Jan XXIII.

Svatý Jan XXIII., vlastním jménem Angelo Giuseppe Roncalli (25. listopadu 1881 Sotto il Monte3. června 1963 Vatikán), byl 261. papežem katolické církve (1958–1963). Mezi nejdůležitější činy jeho pontifikátu náleží svolání druhého vatikánského koncilu a vydání encykliky Pacem in terris, které mu ve spojení s diplomatickými aktivitami přineslo přezdívku papež míru.

Svatý
Jan XXIII.
261. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení28. října 1958
Uveden do úřadu4. listopadu 1958 (korunovace)
Pontifikát skončil3. června 1963
PředchůdcePius XII.
NástupcePavel VI.
HesloObœdientia et pax
Poslušnost a mír
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení10. srpna 1904
světitel Giuseppe Ceppetelli
Biskupské svěcení19. března 1925
světitel Giovanni Tacci Porcelli
1. spolusvětitel Giuseppe Palica
2. spolusvětitel Francesco Marchetti Selvaggiani
Kardinálská kreace12. ledna 1953
kreoval Pius XII.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Rodné jménoAngelo Giuseppe Roncalli
Datum narození25. listopadu 1881
Místo narozeníSotto il Monte, Itálie Itálie
Datum úmrtí3. června 1963
(ve věku 81 let)
Místo úmrtíŘím, Vatikán Vatikán
Příčina úmrtínádorové onemocnění žaludku
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
NárodnostItalská
Svatořečení
Začátek procesu1967
Beatifikace3. září 2000
Svatopetrské náměstí, Vatikán
beatifikoval Jan Pavel II.
Kanonizace27. dubna 2014
Svatopetrské náměstí, Vatikán
kanonizoval František
Svátek3. června, 11. října
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan XXIII. byl prohlášen za svatého 27. dubna 2014.

Mládí a kariéra

Znak kardinála Roncalliho

Narodil se jako prvorozený syn a čtvrté ze čtrnácti děti chudého pachtýře Giovanniho Battisty Roncalliho a jeho ženy Marianny Giulie, rozené Mazzolla. Na kněze byl vysvěcen v roce 1905. V roce 1915 byl odveden do italské armády jako ošetřovatel a kaplan s hodností seržanta. V roce 1921 jej papež Benedikt XV. jmenoval předsedou Společnosti pro šíření víry.

V roce 1925 ho papež Pius XI. vysvětil na biskupa, jmenoval titulárním biskupem aeropolským (jako biskupské heslo si Roncalli zvolil Oboedientia et pax – Poslušnost a mír) a vyslal jej jako apoštolského visitátora do Bulharska. Zde se projevilo jeho diplomatické nadání a schopnosti. V letech 19351944 zastával post apoštolského delegáta v Turecku a Řecku.

V září 1929 se zúčastnil velkolepých oslav Svatováclavského milénia v tehdejším Masarykově Československu.

Během 2. světové války vyvinul velké úsilí na pomoc lidem postiženým válkou. Vyjednal se západními spojenci přísun humanitární pomoci (léky a potraviny) pro Němci okupované Řecko.[zdroj?] S neoficiální pomocí německého velvyslance v Turecku Papena dokázal zabránit Turkům ve vydání několika set židovských uprchlíků zpět do Německa.[zdroj?]

V roce 1944 ho papež Pius XII. jmenoval apoštolským nunciem v Paříži, jejíž nová vláda byla antiklerikální. Brzy se mu podařilo napjaté vztahy normalizovat a zredukovat požadavky vlády na odvolání 33 údajně kolaborujích biskupů a arcibiskupů na 3 skutečně kolaborující.

Během svého pobytu ve Francii byl jmenován kardinálem. Krátce poté se stal patriarchou benátským.

Dne 28. října 1958 jej konkláve kardinálů nečekaně zvolilo nástupcem po papeži Piu XII. Předpokládalo se, že vzhledem k vysokému věku a chatrnému zdraví bude papežem spíše přechodným. Zvolil si jméno Jan XXIII. (Jméno Jan bylo naposledy použito v 15. století jedním ze vzdoropapežů (Baldassare Cosa – Jan XXIII., na něhož se nebere při číslování zřetel). Fakt, že přes 500 let žádný papež nepřijal jméno Jan, je pravděpodobně důsledkem kontroverzních činů a úlohy tohoto vzdoropapeže. Rozhodnutí papeže Jana XXIII. nepřijmout jméno Jan XXIV. je chápáno jako potvrzení toho, že Baldassare Cossa nebyl právoplatným papežem. Jan XXIII. si údajně zvolil jméno Jan mimo jiné i proto, aby je po 500 letech očistil.

Papež

Tělo papeže v svatopetrské basilice v Římě

Jan XXIII. se ukázal být radikálně jiný než jeho předchůdci. Byl známý svým smyslem pro humor, nekonvenčností a zanedbáváním protokolu a bezpečnostních opatření. Proslavené jsou jeho návštěvy věznic a tajné výlety mimo Vatikán, které přinášely starosti veliteli jeho osobní gardy.

Jan XXIII. omezil konfrontační antikomunistický kurs svých předchůdců a navázal na jejich úsilí v boji za mír ve světě a v oblasti ekumenismu. Omezil mnoho ceremoniálních zvyklostí a zrušil několik set let platnou kvótu omezující počet kardinálů na 70. Svolal druhý vatikánský koncil, který měl přiblížit katolickou církev modernímu světu, a jeho první polovině předsedal. V jeho průběhu zemřel na rakovinu žaludku.

Blízkým spolupracovníkem papeže byl biskup Loris Francesco Capovilla.

Blahořečení a svatořečení

Papež Jan Pavel II. roku 2000 prohlásil Jana XXIII. za blahoslaveného. Papež František 5. července 2013 přijal návrh Kongregace pro svatořečení, aby byl Jan XXIII. svatořečen, a přiklonil se k názoru, že ke kanonizaci postačí jeden zázrak, který byl uznán při procesu blahořečení.[1] Prohlášen za svatého byl společně s Janem Pavlem II. dne 27. dubna 2014.[2]

Encykliky

Odkazy

Reference

  1. Kanonizace bl. Jana XXIII. a bl. Jana Pavla II. se přiblížila, česká sekce vatikánského rozhlasu, 5. 7. 2013 (mig)
  2. 800 tisíc lidí na kanonizaci Jana XXIII. a Jana Pavla II. [online]. Radiovaticana.cz, 2014-04-27 [cit. 2014-04-28]. Dostupné online.
  3. Český překlad
  4. Český překlad

Literatura

  • RENDINA, Claudio. Příběhy papežů. Dějiny a tajemství. Životopisy 265 římských papežů. Překlad Filip Kronberger a Helena Lergetporer. Praha: Volvox Globator, 2005. ISBN 80-7207-574-8. S. 654–660.

Související články

Externí odkazy

Papež
Předchůdce:
Pius XII.
19581963
Jan XXIII.
Nástupce:
Pavel VI.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.