Julian Assange

Julian Paul Assange (* 3. července 1971 Townsville) je australský vydavatel[2] , internetový aktivista a politický vězeň[3]. Je znám jako mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – internetového serveru, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných dokumentů.

Julian Assange
Julian Assange (2014)
Rodné jménoJulian Paul Hawkins Hafnaoui
Narození3. července 1971 (50 let)
Townsville
Austrálie Austrálie
BydlištěVelvyslanectví Ekvádoru (2012–2019)
Magnetický ostrov
Melbourne
NárodnostAustralané
Alma materCentral Queensland University
Melbournská univerzita
PovoláníInternet activist, hacker, programátor, informatik, televizní producent, televizní režisér, spisovatel, novinář, moderátor a podnikatel
ZaměstnavatelWikiLeaks
OceněníDigital Freedom Award (2008)
Sam Adams Award (2010)
Sydney Peace Prize (2011)
Martha Gellhorn Prize for Journalism (2011)
Walkley Awards (2011)
 více na Wikidatech
Politické stranyThe Wikileaks Party (2012–2015)
nezávislý (od 2015)
ChoťStella Moris (2022–)
DětiDaniel Assange[1]
RodičeJohn Shipton a Christine Ann Assange
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Julian Paul Assange se narodil 3. července 1971 v Townsville v australském Queenslandu. Jeho rodiče provozovali loutkové divadlo a za jeho dětství se mnohokrát stěhovali,[4] takže Assange vystřídal několik domovů i škol. Když mu bylo 8 let, jeho matka se rozvedla a našla si jiného partnera.[5] V mládí studoval fyziku a matematiku, zajímaly ho (tehdy 8bitové) počítače, později se živil také jako programátor.[6] Kromě jiného se rovněž podílel na tvorbě souborového systému Rubberhose s prvky popiratelného šifrování pro Linux, které mělo ochránit uložená data i v případě mučení majitele a měl pomoci politicky pronásledovaným disidentům chránit data po jejich zadržení a vyšetřování.[7] V mládí byl ale také členem skupiny počítačových hackerů a za některé prohřešky byl nakonec i vyšetřován a zaplatil pokutu.[8]

WikiLeaks

Podrobnější informace naleznete v článku WikiLeaks.

V roce 2006 se Assange stal spoluzakladatelem kontroverzního webového serveru WikiLeaks a od té doby fungoval v dozorčí radě tohoto projektu. Od svého spuštění se server stal známý tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly Operace Trvalá svoboda, tj. války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Koncem roku 2016 zveřejnil tajné dokumenty a emaily týkající se amerických vojenských aktivit v Jemenu.[9] V roce 2017 zveřejnil dokumenty Vault 7 popisující hackerské techniky a nástroje používané americkou CIA.[10] WikiLeaks zveřejnil dokumenty týkající se mnoha dalších zemí, včetně Turecka, Ruska, Číny, Peru nebo Keni.

Během svého života žil v různých zemích a sám uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupuje s tématy jako jsou svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění, např. cenu UK Media Awards od Amnesty International. V červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“.[11] Jeho práce ale vyvolává i mnohé negativní reakce.[12]

Assangeho postoj k serveru Wikileaks a jeho úloze v dnešní společnosti lze v širším kontextu vyčíst z jeho eseje State and Terrorist Conspiracies („Státní a teroristická spiknutí“),[13] ve které Wikileaks vidí jako jakýsi prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistického chování, proti kterému má smysl bojovat.[14]

Assange také tvrdil, že Facebook a Google mají tajné projekty pro americký dohled nad nimi.[15]

Stíhání

Mezinárodní organizace Interpol umístila Assangeho 30. listopadu 2010 na tzv. červený seznam hledaných osob Interpolu,[16] protože byl stíhán ve Švédsku za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“.[17][18][19] 2. prosince Assangeho obhájce potvrdil,[20] že švédští vyšetřovatelé jeho klienta nestíhají za znásilnění, ale tzv. sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli trestným činem.[17][21] Údajné znásilnění se mělo odehrát 11. srpna 2010 ve Švédsku, kam Assange přijel na seminář, a figurují v něm dvě švédské ženy. Assangeův právní zástupce Mark Stevens je přesvědčen o nevině svého klienta a tvrdí, že u obou žen šlo o „konsensuální styk, který se ex post změnil na nekonsensuální“.[17] Assange má v tomto ohledu i zastánce, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat[22] nebo zneškodnit. Na síti Facebook vznikla skupina zasazující se za to, aby byl zproštěn tohoto obvinění.[23]

Assange na balkóně velvyslanectví Ekvádoru v Londýně v roce 2012. Zde měl od prosince 2012 do 11. dubna 2019 politický azyl.

Po semináři ve Švédsku odjel Assange do Anglie. 6. prosince 2010 ohlásila britská policie (Scotland Yard), že je připravena Assangeho stíhat a vzít do vazby.[24] 7. prosince 2010 v 9.30 hod. místního času se Julian Assange dostavil v Londýně na dohodnutou schůzku na policejní stanici a tam byl – oficiálně na švédskou žádost – zatčen.[25][26] Poté požádal o propuštění na kauci. Jeho žádost byla nakonec schválena, přestože se proti ní švédská strana původně ohradila. Assange byl z vazby propuštěn a mohl se v Londýně omezeně pohybovat na svobodě. Měl ovšem např. omezen pohyb v noci, musel se hlásit denně na policii apod.[27] 19. června 2012 však tyto podmínky porušil, neboť se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví, kde okamžitě požádal o politický azyl.[28] Dne 16. srpna 2012 mu tehdejší prezident Ekvádoru Rafael Correa udělil azyl s tím, že je obětí perzekuce.[29] Podle některých komentátorů šlo ze strany prezidenta Correy o "teatrální gesto, které mu mělo zvýšit šance v nadcházejících volbách".[30]

Někteří američtí a kanadští politici otevřeně vyzývali k dopadení, odsouzení nebo dokonce popravě Juliana Assangeho. Poradce kanadského premiéra Tom Flanagan chtěl, aby na něj byl spáchán letecký atentát, s tím, že „si zaslouží smrt“.[31] Neúspěšná americká viceprezidentská kandidátka Sarah Palinová volala po tom, že „by měl být stíhán jako teroristé (vůdci Tálibánu nebo Al-Káidy)“[32] a domnívala se, že je protiamericky zaměřený.[33] Její stranický kolega a prezidentský kandidát z minulých voleb, Mike Huckabee, se též vyslovil pro smrt Assangeho a „toho zodpovědného za únik diplomatických depeší“ – tento skutek označil za velezradu a řekl, že „cokoli méně než poprava by bylo příliš vlídným trestem“.[34] Proti takovým výzvám se Assange ohradil a prohlásil, že je to navádění k vraždě a jeho původci by měli být soudně stíháni.[35]

V únoru 2016 se komise Rady OSN pro lidská práva usnesla, že je Assange ve Spojeném království svévolně zadržován v rozporu s mezinárodním právem.[36]

Dne 11. dubna 2019 byl Assange v budově ekvádorského velvyslanectví v Londýně zatčen britskou policií. Ekvádorský prezident Lenín Moreno mu odňal azyl pod podmínkou, že nebude vydán do země, kde by mu hrozil trest smrti.[37] Zároveň bylo Assangeovi odebráno občanství Ekvádoru, které mu bylo uděleno vládou této země 12. prosince 2017.[38] Na podporu Juliana Assangeho vzniklo mnoho sbírek z několika komunit, například z komunity kryptoměn.[39]

Assange byl ve Spojených státech obžalován, že "zveřejněním utajovaných informací" porušil americký Zákon o špionáži z roku 1917, za což mu hrozí desítky let ve vězení. Tento zákon byl například použit proti Danielu Ellsbergovi, který stál za zveřejněním Pentagon Papers.[40] V červnu 2019 Spojené státy formálně požádaly Velkou Británii o jeho vydání.

Dne 26. června 2021 oznámil islandský deník Stundin, že klíčový svědek obžaloby (amerického ministerstva spravedlnosti), islanďan Sigurdur Ingi Thordarson, ve své výpovědi lhal. Sigurdur Thordarson si údajně vymyslel to, že jej Assange požádal, aby hacknul počítače členů islandského parlamentu a získal důkazy o nesplácených půjčkách islandské banky, jejíž krach později odstartoval velkou krizi. Thordarson je údajně psychicky labilní a byl veden snahou zveličovat významnost své pozice v rámci organizace WikiLeaks, kde v letech 2010 a 2011 působil několik měsíců jako dobrovolník. Edward Snowden se k tomu vyjádřil, že tím případ končí.[41][42]

V kultuře

  • V roce 2012 byl natočen film Underground, který popisuje rok života Juliana Assangea na přelomu 80. a 90. let 20. století.[43]
  • V roce 2013 měl premiéru film reřiséra Billa Condona WikiLeaks (v originále: The Fifth Estate) o zrodu WikiLeaks a Assangeově spolupráci s Danielem Bergem. Assange si zahrál herec Benedict Cumberbatch.

Odkazy

Reference

  1. Daniel Assange: I never thought WikiLeaks would succeed, Nick Johns-Wickberg, 17. září 2010, Crikey
  2. HARRELL, Eben. Interview: WikiLeaks' Assange Defends Site's Mission. Time. 27 July 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-30.
  3. ANAS. UK court capitulates to US demands and allows extradition of truth-teller Julian Assange [online]. 2021-12-10 [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Jeho jméno teď zná celý svět. Julian Assange se skrýval i před otcem
  5. Posel špatných a tajných zpráv Julian Assange prchá do Švédska. www.e15.cz [online]. [cit. 2010-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-20.
  6. Profile: Julian Assange, the man behind Wikileaks. The Sunday Times. UK: 11 April 2010. Dostupné online [cit. 29 June 2010].
  7. DREYFUS, Suelette. The Idiot Savants' Guide to Rubberhose [online]. [cit. 2010-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-13.
  8. KHATCHADOURIAN, Raffi. No Secrets: Julian Assange's Mission for Total Transparency. The New Yorker. 7 June 2010. Dostupné online [cit. 16 June 2010].
  9. WikiLeaks Drops New Information Relating To Arms Industry Corruption & War In Yemen. The Inquisitr. 28. září 2018. Dostupné online. (anglicky)
  10. Nejnovější zářez WikiLeaks s názvem Vault 7 vyvolává řadu zásadních otázek. Český rozhlas [online]. 14. březen 2017. Dostupné online.
  11. Velký den pro občanskou novinářskou práci. www.blisty.cz [online]. [cit. 2010-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-29.
  12. YATES, Daniel. Leaked Afghan files 'put civilians at risk'. Channel 4 News. 30 July 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-01.
  13. cryptome.org [online]. [cit. 05-08-2010]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-08-2010.
  14. Julian Assange and the Computer Conspiracy; “To destroy this invisible government”
  15. Assange: Google, Facebook run 'side projects' for US spooks, http://www.theregister.co.uk/2012/12/04/assange_says_google_facebook_pass_data_to_us_intelligence/
  16. John F. Burns and Alan Cowell. WikiLeaks Chief Is Put on Interpol List. nytimes.com. The New York Times, 1 December 2010. Dostupné online.
  17. Anatomy of a Smear: WikiLeaks' Assange Wanted for "Sex by Surprise," Not Rape
  18. CODY, Edward. WikiLeaks stalled by Swedish inquiry into allegations of rape by founder Assange. Washington Post. 9 September 2010. Dostupné online [cit. 9 September 2010].
  19. Swedish inquiry reopen investigations into allegations of sexual misconduct by founder Assange on third level of appeal. Anklagermyndigheten. 10 September 2010. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-17.
  20. When it comes to Assange rape case, the Swedes are making it up as they go along. Crikey [online]. 2010-12-02 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
  21. AOL. AOL - News, Politics, Sports, Mail & Latest Headlines. AOL.com [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online. (anglicky)
  22. DAVIES, Caroline. WikiLeaks founder Julian Assange denies rape allegations. The Guardian. 22 August 2010. Dostupné online.
  23. Facebook: Free Julian Assange
  24. US Embassy Cables: Scotland Yard 'have paperwork needed to arrest Julian Assange'. The Independent, , 6. prosince 2010 (anglicky).
  25. Britové zatkli zakladatele WikiLeaks. Na policii přišel sám
  26. WEAVER, Matthew; ADAMS, Richard. The arrest of Julian Assange: as it happened. The Guardian. 2010-12-07. Dostupné online [cit. 2021-07-06]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  27. UK court upholds bail for WikiLeaks' Assange [online]. 2010-12-16 [cit. 2010-12-16]. Dostupné online.
  28. ČT24. Assange se brzy dočká politického azylu, tvrdí ekvádorský tisk [online]. [cit. 2012-06-20]. Dostupné online.
  29. Assange dostal azyl. Je obětí perzekuce, řekl Ekvádor. Aktuálně.cz [online]. 2012-08-16 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
  30. The Economist, http://www.economist.com/node/21560881?zid=309&ah=80dcf288b8561b012f603b9fd9577f0e
  31. Poradce Tom Flanagan: Zabijte Assangea !
  32. Palinová chce stíhat špičky WikiLeaks stejně jako vůdce al-Káidy
  33. Hunt WikiLeaks chief down like Osama bin Laden: Sarah Palin demands Assange is treated like Al Qaeda terrorist [online]. 2010-12-1 [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (angličtina)
  34. Mike Huckabee calls for execution of Julian Assange. www.thestatecolumn.com [online]. [cit. 04-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-12-2010.
  35. Assange attackiert rechte US-Kritiker (Assange útočí na americké pravicové kritiky), Der Spiegel, , 23. prosince 2010 (německy).
  36. Assange by měl být svobodný, postavila se OSN na stranu zakladatele WikiLeaks [online]. Aktuálně.cz, 2016-02-05 [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
  37. Wiki-Leaks Gründer Assange in London festgenommen (Zakladatel Wikileaks Assange zatčen v Londýně). Frankfurter Allgemeine Zeitung, , 11. dubna 2019, aktualizováno 11:35 hod. (německy).
  38. Ecuador bürgert Julian Assange ein (Ekvádor udělil Assangeovi občanství). Der Spiegel, [nedostupný zdroj], 11. ledna 2018 (německy).
  39. Wikileaks: Julian Assange dostal ve sbírce 31 tisíc v BTC - CryptoSvet.cz [online]. 2019-04-12 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
  40. Matěj Schneider: Nová žaloba na Assange znamená konec svobody tisku v USA. Český rozhlas [online]. 30. května 2019. Dostupné online.
  41. Key witness in Assange case admits to lies in indictment [online]. [cit. 2021-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
  42. Klíčový svědek v kauze Assange přiznal, že lhal - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
  43. Pravdivý příběh Juliana Assange (2012). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.