Tomomi Iwakura

Tomomi Iwakura (岩倉 具視) (26. října 1825, Kjóto20. července 1883) byl japonský státník období bakumacu (poslední roky období Edo a Meidži.[1]

Tomomi Iwakura
Narození26. října 1825
Kjóto
Úmrtí20. července 1883 (ve věku 57 let)
Tokio
Příčina úmrtírakovina hrtanu
Místo pohřbeníKaiandži
NárodnostJaponci
Povolánípolitik a diplomat
OceněníŘád vycházejícího slunce 1. třídy
velkostuha Řádu chryzantémy
ChoťMakiko Iwakuraová
DětiTomocune Iwakura
Hiroko Moriová
Iwakura Tomosada
Mičitomo Iwakura
Kiwako Todaová
RodičeJasušika Horikawa
RodIwakura a Horikawa
PříbuzníTomojasu Iwakura (tchán)
Tomocuna Iwakura (mukojóši)

Tomošige Samedžima a Tomomicu Iwakura (vnoučata)
Funkcemaecukimi
dainagon
gidžó
udaidžin
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tomomi Iwakura je japonské jméno, v němž Iwakura je rodové jméno.
Tomomi Iwakura zobrazený na bývalé 500 jenové bankovce

Život

Tomomi Iwakura se narodil v Kjótu jako druhorozený syn nižšího dvořana a šlechtice Jasučika Horikawy (堀川 康親). V roce 1836 byl adoptován do rodiny jiného šlechtice, Tomojasu Iwakury, od kterého pak převzal rodové jméno. Cvičil ho kampaku (regent) Masamiči Takacukasa. V roce 1854 se stal komorníkem císaře Kómeie.

U dvora

Stejně jako mnoho dalších dvořanů, také Iwakura nesouhlasil s plánem šógunátu Tokugawa na ukončení politiky japonské nárdní izolace a otevřít zemi cizincům. Když do Kjóta dorazil ródžu (rádce) tokugawského šógunátu, Masajoši Hotta, aby získal císařské povolení podepsat Harrisovu smlouvu o přátelství a obchodu se Spojenými státy americkými, shromaždil Iwakura dvořany a pokusil se zabránit jednání.

Po zavraždění taira Naosuke Iiho v roce 1860 Iwakura podporoval hnutí Kobugattai, alianci mezi dvorem a šógunátem. Hlavním bodem tohoto spojenectví byla svatba mezi šógunem Iemoči Tokugawou a princeznou Kazu-no-Mija Čikako, mladší sestrou císaře Kómeie. Samurajové a šlechta, která podporovala radikálnější hnutí Sonnó džói, viděli Iwakuru jako zastánce šógunátu a vyvíjeli tlak na dvůr, aby ho vyhnali. Výsledkem tohoto snažení Iwakura v roce 1862 dvůr opustil a přestěhoval se do Iwakury, severně od Kjóta.

V exilu

Když v roce 1866 šógun Iemoči zemřel, snažil se Iwakura převzít u dvora politickou iniciativu. Pokusil se shromáždit pod dvůr všechny daimjó, ale neuspěl. Když v následujícím roce zemřel císař Kómei, proslýchalo se, že Iwakura naplánoval jeho otrávení. Zatčení však unikl.

3. ledna 1868 společně s Tošimičim Ókubou a Takamori Sajgem připravil Iwakura obsazení císařského paláce v Kjótu. Pomohli jim k tomu vojáci loajálních panství Sacuma a Čóšú. Po této revoluci byly zahájeny reformy Meidži.

Období Meidži

Iwakurova mise

Po ustavení vlády hrál Iwakura, díky vlivu a důvěře s císařem Meidžim důležitou roli. Byl z velké části zodpovědný za vyhlášení Přísahy o pěti článcích a zrušení dosavadního administrativního dělení na domény (hany).

Brzy po jeho dosazení na místo ministra práva (udaidžin) v roce 1871 s vydal na takzvanou Iwakurovu misi, dvouletou cestu kolem světa s cílem opětovného uzavírání smluv, které dosud byly pro Japonsko nevýhodné, a shromažďováním poznatků, které měly pomoci s modernizací země.

Iwakura zemřel 20. července 1883 na rakovinu krku.

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwakura Tomomi na anglické Wikipedii.

  1. Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Iwakura Tomomi" in Japan Encyclopedia, p. 408.

Literatura

  • Beasley, William G. (1972). The Meiji Restoration. Stanford: Stanford University Press. ISBN 0804708150 / ISBN 9780804708159; OCLC 579232
  • Hane, Mikiso. Modern Japan: A Historical Survey. Westview Press (2001). ISBN 0-8133-3756-9
  • Jansen, Marius B. and Gilbert Rozman, eds. (1986). Japan in Transition: from Tokugawa to Meiji. Princeton: Princeton University Press. ISBN 0691054592 / ISBN 9780691054599; OCLC 12311985
  • Nish, Ian. (1998) The Iwakura Mission to America and Europe: A New Assessment. Richmond, Surrey: Japan Library. ISBN 1873410840 / ISBN 9781873410844; ISBN 9780415471794 / ISBN 0415471796; OCLC 40410662
  • Nussbaum, Louis-Frédéric and Käthe Roth. (2005). Japan encyclopedia. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 0-674-01753-6; ISBN 978-0-674-01753-5; OCLC 58053128
  • Sims, Richard L. (2001). Japanese Political History Since the Meiji Renovation 1868-2000. New York: Palgrave Macmillan. ISBN 0312239149 / ISBN 9780312239145; ISBN 0312239157 / ISBN 9780312239152; OCLC 45172740
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.