Alexandr Hesensko-Darmstadtský

Alexandr se narodil jako třetí ze čtyř dětí Ludvíka II. Hesensko-Darmstadtského a jeho ženy Vilemíny Bádenské.

Vedle svého skandálního manželství je proslulý především pro pochybnosti o svém původu; podle dobových zpráv jeho biologickým otcem i otcem jeho sestry Marie měl být milenec jeho matky, baron August Ludwig von Senarclens-Grancy (Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje).

Jako jiná knížata i Alexandr podle vojenské tradice své rodiny sloužil v ruské armádě, kde měl před sebou skvělou kariéru. Velel pluku hulánů a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří. Skutečnost, že jeho sestra Marie byla manželkou následníka ruského trůnu Alexandra, nebyla v neprospěch jeho perspektivy. Car Mikuláš I. dokonce uvažoval o Alexandrovi jako o možném manželovi pro svou neteř.

Tato předpokládaná slibná kariéra byla zcela zničena skandálem: Alexandr se zamiloval do hraběnky Julie von Hauke, dvorní dámy své sestry Marie Alexandrovny. Hraběnka byla sirotek německo-polského původu, dcera dřívějšího ministra války, carova chráněnka. Car, dozvěděv se o Alexandrově romanci, zakázal mu oženit se s Julií; bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. Gothajský almanach, soubor genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou budoucnosti a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do Breslau v dolním Slezsku, kde v říjnu roku 1851 uzavřeli manželství.

Poté se vrátili do Hesenska, ovšem starší bratr novomanžela, velkovévoda Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský, byl však nízkým původem ženy svého bratra značně znechucen. Přesto však Julii prohlásil hraběnkou z Battenbergu, podle jména malého města na severu Hesenska, kde manželé v první době svého pobytu žili, ale jejich děti byly definitivně vyloučeny z nástupnické linie na hesenský trůn. Později byla hraběnka přece povýšena na princeznu a pár se mohl rovněž vrátit do Darmstadtu.

Pozbyv svých dynastických práv, žil Alexandr se svou nerovnorodou manželkou klidným životem, a to především v zámku Heiligenberg blízko Jugenheimu na jihu Hesenska, kde dříve žila Alexandrova matka a kde on sám se narodil a vyrůstal.

Alexandr a Julie

Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce:

• Marie z Battenberku (1852 - 1923) ⚭ kníže Gustav z Ernbach-Schönbergu
• Ludvík z Battenberku (1854 - 1921) ⚭ Viktorie Hesensko-Darmstadtská
• Alexandr I. z Battenbergu (1857 - 1893), bulharský car ⚭ Johanna Loisingerová
• Jindřich z Battenberku (1858 - 1896), britský plukovník a princ ⚭ princezna Beatrix Sasko-Koburská
• František Josef z Battenberku (1861 - 1924) ⚭ princezna Anna Petrović-Njegoš Černohorská

Přes všechny výše uvedené skandály byla rodina Battenbergů akceptována evropskou šlechtou a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.:

• Viktorie Ena z Battenberku - španělská královna, manželka španělského krále Alfonsa XIII.
• Luisa z Battenberku - švédská královna, manželka švédského krále Gustava VI. Adolfa.
• Philip, vévoda z Edinburghu, manžel anglické královny Alžběty II. (vnuk Ludvíka Battenberga) a potažmo i jeho synové a vnukové, následníci trůnu Spojeného království, princ William a princ Harry.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro de Hesse-Darmstadt na španělské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Hesensko-Darmstadtský na Wikimedia Commons
• http://www.thepeerage.com/p10100.htm#i100994
• http://dic.academic.ru/dic.nsf/enc_biography/1745/