Osobnost roku časopisu Time
Osobnost roku časopisu Time (anglicky: Person of the Year; do roku 1998 Man (případně Woman) of the Year) je od roku 1927 každoročně udělovaný titul amerického časopisu Time pro osobu (případně více osob, skupinu, hnutí, myšlenku, místo či stroj), která „v lepším či horším … nejvíce ovlivnila události daného roku.“[1] Osobnost je vybírána vždy pro poslední číslo daného roku ediční radou časopisu.
V naprosté většině se jedná o státníky a jiné politiky, a většinu oceněných tvoří osoby nebo skupiny z USA. Dosud 14 osobností bylo vybráno opakovaně, z toho 9 jsou američtí prezidenti. Od počátku 21. století se mezi oceněnými ve větší míře vyskytují skupiny osob a profese (častěji než výjimečně). Za uplynulých 95 ročníků (1927–2021) byl 72x oceněn jednotlivec (z toho 67x muž a 5x žena), 5x dvojice, 1x trojice, 15x skupina osob nebo hnutí, 1x stroj a 1x místo.
Ačkoliv je deklarováno, že se nemusí jednat o významnost v pozitivním smyslu, je výběr vnímán jako prestižní ocenění, takže některé nominace (např. diktátorů nebo pozdějších válečných zločinců) vzbudily kontroverze.
Seznam oceněných
Rok | Výběr | Období života | Důvod výběru | Poznámka |
---|---|---|---|---|
1927 | Charles Lindbergh | 1902–1974 | první přelet Atlantiku | |
1928 | Walter Chrysler | 1875–1940 | fúze automobilek Chrysler a Dodge, zahájení stavby Chryslerova mrakodrapu | |
1929 | Owen D. Young | 1874–1962 | předseda komise, která vytvořila Youngův plán | |
1930 | () Mahátma Gándhí | 1869–1948 | vůdce hnutí za nezávislost Indie | první neamerický a první asijský oceněný;
první oceněný, který byl později zavražděn |
1931 | Pierre Laval | 1883–1945 | zvolen premiérem Francie, odpůrce Hooverova moratoria | první evropský oceněný;
první oceněný, který byl později popraven |
1932 | Franklin Delano Roosevelt | 1882–1945 | drtivé vítězství v amerických prezidentských volbách | |
1933 | Hugh Samuel Johnson | 1882–1942 | ředitel agentury Národní obnovy (NRA) | |
1934 | Franklin Delano Roosevelt (2.) | 1882–1945 | první úspěchy jeho programu New Deal | jako první osobnost vybrán podruhé |
1935 | Haile Selassie I. | 1892–1975 | císař Habeše napadené fašistickou Itálií | první africký oceněný, první oceněný monarcha |
1936 | / Wallis Simpsonová | 1896–1986 | milenka britského krále Eduarda VIII., který se pro ni vzdal trůnu | první vybraná žena |
1937 | Čankajšek Sung Mej-ling |
1887–1975 1898–2003 |
premiér Čínské republiky a jeho žena, v době vypuknutí Druhé činsko-japonské války | první oceněný pár;
oceněná osoba doživší se nejvyššího věku (Sung Mej-ling, 105 let) |
1938 | / Adolf Hitler | 1889–1945 | německý kancléř, dosáhl připojení Rakouska a Sudet | první oceněný, který později spáchal sebevraždu |
1939 | Josif V. Stalin | 1878–1953 | vůdce Sovětského svazu, uzavřel pakt Molotov–Ribbentrop | |
1940 | Winston Churchill | 1874–1965 | premiér Velké Británie při úspěšné Bitvě o Británii | |
1941 | Franklin Delano Roosevelt (3.) | 1882–1945 | vstup USA do druhé světové války | vybrán potřetí (jako zatím jediná osobnost);
původně vybrán Dumbo, postava z filmu Walta Disneyho |
1942 | Josif V. Stalin (2.) | 1878–1953 | vrchní velitel Rudé armády, která zastavila postup nacistů | vybrán podruhé |
1943 | George Catlett Marshall | 1880–1959 | náčelník štábu armády USA | |
1944 | Dwight D. Eisenhower | 1890–1969 | nejvyšší velitel vylodění v Normandii | |
1945 | Harry S. Truman | 1884–1972 | jako prezident USA schválil první válečné použití atomové bomby | |
1946 | James F. Byrnes | 1879–1972 | ministr zahraničí USA, proponent obratu proti SSSR | |
1947 | George Catlett Marshall (2.) | 1880–1959 | architekt Marshallova plánu | vybrán podruhé |
1948 | Harry S. Truman (2.) | 1884–1972 | ve volbách velmi překvapivě obhájil post prezidenta USA | vybrán podruhé |
1949 | Winston Churchill (2.) | 1874–1965 | čestné ocenění jeho působení za druhé světové války | osobnost první poloviny století; vybrán podruhé |
1950 | americký voják | ocenění všech amerických vojáků | ztělesněn v jednotkách korejské války;
první abstraktní volba | |
1951 | Muhammad Mosaddek | 1882–1967 | premiér Íránu, nepřímo zahájil Íránskou krizi | |
1952 | královna Alžběta II.[p 1] | nar. 1926 | nová královna zemí Commonwealthu | nejstarší ocenění dosud žijící osobnosti (k roku 2021) |
1953 | Konrad Adenauer | 1876–1967 | znovuzvolen kancléřem poválečného Německa | |
1954 | John Foster Dulles | 1888–1959 | ministr zahraničí USA, architekt SEATO | |
1955 | Harlow Curtice | 1893–1962 | úspěšné vedení General Motors | |
1956 | maďarský boj za svobodu | dosud největší povstání v historii Východního bloku | první oceněné hnutí | |
1957 | Nikita S. Chruščov | 1894–1971 | za jeho vlády SSSR vypustil první vesmírnou družici | |
1958 | Charles de Gaulle | 1890–1970 | zakladatel Páté francouzské republiky | |
1959 | Dwight D. Eisenhower (2.) | 1890–1969 | prezident USA | vybrán podruhé |
1960 | američtí vědci | ocenění amerického špičkového výzkumu | reprezentanti: George Beadle, Charles Draper, John Enders, Donald Arthur Glaser, Joshua Lederberg, Willard Libby, Linus Pauling, Edward Purcell, Isidor Rabi, Emilio Segrè, William Bradford Shockley, Edward Teller, Charles Townes, James Van Allen a Robert Woodward | |
1961 | John Fitzgerald Kennedy | 1917–1963 | nový prezident USA, nařídil neúspěšnou Invazi v zátoce Sviní | |
1962 | / papež Jan XXIII. | 1881–1963 | snaha zprostředkovat mír v karibské krizi, zahájení 2. vatikánského koncilu | |
1963 | Martin Luther King | 1929–1968 | vůdce afroamerického hnutí za občanská práva | |
1964 | Lyndon B. Johnson | 1908–1973 | zvolen prezidentem USA | |
1965 | William Westmoreland | 1914–2005 | velitel amerických vojsk v Jižním Vietnamu | |
1966 | generace Baby Boomers (orig. The Inheritor = „dědic“) | nar. 1946 až 1964 | generace narozených v období „baby boomu“ po 2. světové válce (20 let a mladší) | |
1967 | Lyndon B. Johnson (2.) | 1908–1973 | prezident USA | vybrán podruhé |
1968 | posádka Apollo 8 | první lidé, kteří se dostali mimo nízkou oběžnou dráhu Země | William Anders, Frank Borman a Jim Lovell | |
1969 | středostavovští Američané | ocenění významu „mlčící většiny“ | ||
1970 | Willy Brandt | 1913–1992 | (západo)německý kancléř, snažil se o zlepšení vztahů s Východním blokem | |
1971 | Richard Nixon | 1913–1994 | prezident USA | |
1972 | Richard Nixon (2.) | 1913–1994 | jako první prezident USA navštívil ČLR, a se SSSR podepsal smlouvu SALT | vybrán podruhé (první opakované ocenění hned následujícího roku) |
Henry Kissinger | nar. 1923 | bezpečnostní poradce prezidenta USA, doprovázel ho do Číny | nejstarší dosud žijící oceněný (k roku 2021) | |
1973 | John Sirica | 1904–1992 | soudce, který přikázal prezidentu Nixonovi vydat nahrávky související s aférou Watergate | |
1974 | král Fajsal | 1906–1975 | saúdský král, který vyhlásil ropné embargo | |
1975 | feministické hnutí amerických žen | ocenění vlivu hnutí na narovnání mužských a ženských práv | reprezentantky: Susan Brownmillerová, Kathleen Byerlyová, Alison Cheeková, Jill Conwayová, Betty Fordová, Ella Grassová, Carla Hillsová, Barbara Jordanová, Billie Jean Kingová, Carol Suttonová, Susie Sharpová a Addie Wyattová | |
1976 | Jimmy Carter | nar. 1924 | nově zvolen prezidentem USA | |
1977 | Anvar as-Sádát | 1918–1981 | jako první hlava arabské země navštívil Izrael a usiloval o normalizaci vztahů | |
1978 | Teng Siao-pching | 1904–1997 | získal rozhodující moc v Čínské lidové republice | |
1979 | Rúholláh Chomejní | 1902–1989 | vůdce Íránské islámské revoluce | |
1980 | Ronald Reagan | 1911–2004 | nově zvolen prezidentem USA | |
1981 | Lech Wałęsa | nar. 1943 | vůdce polského hnutí Solidarita | |
1982 | počítač | ocenění významu vynálezu na úsvitu „informačního věku“ | první oceněný stroj | |
1983 | Ronald Reagan (2.) | 1911–2004 | jako prezident USA nařídil invazi na Grenadu a vyhlásil Strategickou obrannou iniciativu | vybrán podruhé |
Jurij V. Andropov | 1914–1984 | vůdce SSSR a silný kritik Strategické obranné iniciativy | ||
1984 | Peter Ueberroth | nar. 1937 | hlavní organizátor LOH v Los Angeles, bojkotovaných Sovětským svazem a jeho satelity | |
1985 | Teng Siao-pching (2.) | 1904–1997 | vůdce Číny zavádějící významné hospodářské reformy | nejstarší oceněný (81 let); vybrán podruhé |
1986 | Corazon Aquinová | 1933–2009 | filipínská revolucionářka, zvolena prezidentkou | |
1987 | Michail S. Gorbačov | nar. 1931 | vůdce SSSR, který zahájil perestrojku | |
1988 | ohrožená Země | ocenění vzrůstajícího významu environmentálního hnutí | „planeta roku“; první oceněné místo | |
1989 | Michail S. Gorbačov (2.) | nar. 1931 | vůdce SSSR, který vyhlásil první (fakticky) svobodné volby | osobnost desetiletí; vybrán podruhé |
1990 | George H. W. Bush | 1924–2018 | prezident USA, který vedl Válku v zálivu | |
1991 | Ted Turner | nar. 1938 | zakladatel a šéf CNN, jedné z nejvlivnějších zpravodajských stanic | |
1992 | Bill Clinton | nar. 1946 | nově zvolen prezidentem USA | |
1993 | mírotvorci (orig. The Peacemakers) | ocenění všech, kteří usilují o mír | reprezentanti:
| |
1994 | / papež Jan Pavel II. | 1920–2005 | ||
1995 | Newt Gingrich | nar. 1943 | dovedl republikány k velkému úspěchu ve volbách do Kongresu | |
1996 | / David Ho | nar. 1952 | zásluhy ve výzkumu AIDS | |
1997 | / Andrew Grove | 1936–2016 | ředitel společnosti Intel, průkopnické zásluhy v polovodičových technologiích | naposled oceněná již zesnulá osobnost
dále zvažováni: Princezna Diana (in memoriam), Alan Greenspan, Ian Wilmut |
1998 | Bill Clinton (2.) | nar. 1946 | prezident USA, podroben impeachmentu pro aféru s Monikou Lewinskou | vybrán podruhé |
Kenneth Starr | nar. 1946 | investigativní novinář rozkrývající aféry Clintonovy administrativy | ||
1999 | Jeffrey P. Bezos | nar. 1964 | zakladatel a ředitel internetového obchodu Amazon | |
2000 | George W. Bush | nar. 1946 | nově zvolen prezidentem USA, v těsném souboji s Alem Gorem | |
2001 | Rudolph Giuliani | nar. 1944 | starosta New Yorku v době teroristického útoku na World Trade Center | |
2002 | whistlebloweři | ocenění osob upozorňujících na nekalé praktiky svého zaměstnavatele | reprezentanti: Cynthia Cooperová (WorldCom), Coleen Rowleyová (FBI), Sherron Watkinsová (Enron) | |
2003 | americký voják | ztělesněn zejména jednotkami ve válce v Iráku;
vybrán podruhé (od roku 1950) | ||
2004 | George W. Bush (2.) | nar. 1946 | obhájil post prezidenta USA a vedl válku v Iráku | vybrán podruhé |
2005 | dobří samaritáni | ocenění filantropů | reprezentanti:
| |
2006 | ty[2] | ocenění významu svobodné tvorby obsahu Internetu | reprezentantem je individuální tvůrce World Wide Web, tedy kdokoliv
dále zvažováni: Mahmúd Ahmadínežád; Chu Ťin-tchao; Kim Čong-il; James Baker | |
2007 | Vladimir V. Putin[3] | nar. 1952 | prezident Ruska | dále zvažováni: Al Gore; Joanne Rowlingová; Chu Ťin-tchao; David Petraeus |
2008 | Barack Obama[4] | nar. 1961 | zvolen prezidentem USA, jako první nebělošský kandidát | dále zvažování: Henry Paulson; Nicolas Sarkozy; Sarah Palin; Čang I-mou |
2009 | Ben Bernanke[5] | nar. 1953 | nejvyšší představitel FEDu během Velké recese | dále zvažováni: Stanley McChrystal; Nancy Pelosi; Usain Bolt; čínský dělník |
2010 | Mark Zuckerberg[6] | nar. 1984 | zakladatel a ředitel Facebooku, nejrozšířenější sociální sítě | dále zvažováni: Hámid Karzáí; Julian Assange; hnutí Tea Party; chilští horníci |
2011 | protestující[7] | ocenění narůstajícího vlivu protestů zdola | reprezentanti: účastníci arabského jara, hnutí M-15, Tea Party a Occupy Wall Street
dále zvažováni: William McRaven; Aj Wej-wej; Paul Ryan; Princezna Kate | |
2012 | Barack Obama[8] (2.) | nar. 1961 | obhájil post prezidenta USA | vybrán podruhé
dále zvažování: Malála Júsufzaí; Tim Cook; Mohamed Mursí; Fabiola Gianotti |
2013 | / papež František | nar. 1936 | nový papež po rezignaci Benedikta XVI. | dále zvažováni: Edward Snowden; Edith Windsor; Bašár al-Asad; Ted Cruz |
2014 | bojovníci proti ebole | osoby, které pomohly zastavit šíření virové hemoragické horečky Ebola – nejen lékaři a zdravotní sestry, ale též sanitáři, účastníci pohřbů a další | reprezentanti: Jerry Brown, Kent Brantly, Ella Watson-Stryker, Foday Gallah, Salome Karwah, Pardis Sabeti
dále zvažováni: Vladimir Putin; Masúd Barzání; Jack Ma; protestující ve Fergusonu | |
2015 | Angela Merkelová | nar. 1954 | oceněna jako „vytrvalá morální vůdkyně“ během uprchlické krize[9] | čtvrté ocenění německého kancléře v dosavadní historii ankety (pokud je započítán i A. Hitler);
dále zvažováni: Abú Bakr al-Bagdádí; Donald Trump; Hasan Rúhání; Travis Kalanick; Caitlyn Jennerová; hnutí Black Lives Matter |
2016 | Donald Trump | nar. 1946 | zvolen prezidentem Spojených států, jako první člověk bez předchozí politické nebo vojenské zkušenosti | dále zvažováni: Hillary Clintonová; Recep Erdoğan; Beyoncé; hackeři; výzkumníci CRISPR |
2017 | „Ti, kteří prolomili mlčení“ (orig. The Silence Breakers) | lidé (vesměs ženy), kteří promluvili proti sexuálnímu zneužívání a obtěžování | Reprezentanti: Isabel Pascualová (pseudonym zemědělské pracovnice), Adama Iwu (lobistka), Ashley Judd (herečka), Susan Fowlerová (informatička), Taylor Swift (umělkyně) a anonymní žena pracující v nemocnici;[10][11]
dále zvažováni: Donald Trump; Si Ťin-pching; Robert Mueller; Kim Čong-un; Colin Kaepernick; Patty Jenkins | |
2018 | „Strážci“ (orig. The Guardians) | novináři, kteří čelili perzekuci, věznění nebo byli zavražděni kvůli své práci | Číslo vyšlo ve čtyřech verzích titulních stran, na nichž byli tito reprezentanti:
dále zvažováni: Donald Trump; Robert Mueller; Mun Če-in; Ryan Coogler; Meghan Markle; aktivisté MFOL | |
2019 | Greta Thunbergová | nar. 2003 | iniciátorka Školních stávek pro klima | nejmladší oceněná osobnost (16 let)[13]
dále zvažováni: Donald Trump; Nancy Pelosi; protestující v Hongkongu; whistleblower v Trumpově ukrajinské aféře |
2020 | Joe Biden a Kamala Harrisová | nar. 1942 a 1964 | zvoleni prezidentem a (jako první žena) viceprezidentkou USA[14][15][16] | dále zvažováni: Donald Trump; Anthony Fauci a zdravotníci v první linii; hnutí za rasovou spravedlnost |
2021 | / Elon Musk | nar. 1971 | ředitel průkopnických společností SpaceX a Tesla, toho času nejbohatší člověk světa |
Odkazy
Poznámky
- Královna Alžběta II. se v roce 1952 stala hlavou více nezávislých států, a to Spojeného království, Kanady, Austrálie, Nového Zélandu, Ceylonu, Pákistánu a Jihoafrické unie
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Time Person of the Year na anglické Wikipedii.
- Person of the Year: 75th Anniversary Celebration. Special Collector's Edition. vyd. New York: Time Books, 2002. (anglicky)
- GROSSMAN, Lev. Time's Person of the Year: You [online]. 2006-12-13 [cit. 2008-02-14]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-28. (anglicky)
- Person of the Year 2007 [online]. 2007 [cit. 2009-07-08]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. (anglicky)
- Person of the Year 2008 [online]. 2008-12-17 [cit. 2008-12-17]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-29. (anglicky)
- GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2009 [online]. 2009-12-16 [cit. 2009-12-16]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-26. (anglicky)
- GROSSMAN, Lev. Person of the Year 2010 [online]. 2010-12-15 [cit. 2010-12-15]. (Time). Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-15. (anglicky)
- GRUNWALD, Michael. Person of the Year 2011 [online]. 2011-12-14 [cit. 2011-12-14]. (Time). Dostupné online. (anglicky)
- SHERER, Michael. 2012 Person of the Year: Barack Obama, the President [online]. Time.com, 2012-12-19 [cit. 2012-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- afi; luk. „Vytrvalá morální vůdkyně.“ Osobností roku je podle časopisu Time Angela Merkelová. Česká televize [online]. 2015-12-09 [cit. 2015-12-09]. Dostupné online.
- MÁNERT, Oldřich (ert). Osobnostmi roku jsou hrdinové kampaně MeToo, rozhodl časopis Time. iDNES.cz [online]. 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- PÍHOVÁ, Dominika (dp). Osobností roku magazínu Time jsou ti, kteří 'prolomili mlčení' o sexuálním obtěžování. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-12-06 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online.
- VICK, Karl. The guardians and the war of truth. Time [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-12]. Roč. 2018. Dostupné online. (anglicky)
- ČTK. Osobností roku podle časopisu Time je Greta Thunbergová, porazila i Trumpa. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-12-11 [cit. 2019-12-11]. Dostupné online. (česky)
- Why TIME Chose Joe Biden and Kamala Harris as the 2020 Person of the Year. Time [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- „Za změnu amerického příběhu.“ Time vyhlásil osobností roku Bidena a Harrisovou. ČT24 [online]. 2020-12-11 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
- BUSINESS, Kerry Flynn, CNN. Joe Biden and Kamala Harris named Time Person of the Year. CNN [online]. [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osobnost roku časopisu Time na Wikimedia Commons
- (anglicky) Přehled osobností roku časopisu Time na stránce Life magazine
- (anglicky) Přehled osobností roku časopisu Time Archivováno 26. 8. 2013 na Wayback Machine na stránce Time