787 nechal postavit pozdně barokní zámeček. Jeho sochařská výzdoba, jejíž námětem byly mytologické postavy, měla pocházet z dílny Matyáše Brauna. Kolem zámku byla navíc vybudována šlechtická zahrada, která byla později přeměněna na anglický park.[4]

V parku zámečku navíc nechal kolem roku 1790 postavit Chrámek noci a poznání zvaný též „nebíčko” (to kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy) a též malý novogotický altán postavený v roce 1820.[4]

Původní zámeček ovšem – pravděpodobně v 19. století – zmizel.[4]

Rodina

Rodiči Kristiána Kryštofa byli Kristián Filip Clam-Gallas a Marie Karolína Josefa Šporková.

S manželkou Josefinou Clary-Aldringenovou (někdy zvaná Josefa), která pocházela z Teplic, měl jediného syna Eduarda Friedricha Clam-Gallase. Ten byl jedním z nejvýznamnějších rakouských generálů 19. století a po smrti svého otce se stal dědicem rodového majetku.[3][4]

Zemřel v Plané, smuteční průvod se konal v Praze a pohřbený byl v rodinné rodinné hrobce v Hejnicích.

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas * 1. 9. 1791 - † 21. 8. 1838. clam-gallas.webnode.cz [online]. [cit. 2019-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-29.
  2. OBEC OBŘÍSTVÍ. Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
  3. ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05.
  4. Klamovka, čp. 154, Podbělohorská 3 [online]. 2007-01-27 [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu.
  5. Šlechtické rody a paláce v Praze: Gallasové, Clam-Gallasové a Clam-Gallasův palác [online]. 2009 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.
  6. Z kroniky chrastavského kronikáře Gregora Knescheho – 4. část [online]. 2005 [cit. 2010-08-16]. Dostupné online.
  7. FREEDLANTSKO.EU. Lázně Libverda [online]. [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.
  8. KASÍK, Stanislav. Okres Mělník 1990 - 2006 [online]. 2007-11-11, rev. 2008-02-09 [cit. 2010-08-17]. Dostupné online.

Literatura
  • SVOBODA, Milan. Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas: stručná biografie : edice životopisného nástinu od Johanna Rittera z Rittersberku z roku 1838 s komentáři. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012. 421 s. ISBN 978-80-7372-929-5.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.