Tomomi Iwakura
Tomomi Iwakura (岩倉 具視) (26. října 1825, Kjóto – 20. července 1883) byl japonský státník období bakumacu (poslední roky období Edo a Meidži.[1]
| Tomomi Iwakura | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. října 1825 Kjóto |
| Úmrtí | 20. července 1883 (ve věku 57 let) Tokio |
| Příčina úmrtí | rakovina hrtanu |
| Místo pohřbení | Kaiandži |
| Národnost | Japonci |
| Povolání | politik a diplomat |
| Ocenění | Řád vycházejícího slunce 1. třídy velkostuha Řádu chryzantémy |
| Choť | Makiko Iwakuraová |
| Děti | Tomocune Iwakura Hiroko Moriová Iwakura Tomosada Mičitomo Iwakura Kiwako Todaová |
| Rodiče | Jasušika Horikawa |
| Rod | Iwakura a Horikawa |
| Příbuzní | Tomojasu Iwakura (tchán) Tomocuna Iwakura (mukojóši) Tomošige Samedžima a Tomomicu Iwakura (vnoučata) |
| Funkce | maecukimi dainagon gidžó udaidžin |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Tomomi Iwakura se narodil v Kjótu jako druhorozený syn nižšího dvořana a šlechtice Jasučika Horikawy (堀川 康親). V roce 1836 byl adoptován do rodiny jiného šlechtice, Tomojasu Iwakury, od kterého pak převzal rodové jméno. Cvičil ho kampaku (regent) Masamiči Takacukasa. V roce 1854 se stal komorníkem císaře Kómeie.
U dvora
Stejně jako mnoho dalších dvořanů, také Iwakura nesouhlasil s plánem šógunátu Tokugawa na ukončení politiky japonské nárdní izolace a otevřít zemi cizincům. Když do Kjóta dorazil ródžu (rádce) tokugawského šógunátu, Masajoši Hotta, aby získal císařské povolení podepsat Harrisovu smlouvu o přátelství a obchodu se Spojenými státy americkými, shromaždil Iwakura dvořany a pokusil se zabránit jednání.
Po zavraždění taira Naosuke Iiho v roce 1860 Iwakura podporoval hnutí Kobugattai, alianci mezi dvorem a šógunátem. Hlavním bodem tohoto spojenectví byla svatba mezi šógunem Iemoči Tokugawou a princeznou Kazu-no-Mija Čikako, mladší sestrou císaře Kómeie. Samurajové a šlechta, která podporovala radikálnější hnutí Sonnó džói, viděli Iwakuru jako zastánce šógunátu a vyvíjeli tlak na dvůr, aby ho vyhnali. Výsledkem tohoto snažení Iwakura v roce 1862 dvůr opustil a přestěhoval se do Iwakury, severně od Kjóta.
V exilu
Když v roce 1866 šógun Iemoči zemřel, snažil se Iwakura převzít u dvora politickou iniciativu. Pokusil se shromáždit pod dvůr všechny daimjó, ale neuspěl. Když v následujícím roce zemřel císař Kómei, proslýchalo se, že Iwakura naplánoval jeho otrávení. Zatčení však unikl.
3. ledna 1868 společně s Tošimičim Ókubou a Takamori Sajgem připravil Iwakura obsazení císařského paláce v Kjótu. Pomohli jim k tomu vojáci loajálních panství Sacuma a Čóšú. Po této revoluci byly zahájeny reformy Meidži.
Období Meidži
Po ustavení vlády hrál Iwakura, díky vlivu a důvěře s císařem Meidžim důležitou roli. Byl z velké části zodpovědný za vyhlášení Přísahy o pěti článcích a zrušení dosavadního administrativního dělení na domény (hany).
Brzy po jeho dosazení na místo ministra práva (udaidžin) v roce 1871 s vydal na takzvanou Iwakurovu misi, dvouletou cestu kolem světa s cílem opětovného uzavírání smluv, které dosud byly pro Japonsko nevýhodné, a shromažďováním poznatků, které měly pomoci s modernizací země.
Iwakura zemřel 20. července 1883 na rakovinu krku.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomomi Iwakura na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwakura Tomomi na anglické Wikipedii.
- Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Iwakura Tomomi" in Japan Encyclopedia, p. 408.
Literatura
- Beasley, William G. (1972). The Meiji Restoration. Stanford: Stanford University Press. ISBN 0804708150 / ISBN 9780804708159; OCLC 579232
- Hane, Mikiso. Modern Japan: A Historical Survey. Westview Press (2001). ISBN 0-8133-3756-9
- Jansen, Marius B. and Gilbert Rozman, eds. (1986). Japan in Transition: from Tokugawa to Meiji. Princeton: Princeton University Press. ISBN 0691054592 / ISBN 9780691054599; OCLC 12311985
- Nish, Ian. (1998) The Iwakura Mission to America and Europe: A New Assessment. Richmond, Surrey: Japan Library. ISBN 1873410840 / ISBN 9781873410844; ISBN 9780415471794 / ISBN 0415471796; OCLC 40410662
- Nussbaum, Louis-Frédéric and Käthe Roth. (2005). Japan encyclopedia. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 0-674-01753-6; ISBN 978-0-674-01753-5; OCLC 58053128
- Sims, Richard L. (2001). Japanese Political History Since the Meiji Renovation 1868-2000. New York: Palgrave Macmillan. ISBN 0312239149 / ISBN 9780312239145; ISBN 0312239157 / ISBN 9780312239152; OCLC 45172740
