Hermann Zwierzina

Narodil se jako prvorozený v rodině majitele železáren Josefa Zwierziny. V letech 1836–1840 studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Poté studoval na vídeňské polytechnice a báňské škole v Lubně. V roce 1844 začal pracovat jako horní úředník v dolech Rothschildů na Ostravsku, ačkoliv jeho otec sám měl dva doly ve Slezské Ostravě. Po otcově smrti v roce 1858 převzal vedení jeho dolů. Kromě toho vlastnil se svými sourozenci také domy na nynějším ostravském Masarykově náměstí a v Pivovarské ulici. Také investoval do výstavby cihelny v Čertově Lhotce, ve své době největší na Ostravsku.

Do komunální politiky se zapojil v šedesátých letech 19. století. Dne 14. února 1861 byl zvolen starostou Moravské Ostravy. Jeho velkým snem bylo zřízení střední školy, avšak pro tuto myšlenku nebylo v dané době příznivé prostředí.

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Moravská Ostrava, Místek, Brušperk. Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867 i krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[3] V roce 1867 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované.[4] Na sněmu vystupoval jen zřídka, ale byl jednou z opor Ústavní strany. V zemských volbách roku 1871 dobrovolně ustoupil a podporoval kandidaturu starosty Místku Josefa Grossmanna.[2]

Jelikož jeho podnikatelské aktivity zabíraly spoustu jeho času a navíc vykonával mandát poslance zemského sněmu v Brně, rozhodl se, že v roce 1865 již nebude kandidovat na starostu Moravské Ostravy.

Hermann Zwierzina zemřel v červnu 1873.[2] Zemřel v Mariánských Lázních na břišní tyfus ve věku 48 let. Jeho ostatky byly převezeny do Moravské Ostravy a 23. června 1873 uloženy na hřbitově poblíž Mlýnské ulice (dnešní Husův sad).

V politice byl aktivní i jeho bratr Eduard Zwierzina (1830–1894), majitel dolů na Ostravsku a poslanec Moravského zemského sněmu na přelomu 70. a 80. let 19. století, který spáchal koncem května 1894 sebevraždu v lese poblíž svého ostravského dolu.[5][6]

• PRZYBYLOVÁ, Blažena; ŠERKA, Josef. Muži s mocí : portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918. 1. vyd. Šenov u Ostravy: Tilia, 1996. ISBN 80-902075-2-9. S. 11–12.