Železniční trať Praha – Česká Třebová
Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.[3] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná (ztrojkolejnění úseku Praha-Libeň – Praha-Běchovice bylo dokončeno koncem roku 2009). Začátkem roku 2020 po trati jezdilo až 450 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).[3]
V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha – Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2021).
Historie
Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.
Co vypovídají staré jízdní řády
| rok | provozovaná trať | počet vlaků na výjezdu z Prahy |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan) |
| 1921 léto | 1a Praha – Kolín | 4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Č.Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 1928/29 zima | 1a Praha – Kolín | 5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Č.Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1937/38 zima | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan) |
| 1944/45 | 501a Praha – Český Brod – Kolín | 5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček) |
| 1945/46 | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček) |
| 1959/60 | 1a Praha – Kolín | 15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Č.Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1988/89 | 011 Praha – Kolín | 25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan) |
| 2002/03 | 011 Praha – Kolín | 29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Č. Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 2012/13 | 011 Praha – Kolín | 60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Č. Brodu) |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň) |
| 1921 léto | 1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob | 7 R, 9 Os |
| 1928/29 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav | 9 R, 10 Os |
| 1937/38 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob | 13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1944/45 | 501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 6 R, 8 Os |
| 1945/46 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 9 R, 9 Os |
| 1959/60 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1988/89 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 21 R + 3 R Pardubice – Č. Třebová, 16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2002/03 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 32 R + 1 R Pardubice – Č. Třebová, 18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2012/13 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 75 R, 21 Os |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Důležité železniční uzly
Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.
Modernizace
V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.[4] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.[5]
Navazující tratě
- osobní a spěšné vlaky Praha – Kolín jsou v jízdním řádě pro cestující vyčleněny do tabulky 011
- Trať 012 Pečky – Kouřim
- Trať 014 Kolín – Ledečko
- Trať 015 Přelouč – Prachovice
- Trať 016 Borohrádek – Chrudim
- Trať 018 Choceň – Litomyšl
- Trať 020 (Praha –) Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
- Trať 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad
- Trať 030 Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř – Liberec
- Trať 060 Poříčany – Nymburk
- Trať 230 (Praha –) Kolín – Havlíčkův Brod
- Trať 231 Praha – Lysá nad Labem – Kolín
- Trať 238 Pardubice – Havlíčkův Brod
- Trať 260 (Praha –) Česká Třebová – Brno
- Trať 019/270 Česká Třebová – Přerov
- Ve stanici Česká Třebová navazují osobní vlaky dalších dvou regionálních tratí, které přímo na trať 010 nenavazují a odbočují v následujících stanicích:
- Trať 017 Česká Třebová – Třebovice v Čechách – Moravská Třebová – Chornice
- Trať 019 Česká Třebová – Rudoltice v Čechách – Lanškroun
Fotogalerie
pohled na bývalý Choceňský tunel z kolejiště stanice Choceň
Trať mezi Zábořím nad Labem a Starým Kolínem
Děličník.jpg.webp)
Napínák a rychlostníky
Vítkovský tunel
Návěstidla v tunelu
Zhlaví směr Dlouhá Třebová
Ústecko-orlické zhlaví
Stanice a zastávky
.jpg.webp)
.jpg.webp)
Tuklaty
Rostoklaty
%252C_vlakov%C3%A1_stanice.JPG.webp)
Klučov
Tatce
Pardubice-Opočínek
Pardubice-Černá za Bory
Osobní doprava
Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.
Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 162 nebo 163 a řídicím vozem Bfhpvee295, jen několik je vedeno jednotkou 471.
Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.
Tarif
Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Kolín využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Na nástupištích všech stanic v úseku Praha–Pečky jsou umístěny žluté označovací automaty.
Odkazy
Reference
- http://www.drahari.info/2011/12/o-zruseni-chocenskeho-tunelu/ O zrušení choceňského tunelu
- Místní část Ústí nad Orlicí, dnešní Hylváty (Hilbetten) patřila v letech 1938 – 1945 do Říše v rámci největšího německého jazykového ostrova na území ČSR zvaného Schönhengstgau (Hřebečsko).
- Denní počty skutečně jedoucích vlaků v období 1. leden – 15. březen 2020 [online]. Správa železnic [cit. 2021-05-14]. Dostupné online.
- Ústí nad Orlicí–Choceň, nová trať Archivováno 25. 6. 2009 na Wayback Machine, SŽDC, SUDOP Praha, 2009
- Zdopravy.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. (česky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – Česká Třebová na Wikimedia Commons - České dráhy, a.s.
- České dráhy
- Jízdní řád (Praha –) Kolín – Česká Třebová
- Jízdní řád Česká Třebová – Kolín (– Praha)
- Informace o trati na ZelPage.cz
- Železniční trať 010: tragické protnutí lidské práce a osudu, VTM, Petra Myslínová Cejpková, 23.9.2012
- Historie železničních tratí
- Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
- Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)