Osobnost roku časopisu Time

Osobnost roku časopisu Time (anglicky: Person of the Year; do roku 1998 Man (případně Woman) of the Year) je od roku 1927 každoročně udělovaný titul amerického časopisu Time pro osobu (případně více osob, skupinu, hnutí, myšlenku, místo či stroj), která „v lepším či horším … nejvíce ovlivnila události daného roku.“[1] Osobnost je vybírána vždy pro poslední číslo daného roku ediční radou časopisu.

V naprosté většině se jedná o státníky a jiné politiky, a většinu oceněných tvoří osoby nebo skupiny z USA. Dosud 14 osobností bylo vybráno opakovaně, z toho 9 jsou američtí prezidenti. Od počátku 21. století se mezi oceněnými ve větší míře vyskytují skupiny osob a profese (častěji než výjimečně). Za uplynulých 95 ročníků (1927–2021) byl 72x oceněn jednotlivec (z toho 67x muž a 5x žena), 5x dvojice, 1x trojice, 15x skupina osob nebo hnutí, 1x stroj a 1x místo.

Ačkoliv je deklarováno, že se nemusí jednat o významnost v pozitivním smyslu, je výběr vnímán jako prestižní ocenění, takže některé nominace (např. diktátorů nebo pozdějších válečných zločinců) vzbudily kontroverze.

Seznam oceněných
Rok Výběr Období života Důvod výběru Poznámka
1927 Charles Lindbergh 1902–1974 první přelet Atlantiku
1928 Walter Chrysler 1875–1940 fúze automobilek Chrysler a Dodge, zahájení stavby Chryslerova mrakodrapu
1929 Owen D. Young 1874–1962 předseda komise, která vytvořila Youngův plán
1930 () Mahátma Gándhí 1869–1948 vůdce hnutí za nezávislost Indie první neamerický a první asijský oceněný;

první oceněný, který byl později zavražděn

1931 Pierre Laval 1883–1945 zvolen premiérem Francie, odpůrce Hooverova moratoria první evropský oceněný;

první oceněný, který byl později popraven

1932 Franklin Delano Roosevelt 1882–1945 drtivé vítězství v amerických prezidentských volbách
1933 Hugh Samuel Johnson 1882–1942 ředitel agentury Národní obnovy (NRA)
1934 Franklin Delano Roosevelt (2.) 1882–1945 první úspěchy jeho programu New Deal jako první osobnost vybrán podruhé
1935 Haile Selassie I. 1892–1975 císař Habeše napadené fašistickou Itálií první africký oceněný, první oceněný monarcha
1936 / Wallis Simpsonová 1896–1986 milenka britského krále Eduarda VIII., který se pro ni vzdal trůnu první vybraná žena
1937 Čankajšek
Sung Mej-ling		 1887–1975
1898–2003		 premiér Čínské republiky a jeho žena, v době vypuknutí Druhé činsko-japonské války první oceněný pár;

oceněná osoba doživší se nejvyššího věku (Sung Mej-ling, 105 let)

1938 / Adolf Hitler 1889–1945 německý kancléř, dosáhl připojení Rakouska a Sudet první oceněný, který později spáchal sebevraždu
1939 Josif V. Stalin 1878–1953 vůdce Sovětského svazu, uzavřel pakt Molotov–Ribbentrop
1940 Winston Churchill 1874–1965 premiér Velké Británie při úspěšné Bitvě o Británii
1941 Franklin Delano Roosevelt (3.) 1882–1945 vstup USA do druhé světové války vybrán potřetí (jako zatím jediná osobnost);

původně vybrán Dumbo, postava z filmu Walta Disneyho

1942 Josif V. Stalin (2.) 1878–1953 vrchní velitel Rudé armády, která zastavila postup nacistů vybrán podruhé
1943 George Catlett Marshall 1880–1959 náčelník štábu armády USA
1944 Dwight D. Eisenhower 1890–1969 nejvyšší velitel vylodění v Normandii
1945 Harry S. Truman 1884–1972 jako prezident USA schválil první válečné použití atomové bomby
1946 James F. Byrnes 1879–1972 ministr zahraničí USA, proponent obratu proti SSSR
1947 George Catlett Marshall (2.) 1880–1959 architekt Marshallova plánu vybrán podruhé
1948 Harry S. Truman (2.) 1884–1972 ve volbách velmi překvapivě obhájil post prezidenta USA vybrán podruhé
1949 Winston Churchill (2.) 1874–1965 čestné ocenění jeho působení za druhé světové války osobnost první poloviny století; vybrán podruhé
1950 americký voják ocenění všech amerických vojáků ztělesněn v jednotkách korejské války;

první abstraktní volba

1951 Muhammad Mosaddek 1882–1967 premiér Íránu, nepřímo zahájil Íránskou krizi
1952 královna Alžběta II.[p 1] nar. 1926 nová královna zemí Commonwealthu nejstarší ocenění dosud žijící osobnosti (k roku 2021)
1953 Konrad Adenauer 1876–1967 znovuzvolen kancléřem poválečného Německa
1954 John Foster Dulles 1888–1959 ministr zahraničí USA, architekt SEATO
1955 Harlow Curtice 1893–1962 úspěšné vedení General Motors
1956 maďarský boj za svobodu dosud největší povstání v historii Východního bloku první oceněné hnutí
1957 Nikita S. Chruščov 1894–1971 za jeho vlády SSSR vypustil první vesmírnou družici
1958 Charles de Gaulle 1890–1970 zakladatel Páté francouzské republiky
1959 Dwight D. Eisenhower (2.) 1890–1969 prezident USA vybrán podruhé
1960 američtí vědci ocenění amerického špičkového výzkumu reprezentanti: George Beadle, Charles Draper, John Enders, Donald Arthur Glaser, Joshua Lederberg, Willard Libby, Linus Pauling, Edward Purcell, Isidor Rabi, Emilio Segrè, William Bradford Shockley, Edward Teller, Charles Townes, James Van Allen a Robert Woodward
1961 John Fitzgerald Kennedy 1917–1963 nový prezident USA, nařídil neúspěšnou Invazi v zátoce Sviní
1962 / papež Jan XXIII. 1881–1963 snaha zprostředkovat mír v karibské krizi, zahájení 2. vatikánského koncilu
1963 Martin Luther King 1929–1968 vůdce afroamerického hnutí za občanská práva
1964 Lyndon B. Johnson 1908–1973 zvolen prezidentem USA
1965 William Westmoreland 1914–2005 velitel amerických vojsk v Jižním Vietnamu
1966 generace Baby Boomers (orig. The Inheritor = „dědic“) nar. 1946 až 1964 generace narozených v období „baby boomu“ po 2. světové válce (20 let a mladší)
1967 Lyndon B. Johnson (2.) 1908–1973 prezident USA vybrán podruhé
1968 posádka Apollo 8 první lidé, kteří se dostali mimo nízkou oběžnou dráhu Země William Anders, Frank Borman a Jim Lovell
1969 středostavovští Američané ocenění významu „mlčící většiny“
1970 Willy Brandt 1913–1992 (západo)německý kancléř, snažil se o zlepšení vztahů s Východním blokem
1971 Richard Nixon 1913–1994 prezident USA
1972 Richard Nixon (2.) 1913–1994 jako první prezident USA navštívil ČLR, a se SSSR podepsal smlouvu SALT vybrán podruhé (první opakované ocenění hned následujícího roku)
Henry Kissinger nar. 1923 bezpečnostní poradce prezidenta USA, doprovázel ho do Číny nejstarší dosud žijící oceněný (k roku 2021)
1973 John Sirica 1904–1992 soudce, který přikázal prezidentu Nixonovi vydat nahrávky související s aférou Watergate
1974 král Fajsal 1906–1975 saúdský král, který vyhlásil ropné embargo
1975 feministické hnutí amerických žen ocenění vlivu hnutí na narovnání mužských a ženských práv reprezentantky: Susan Brownmillerová, Kathleen Byerlyová, Alison Cheeková, Jill Conwayová, Betty Fordová, Ella Grassová, Carla Hillsová, Barbara Jordanová, Billie Jean Kingová, Carol Suttonová, Susie Sharpová a Addie Wyattová
1976 Jimmy Carter nar. 1924 nově zvolen prezidentem USA
1977 Anvar as-Sádát 1918–1981 jako první hlava arabské země navštívil Izrael a usiloval o normalizaci vztahů
1978 Teng Siao-pching 1904–1997 získal rozhodující moc v Čínské lidové republice
1979 Rúholláh Chomejní 1902–1989 vůdce Íránské islámské revoluce
1980 Ronald Reagan 1911–2004 nově zvolen prezidentem USA
1981 Lech Wałęsa nar. 1943 vůdce polského hnutí Solidarita
1982 počítač ocenění významu vynálezu na úsvitu „informačního věku“ první oceněný stroj
1983 Ronald Reagan (2.) 1911–2004 jako prezident USA nařídil invazi na Grenadu a vyhlásil Strategickou obrannou iniciativu vybrán podruhé
Jurij V. Andropov 1914–1984 vůdce SSSR a silný kritik Strategické obranné iniciativy
1984 Peter Ueberroth nar. 1937 hlavní organizátor LOH v Los Angeles, bojkotovaných Sovětským svazem a jeho satelity
1985 Teng Siao-pching (2.) 1904–1997 vůdce Číny zavádějící významné hospodářské reformy nejstarší oceněný (81 let); vybrán podruhé
1986 Corazon Aquinová 1933–2009 filipínská revolucionářka, zvolena prezidentkou
1987 Michail S. Gorbačov nar. 1931 vůdce SSSR, který zahájil perestrojku
1988 ohrožená Země ocenění vzrůstajícího významu environmentálního hnutí „planeta roku“; první oceněné místo
1989 Michail S. Gorbačov (2.) nar. 1931 vůdce SSSR, který vyhlásil první (fakticky) svobodné volby osobnost desetiletí; vybrán podruhé
1990 George H. W. Bush 1924–2018 prezident USA, který vedl Válku v zálivu
1991 Ted Turner nar. 1938 zakladatel a šéf CNN, jedné z nejvlivnějších zpravodajských stanic
1992 Bill Clinton nar. 1946 nově zvolen prezidentem USA
1993 mírotvorci (orig. The Peacemakers) ocenění všech, kteří usilují o mír reprezentanti:
1994 / papež Jan Pavel II. 1920–2005
1995 Newt Gingrich nar. 1943 dovedl republikány k velkému úspěchu ve volbách do Kongresu
1996 / David Ho nar. 1952 zásluhy ve výzkumu AIDS
1997 / Andrew Grove 1936–2016 ředitel společnosti Intel, průkopnické zásluhy v polovodičových technologiích naposled oceněná již zesnulá osobnost

dále zvažováni: Princezna Diana (in memoriam), Alan Greenspan, Ian Wilmut

1998 Bill Clinton (2.) nar. 1946 prezident USA, podroben impeachmentu pro aféru s Monikou Lewinskou vybrán podruhé
Kenneth Starr nar. 1946 investigativní novinář rozkrývající aféry Clintonovy administrativy
1999 Jeffrey P. Bezos nar. 1964 zakladatel a ředitel internetového obchodu Amazon
2000 George W. Bush nar. 1946 nově zvolen prezidentem USA, v těsném souboji s Alem Gorem
2001 Rudolph Giuliani nar. 1944 starosta New Yorku v době teroristického útoku na World Trade Center
2002 whistlebloweři ocenění osob upozorňujících na nekalé praktiky svého zaměstnavatele reprezentanti: Cynthia Cooperová (WorldCom), Coleen Rowleyová (FBI), Sherron Watkinsová (Enron)
2003 americký voják ztělesněn zejména jednotkami ve válce v Iráku;

vybrán podruhé (od roku 1950)

2004 George W. Bush (2.) nar. 1946 obhájil post prezidenta USA a vedl válku v Iráku vybrán podruhé
2005 dobří samaritáni ocenění filantropů reprezentanti:
2006 ty[2] ocenění významu svobodné tvorby obsahu Internetu reprezentantem je individuální tvůrce World Wide Web, tedy kdokoliv

dále zvažováni: Mahmúd Ahmadínežád; Chu Ťin-tchao; Kim Čong-il; James Baker

2007 Vladimir V. Putin[3] nar. 1952 prezident Ruska dále zvažováni: Al Gore; Joanne Rowlingová; Chu Ťin-tchao; David Petraeus
2008 Barack Obama[4] nar. 1961 zvolen prezidentem USA, jako první nebělošský kandidát dále zvažování: Henry Paulson; Nicolas Sarkozy; Sarah Palin; Čang I-mou
2009 Ben Bernanke[5] nar. 1953 nejvyšší představitel FEDu během Velké recese dále zvažováni: Stanley McChrystal; Nancy Pelosi; Usain Bolt; čínský dělník
2010 Mark Zuckerberg[6] nar. 1984 zakladatel a ředitel Facebooku, nejrozšířenější sociální sítě dále zvažováni: Hámid Karzáí; Julian Assange; hnutí Tea Party; chilští horníci
2011 protestující[7] ocenění narůstajícího vlivu protestů zdola reprezentanti: účastníci arabského jara, hnutí M-15, Tea Party a Occupy Wall Street

dále zvažováni: William McRaven; Aj Wej-wej; Paul Ryan; Princezna Kate

2012 Barack Obama[8] (2.) nar. 1961 obhájil post prezidenta USA vybrán podruhé

dále zvažování: Malála Júsufzaí; Tim Cook; Mohamed Mursí; Fabiola Gianotti

2013 / papež František nar. 1936 nový papež po rezignaci Benedikta XVI. dále zvažováni: Edward Snowden; Edith Windsor; Bašár al-Asad; Ted Cruz
2014 bojovníci proti ebole osoby, které pomohly zastavit šíření virové hemoragické horečky Ebola – nejen lékaři a zdravotní sestry, ale též sanitáři, účastníci pohřbů a další reprezentanti: Jerry Brown, Kent Brantly, Ella Watson-Stryker, Foday Gallah, Salome Karwah, Pardis Sabeti

dále zvažováni: Vladimir Putin; Masúd Barzání; Jack Ma; protestující ve Fergusonu

2015 Angela Merkelová nar. 1954 oceněna jako „vytrvalá morální vůdkyně“ během uprchlické krize[9] čtvrté ocenění německého kancléře v dosavadní historii ankety (pokud je započítán i A. Hitler);

dále zvažováni: Abú Bakr al-Bagdádí; Donald Trump; Hasan Rúhání; Travis Kalanick; Caitlyn Jennerová; hnutí Black Lives Matter

2016 Donald Trump nar. 1946 zvolen prezidentem Spojených států, jako první člověk bez předchozí politické nebo vojenské zkušenosti dále zvažováni: Hillary Clintonová; Recep Erdoğan; Beyoncé; hackeři; výzkumníci CRISPR
2017 „Ti, kteří prolomili mlčení“ (orig. The Silence Breakers) lidé (vesměs ženy), kteří promluvili proti sexuálnímu zneužívání a obtěžování Reprezentanti: Isabel Pascualová (pseudonym zemědělské pracovnice), Adama Iwu (lobistka), Ashley Judd (herečka), Susan Fowlerová (informatička), Taylor Swift (umělkyně) a anonymní žena pracující v nemocnici;[10][11]

dále zvažováni: Donald Trump; Si Ťin-pching; Robert Mueller; Kim Čong-un; Colin Kaepernick; Patty Jenkins

2018 „Strážci“ (orig. The Guardians) novináři, kteří čelili perzekuci, věznění nebo byli zavražděni kvůli své práci Číslo vyšlo ve čtyřech verzích titulních stran, na nichž byli tito reprezentanti:

dále zvažováni: Donald Trump; Robert Mueller; Mun Če-in; Ryan Coogler; Meghan Markle; aktivisté MFOL

2019 Greta Thunbergová nar. 2003 iniciátorka Školních stávek pro klima nejmladší oceněná osobnost (16 let)[13]

dále zvažováni: Donald Trump; Nancy Pelosi; protestující v Hongkongu; whistleblower v Trumpově ukrajinské aféře

2020 Joe Biden a Kamala Harrisová nar. 1942 a 1964 zvoleni prezidentem a (jako první žena) viceprezidentkou USA[14][15][16] dále zvažováni: Donald Trump; Anthony Fauci a zdravotníci v první linii; hnutí za rasovou spravedlnost
2021 / Elon Musk nar. 1971 ředitel průkopnických společností SpaceX a Tesla, toho času nejbohatší člověk světa


Odkazy

Poznámky
  1. Královna Alžběta II. se v roce 1952 stala hlavou více nezávislých států, a to Spojeného království, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Ceylonu, Pákistánu a Jihoafrické unie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Time Person of the Year na anglické Wikipedii.

  1. Person of the Year: 75th Anniversary Celebration. Special Collector's Edition. vyd. New York: Time Books, 2002. (anglicky)
  2. GROSSMAN, Lev. Time's Person of the Year: You [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-02-14]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky)
  3. Person of the Year 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-07-08]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. (anglicky)
  4. Person of the Year 2008 [online]. 2008-12-17 [cit. 2008-12-17]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-29. (anglicky)
  5. GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2009 [online]. 2009-12-16 [cit. 2009-12-16]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-26. (anglicky)
  6. GROSSMAN, Lev. Person of the Year 2010 [online]. 2010-12-15 [cit. 2010-12-15]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-15. (anglicky)
  7. GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2011 [online]. 2011-12-14 [cit. 2011-12-14]. (Time). Dostupné online. (anglicky)
  8. SHERER, Michael. 2012 Person of the Year: Barack Obama, the President [online]. Time.com, 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
  9. afi; luk. „Vytrvalá morální vůdkyně.“ Osobností roku je podle časopisu Time Angela Merkelová. Česká televize [online]. 2015-12-09 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online.
  10. MÁNERT, Oldřich (ert). Osobnostmi roku jsou hrdinové kampaně MeToo, rozhodl časopis Time. iDNES.cz [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
  11. PÍHOVÁ, Dominika (dp). Osobností roku magazínu Time jsou ti, kteří 'prolomili mlčení' o sexuálním obtěžování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
  12. VICK, Karl. The guardians and the war of truth. Time [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-12]. Roč. 2018. Dostupné online. (anglicky)
  13. ČTK. Osobností roku podle časopisu Time je Greta Thunbergová, porazila i Trumpa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-12-11 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky)
  14. Why TIME Chose Joe Biden and Kamala Harris as the 2020 Person of the Year. Time [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
  15. „Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou. ČT24 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
  16. BUSINESS, Kerry Flynn, CNN. Joe Biden and Kamala Harris named Time Person of the Year. CNN [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.