Juan Antonio Villacañas

Juan Antonio Villacañas (10. ledna 1922, Toledo, Španělsko – 21. srpna 2001, tamtéž) byl španělským básníkem, esejistou a kritikem.

Juan Antonio Villacañas
Narození10. ledna 1922
Toledo
Úmrtí21. srpna 2001 (ve věku 79 let)
Toledo
Povoláníspisovatel, literární kritik a básník
Žánrpoezie a esej
OceněníHijo Predilecto de Toledo (2015)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Jelikož se narodil ve španělském Toledu v roce 1922, Občanská válka předčasně ukončila jeho středoškolské vzdělání. V armádě povinně sloužil na různých místech jako v Melille a Aránském údolí Pyrenejí. V Mellile byl pověřen přeorganizováním knihovny vojenského klubu a využil této příležitosti k svému intenzivnímu vzdělávání, když dychtivě a hojně četl. Po návratu do Toleda byl zaměstnán městskou radou, kde později převzal vedení nad uměním a kulturou. Tuto pozici si udržel mnoho let. Jeho sbírka básní Los Sapos z roku 1968 je obviňováním zneužívání moci, přičemž městská rada v ní figuruje zároveň jako realita a přirovnání pro takovou moc. V roce 1956 dostal Villacañas pozvání od Belgické Akademie Francouzského jazyka a literatury k účasti na třetím ročníku Bienale Internationale de Poésie v Knokke-le-Zoute v Belgii. Jeho blízké přátelství s hispanistou a básníkem Edmondem Vanderkammenem začalo právě v této době. Vanredkammen revidoval jeho Conjugación Poética del Greco v časopise pro básníky z roku 1959 a přeložil několik jeho básní do Francouzštiny. Ty se všechny objevily v tomtéž časopise v roce 1972. Po jeho návštěvě v Belgii měl Villacañas rozhovor s UNESCem v Paříži, kde se jeho hlas nahrával pro speciální vysílání pro Španělsky mluvící část Ameriky. Od padesátých let se jeho práce začínaly objevovat v národních i mezinárodních básnických antologiích. Ve stejné době se výňatky z jeho básní a kritik objevovaly v různých časopisech a novinách. Villacañas prožil v Toledu celý svůj život a vůči různým uměleckým skupinám a trendům v kritice zůstal nestranný a sledoval svůj vlastní poetický i kritický směr. Tato odtažitost mu od osmdesátých let přinášela mlčení a odstup ze stran již fungujících uměleckých skupin a kritických trendů.

Pamětní deska na rodném domě Juan Antonio Villacañas

Od roku 2001 však stoupá počet Španělských i zahraničních básníků a kritiků, kteří obdivují Villacañasovo dílo. Toto obrození, které přišlo po pomlce posledních desetiletí dvacátého století znovu poukazuje na důležitost Juana Antonia Villacana. V úvahu v tomto ohledu přichází například uznání takových básníků a kritiků, mezi které patří Emilio Porta,[1] , Pablo Luque Pinilla [2], Roberto Carlos Hernández Ferro [3], Enrique Gracia [4] y Michael Smith [5].

V roce 2001 byl každoroční knižní veletrh v Toledu věnován Juanu Antoniovi Villacañovi. Zahajovací řeč pronesla jeho dcera, Beatriz Villacañová.

Díla

Juan Antonio Villacañas napsal třicet tři básnických sbírek, které zahrnovaly širokou škálu námětů a forem, od volného verše (již od padesátých let) až k sonetu, od slok a rýmů podle vlastní vynalézavosti až po lyriku: Juan Antonio Villacañas doplnil tuto tradiční formu novým a překvapujícím obsahem do té míry, že dnes jsou jeho lyriky známé jako “juanantonianas lyriky”. K poctě mistrovství Juana Antonia Villacana a jeho lyrik, vymyslel Juan Ruiz de Torres novou formu, která vzešla z Villacañovy, a která se jmenuje delyrika. V souvislosti s poezií také vyprodukoval mnoho kritiky a esejů (které se objevily v široké škále publikací, například v La Estafeta Literaria a Nueva Estafeta, vedena Luisem Rosalesem) a dvě knihy prózy: Bécquer o la Poesía de Todos (za kterou získal cenu Círculo de Escritores y Poetas Iberoamericanos v New Yorku v roce 1971) a Versómanos (z roku 1989).

V posledním díle ze jmenovaných Villacañas rozkrývá prvky, které zvýrazňují velkou část převládající básnické kritiky tehdejší doby. Básně, krátké povídky a různorodé texty mohou být nalezeny v takových publikacích jako ABC, Poesía Española (1ª y 2ª Épocas), Diario Ya, Poesía Hispánica, Diario de León, Le Journal des Poètes and El Mercurio de Chile. V sedmdesátých letech Juan Antonio Villacañas zkoumá nový způsob tvorby: jednotu básně a obrazu, aby vytvořil silnou spojnici, kterou nazval “liriforma”. Výstava těchto “liriforem” společně vytváří knihu nazvanou Testamento de Carnaval. Prvního ledna roku 1976 zaplnil periodický tisk La Estafeta Literaria společně s dalšími sdělovacími prostředky zprávy rozhovorem s autorem.

Poezie
  • 1952, Navegando en la Noche
  • 1952, Legionario del Mundo
  • 1953, Brisas Íntimas
  • 1954, Palabras
  • 1954, El Tiempo Justo
  • 1955, El Diluvio Universal
  • 1957, La Estatua Animada
  • 1958, Conjugación Poética del Greco
  • 1960, Marcha Destriunfal
  • 1961, Música en las Colinas
  • 1962, Los Vagos Pensamientos
  • 1964, Sala de Juego
  • 1965, La Llama entre los Cerezos
  • 1968, Los Sapos
  • 1971, Cárcel de la Libertad (Premio “Ausiàs March” 1969)
  • 1971, Las Humanas Heridas de las Piedras
  • 1973, Rebelión de un Recién Nacido
  • 1975-1976, Testamento del Carnaval (Liriformas)
  • 1980, El Dante en Toledo
  • 1980-1984, Estado de Gracia (Incluido en Argumento de Mi Biografía, 2000 como Cartas Pasión con Tetis, 1980)
  • 1990, 20 Poemas de Antón y una Canción Inesperada
  • 1991, El Humor Infinito de la Historia
  • 1993, Homenaje a la Lira en Larga Sobremesa con Luciano
  • 1995, Se Equivocó el Profeta
  • 1995, Las Tentaciones de Sanjuanantonio
  • 1996, A Muerto por Persona
  • 1996, Al Margen de lo Transitable (bajo el seudónimo de Juan Amor de Velasco)
  • 1996, Antología Poética
  • 1997, Sublevación de la Melancolía
  • 1998, Sandemonio en la Gloria
  • 1998, Sublimación de la Desobediencia
  • 1999, Balbuciendo
  • 2000, Argumento de la Poesía
  • 2000, Argumento de mi Biografía
  • 2000, Déjame al Conde-Duque, que lo mato (Juan Amor de Velasco)
  • 2001, La Soberbia del Gesto (Inédito)
  • 2009 Juan Antonio Villacañas: Selected Poems. Español-Inglés. Traducción de Michael Smith y Beatriz Villacañas. Edición Luis Ingelmo. Shearsman. RU.

Eseje
  • 1971, Bécquer o la Poesía de Todos
  • 1989, Versómanos

Ocenění a pocty
  • Toledo de Periodismo, 1957.
  • Gran Duque de Alba, 1963.
  • Países Hispánicos, 1964.
  • Premio Provincia de León, 1965.
  • Juan de Baños, 1965.
  • Nacional de Literatura de Tema Deportivo, 1966.
  • Instituto de Cultura Hispánica, 1967.
  • Justas Poéticas Ayuntamiento de Madrid 1968.
  • Ausias March 1969.
  • Premio Círculo de Escritores y Poetas Iberoamericanos de Nueva York.

V roce 2000 navrhla Academia de Bellas Artes y Ciencias Históricas de Toledo Villacaña jako kandidáta na Premio Reina Sofía de Poesía Iberoamericana.

Antologie
  • Antologías de Poesía Española, 1955–1956; 1956–1957; 1961–1962; 1963–1964; 1964-1965. Luis Jiménez Martos, Aguilar.
  • Poésie Espagnole Contemporaine, 1962. Templeuve.
  • La Poesía Española en 1961, 1963. Cuadernos Bibliográficos VIII, CSIC.
  • Panorama Poético Español, 1965. Luis López Anglada. Editora Nacional.
  • Antología Bilingüe (Español-Inglés) de la Poesía Española Moderna, 1965. Helen Wohl Patterson. Ediciones Cultura Hispánica.
  • Quién es Quién en las Letras Españolas. Primera Edición: Guillermo Díaz Plaja, 1969. Ediciones consecutivas 1973 y 1979. Instituto Nacional del Libro Español.
  • Poetas Sociales Españoles, 1974. José Gerardo Manrique de Lara. Epesa.
  • Poesía Castellana de Cárcel, 1976, José María Balcells. Dirosa.
  • Poesía Erótica en la España del Siglo XX, 1978, Jacinto López Gorgé y F. Salgueiro. Vox.
  • Antología-Homenaje a Teresa de Jesús, 1982, Colección Poesía Nueva, Madrid.
  • Poetas de Hoy en España y América, 1983, Colección Poesía Nueva, Madrid.
  • Jornadas de Poesía Luso-Española, 1983, Taller Prometeo de Poesía, Madrid.
  • La Cultura en Castilla-La Mancha y sus Raíces, 1984, Textos de Rafael Morales y Ficha Bio-Bibliográfica de Francisco Fúster Ruiz, Junta de Comunidades de Castilla-La Mancha.
  • Quién es Quién en Poesía, 1985, Prometeo, Madrid.
  • Poetas de Castilla-La Mancha (1939-1985), 1986, Alfredo Villaverde, Patronato Municipal de Cultura, Ayuntamiento de Guadalajara.
  • Antología Ibero-Americana de la Guitarra, 1987, Luis F. Leal Pinar. Editorial Alpuerto, Madrid.
  • Poetas Hispanoamericanos para el Tercer Milenio, 1993, Alfonso Larrahona Kästen, México.
  • Cantores del Corpus Christi, Antología de Poesía Lírica Toledana, 1996, Elizabeth Wilhelmsen (Selección, Introducción y Documentación) General Editor: Robert Laner, Ibérica, Vol. 13, Peter Lang, New York, Washington, DC.
  • Guitarra de 26 Cuerdas, Antología Bilingüe Español-Ruso. Juan Ruiz de Torres, Yuri Shashkov y Victor Andreev. Asociación de Hispanistas de San Petersburgo.

Externí odkazy

Reference
  1. “Časem bude Juan Antonio Villacañas, jeden z nejlepších básníků dvacátého století, plně doceněn. Jeho básnická díla jsou velmi pozoruhodná pro jejich bohatost námětů a komplexnost, kterou vyjadřují. Tato díla byla doposud sesbírána do netradiční publikace, sestavené a vybrané další významnou básnířkou, Beatriz Villacañovou, Juanovou dcerou. Beatriz vykonala skvělou a důkladnou práci plnou lásky a porozumění vůči básnickým dílům svého otce. Je to kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo miluje opravdovou literaturu.” Porta, Emilio, “La Poesía de Juan Antonio Villacañas: Argumento de una Biografía-Obra Poética 1960-1984”, Mirador. Revista de la Asociación de Escritores y Artistas Españoles. Nº 8, Marzo, 2004.
  2. Pablo Luque Pinilla, “Entrevista a Beatriz Villacañas, hija del poeta Juan Antonio Villacañas”, 7 de Febrero de 2011.
  3. Hernández Ferro, R.C. 2004, “ Juan Antonio Villacañas, su obra en México”. El Sol de México. Miércoles, 11 de Agosto.
  4. Enrique Gracia: http://poetasenvivo.blogspot.com.es/2009/03/juan-antonio-villacanas-poeta.html
  5. Michael Smith: traductor al inglés, Junto con Beatriz Villacañas, de Juan Antonio Villacañas: Selected Poems, Shearsman Books, LTD. Reino Unido, 2009.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.