Lokomotiva 361

Lokomotiva řady 361 je dvousystémová lokomotiva vyráběná pro Železničnou spoločnosť Slovensko (ZSSK). Jde o komplexní rekonstrukci strojů řad 162 a 163 ZSSK společností ŽOS Vrútky a.s. V listopadu 2009 se začalo pracovat na prototypové rekonstrukci – 361.001. Jako základ pro rekonstrukci byl vybrán košický stroj 163.053, jehož elektrická část byla v průběhu roku 2009 zčásti použita při opravě požárem poškozené 362.006, ze které vznikl z hlediska výkonové i řídící elektroniky určitý mezistupeň vývoje mezi řadami 362/363 a řadou 361.

Elektrická lokomotiva řady 361
(dle označení UIC)
Základní údaje
Rekonstrukce ŽOS Vrútky
Modernizace od 2010
Zmodernizováno 23
Provozovatel ZSSK
Období provozu 2012–dosud
Trvalý výkon 3 600 kW (3 kV ss)
3 200 kW (25 kV 50 Hz)
Maximální rychlost 160 km/h (361.1)
140 km/h (361.0)
Vytápění vlaku elektrické
Brzdapneumatická špalíková samočinná a přímočinná (původní),
elektrodynamická brzda
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě86 t
Délka přes nárazníky 16 800 mm
Rozvor podvozku 3 200 mm
Vzdálenost středů otáčení podvozků 8 700 mm
Rozchod kolejí1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo´ Bo´
Napájecí soustava3 kV ss / 25 kV 50 Hz
Seznam českých a slovenských lokomotiv

Stroje si státní dopravce ZSSK objednal především za účelem zajištění provozu rychlíků na hlavní trati BratislavaŽilinaKošice a pro doplnění parku vícesystémových lokomotiv na rychlosti vyšší než 120 km/h (dosud disponoval pouze řadami 362 a 350).[1]

Průběh rekonstrukce

Z původních lokomotiv řad 162 a 163 zůstává zachována jen skříň a upravené podvozky, včetně trakčních motorů a brzdových jednotek. Hlavní výhodou je kromě prodloužení životnosti rekonstrukce jednosystémového hnacího vozidla pro stejnosměrnou napájecí soustavu 3 kV na vozidlo dvousystémové, schopné provozu i na střídavé trakční soustavě 25 kV / 50 Hz. Dosazena je nová elektrická výzbroj včetně trakčního transformátoru, usměrňovače a dalších zařízení.[2] Stanoviště strojvedoucího jsou repasována, osazena klimatizací a také hygienickým koutem.[2] Řízení a regulaci výkonu nově zajišťuje elektronický řídicí systém s počítačem.[2] U starší verze označené 361.0 byly provedeny úpravy vedoucí ke zvýšení maximální rychlosti na 140 km/h, po vyrobení pěti kusů jsou však další exempláře označeny řadou 361.1 a povolená rychlost vzrostla až na 160 km/h.

Provoz

Lokomotiva 361 na veletrhu Czech Raildays

První lokomotiva 361.001 opustila výrobní závod koncem října 2011 a krátce nato absolvovala první zkušební jízdy v okolí Vrútek.[3] Poté byly postupně dokončovány stroje čísel 002 až 004 a předávány ke zkouškám. Po sérii testů včetně záběhu na zkušebním okruhu v Cerhenicích byl stroj v květnu 2012 nasazen do ostrého provozu na rychlících mezi Bratislavou a Žilinou.[4] V dubnu 2013 zahájil typové zkoušky v Cerhenicích i první stroj druhé přestavěné verze 361.1 na rychlost 160 km/h.[5]

Od roku 2012 začaly být lokomotivy provozovány na rychlících mezi Bratislavou a Košicemi, vzhledem k vysoké poruchovosti ale byly často nahrazovány jinými stroji.[6] Až po vyřešení mnoha závad se spolehlivost řady 361 dostala na přijatelnou úroveň a lokomotivy nasazeny i na další spoje.[6] S přibývajícím počtem strojů byl oběh řady 361 rozšířen a stroje začaly dopravovat vlaky do Trebišova, Čadce a dalších lokalit.

Počínaje rokem 2014 byl zahájen provoz řady 361 i v České republice, a to zejména na vlacích EuroCity dnes Expresy z Prahy do Žiliny (přes Červenku, Valašské Meziříčí a Vsetín). Takto provoz probíhal i po větší část roku následujícího, poté ale byly lokomotivy z výkonu staženy a nahrazeny řadou 350 – část strojů byla totiž přestavěna za pomoci dodatečně udělených evropských dotací, proto jsou na určitou dobu smluvně vázány na provoz v regionální dopravě.[7] Jsou tak využívány na osobních vlacích například na tratích do Čierné nad Tisou, Prešova, Popradu a jiných. Po krátké odmlce byl provoz řady 361 v Česku obnoven v březnu 2016.[7]

Ke konci roku 2016 již bylo v provozu celkem 23 lokomotiv, provozovaných především na vlacích kategorie RR (Regionálny rýchlik) na hlavním tahu z Bratislavy do Košic a v regionální dopravě na výše zmíněných trasách.

V dnešní době je můžeme také znovu potkat na dálkové lince Ex2 (Praha hl.n., Pardubice hl.n., Červenka, Olomouc hl.n., Valašské Meziříčí, Vsetín, Žilina) spolu s lokomotivami 350, nebo českou 362 a 380.

Seznam přestavěných lokomotiv

361.0

E 499.3053 (163.053) = 361.001 (2011.07.18) Dodo

E 499.3060 (163.060) = 361.002 (2012.04.30) Maroš

163.103 = 361.003 (2012.06.03) Janko

163.120 (162.025) = 361.004 (2012.08.17) Miloš - Roman - Somar

E 499.3056 (163.056) = 361.005 (2012.11.16) Peter

361.1

163.102 = 361.101 (2013.06.09)

163.125 (162.009) = 361.102 (2013.09.01)

E 499.3058 (163.058) = 361.103 (2013.10.29)

E 499.3051 (163.051) = 361.104 (2014.02.08)

E 499.3049 (163.049) = 361.105 (2014.04.30)

E 499.3059 (163.059) = 361.106 (2014.07.24)

E 499.3050 (163.050) = 361.107 (2014.08.20)

E 499.3055 (163.055) = 361.108 (2014.08.27) Lenočka

E 499.3052 (163.052) = 361.109 (2014.09.17) Rišo

163.117 (162.023) = 361.110 (2014.12.30) Jaroslav

163.122 (162.022) = 361.120 (2015.09.25)

163.118 (162.010) = 361.121 (2015.09.25)

163.123 (162.027) = 361.122 (2015.09.25)

163.116 (162.021) = 361.123 (2015.09.25)

163.115 (162.030) = 361.124 (2016.01.14)

163.119 (162.031) = 361.125 (2016.03.27)

E 499.3054 (163.054) = 361.126 (2016.06.27)

163.124 (162.026) = 361.127 (2016.08.03)

E 499.3057 (163.057) = 361.128 (2016.09.15)

163.121 (162.032) = 361.129 (přelom 2016 a 17)

Odkazy

Reference

  1. JIŘÍK. ZSSK zrekonstruuje 15 lokomotiv řad 162 a 163 [online]. ŽelPage, 2009-08-06 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  2. Dvojsystémový rušen radu 361 [online]. ŽOS Vrútky [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  3. ZMEŠKANÝ, Martin. Skúšobná jazda rušňa 361.001-1 [online]. Railtrains.sk, 2011-11-04 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  4. ZMEŠKANÝ, Martin. 361.001 Dodo na R603 [online]. Railtrains.sk, 2012-05-02 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  5. KONEČNÝ, Jiří. Typové zkoušky 361.101 ZSSK na ZC VUZ v Cerhenicích [online]. Stránky přátel železnic, duben 2013 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  6. KORCSMÁROS, Gabriel. Staronový obojživelník pro Slovensko [online]. Železničář, 2014-07-14 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
  7. HARÁK, Martin. Modernizace parku ZSSK ve dvousystémové dimenzi [online]. Železničář, 2016-02-10 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.