František Alois Šrom

Byl nejstarším synem rolníka Antonína Šroma a švagrem politika Adolfa Prombera. Podle přání otce, který z něj chtěl mít kněze, vystudoval v letech 1838–1846 Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a krátce studoval i na arcibiskupském semináři v Olomouci. Tam ale nebyl spokojen a po několika týdnech, bez podpory z domova, přestoupil na právnickou fakultu Františkovy univerzity v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Po jejím absolvování pracoval v období let 1852–1855 jako advokátní koncipient u Aloise Pražáka v Brně a Jana Kozánka v Kroměříži. Roku 1854 (podle jiného zdroje roku 1855[3]) si otevřel vlastní advokátní kancelář v Uherském Hradišti, kterou vedl až do roku 1879, kdy převzal vedení advokátní praxe po Aloisi Pražákovi v Brně.[3][4]

Poprvé veřejně vystoupil roku 1858 na velehradské slavnosti, kde se vyslovil za práva česky mluvících obyvatel.[5]

V roce 1861 byl zvolen do Moravského zemského sněmu; úspěch měl i ve všech dalších volbách až do roku 1896, kdy ze zdravotních důvodů již nekandidoval. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu jen do roku 1887.[3]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Místek atd. Slib složil 23. ledna 1874.[5][6] Nástup na Říšskou radu byl součástí aktivního zapojení moravských staročechů, za které kandidoval, do práce celostátního parlamentu, čímž se moravští Češi odklonili od politiky pasivní rezistence, kterou prosazovala česká reprezentace z Čech vedená Riegrem a Palackým. Moravští staročeši vystupovali dlouhodobě jako specifická politická formace, která již v 60. letech 19. století akcentovala kromě podpory českého státoprávního programu i zájmy Moravy. Už tehdy Šrom vystupoval spolu s Aloisem Pražákem a Antonínem Mezníkem jako hlavní reprezentant moravských Čechů a hájil moravskou autonomii před centralizačními tendencemi Riegra.[7] Na Říšské radě tehdy přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly.

Mandát v Říšské radě obhájil Šrom i ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885, opět za kurii venkovských obcí na Uherskohradišťsku.[6]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] Roku 1879 také nahradil ve vedení Moravské národní strany (moravská obdoba staročechů) dr. Aloise Pražáka, který se stal ministrem ve vládě Eduarda Taaffeho.[10] Nahradil tehdy Pražáka i v předsednictvu Českého klubu. Čeští poslanci od roku 1879 působili coby provládní síla podporující vládu Eduarda Taaffeho. V listopadu 1879 byl Šrom přítomen v tříčlenné delegaci, která panovníkovi předala pamětní spis shrnující české požadavky související s jejich provládní aktivitou.[11] Roku 1884 zastával post náměstka zemského hejtmana.[5] 18. ledna 1887 se stal doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady). Na přelomu let 1886 a 1887 proto rezignoval na mandát poslance Říšské rady.[6] Od roku 1880 působil i u říšského soudu a od roku 1879 jako předseda kontrolní komise státního dluhu.[3][5]

Šrom jako vedoucí představitel českého lidu na Moravě[10] hájil práva Čechů i dalších slovanských národů v monarchii.[10] Ve zastupitelských orgánech se snažil o smírné řešení názorových rozdílů. V nekrologu je popisován jako svědomitý a pracovitý poslanec.[10] Požíval velkou vážnost, stal se čestným občanem řady obcí.[10] V rodném Milenově nechal postavit kříž u kaple (1871) a založil chudinský fond (z pozůstalosti).[12] Od roku 1881 byl předsedou společnosti pro české divadlo v Brně. Angažoval se v Moravsko-slezské společnosti pro orbu (zemědělství). Roku 1881 byl povýšen do šlechtického stavu (stal se rytířem).[3]

Rodný dům Františka Aloise Šroma v Milenově

Od roku 1895 ho ze zdravotních důvodů nahradil v čele Moravské národní strany Jan Žáček.[3][13] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[14]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Alois Šrom na Wikimedia Commons