Loučná (řeka)
Loučná (německy Lautschna) je řeka v Pardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km.[1] Plocha povodí měří 724,2 km².[2][pozn 1]
Loučná | |
---|---|
Loučná v Litomyšli | |
Základní informace | |
Délka toku | 80,3 km |
Plocha povodí | 724,2 km² |
Průměrný průtok | 4,43 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-03-02-001 |
Pramen | |
Svitavská pahorkatina, Česko 49°45′55,2″ s. š., 16°22′57,9″ v. d. 516,4 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe u Sezemic 50°3′35″ s. š., 15°49′23″ v. d. 217,9 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Pardubický kraj – Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice, Sezemice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.[1]
Řeka pramení ve Svitavské pahorkatině v nadmořské výšce 516,4 m[1], na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha)[1] a Chobot (42,1 ha)[1] u Vysokého Mýta a Lodrant u Jaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek.
Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.
Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části – levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.
Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy.
Větší přítoky
Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km.[1] Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².[3]
- Jalový potok, zleva, ř. km 65,9[4]
- Desná, zleva, ř. km 54,7[5]
- Končinský potok, zprava, ř. km 53,1[6]
- Sloupnický potok, zprava, ř. km 45,2[5]
- Lodrantka, zprava, ř. km 6,9[4]
- Zadní Lodrantka, zprava, ř. km 2,7[7]
Kanál Zminka spojuje Chrudimku s Loučnou.
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 4,43 m³/s.[8]
Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:[9]
Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:[9]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Litomyšl | 61,60 | 145,25 km² | 0,56 m³/s | 46,8 m³/s |
Cerekvice nad Loučnou | 52,90 | 355,94 km² | 1,79 m³/s | 68,9 m³/s |
Dašice | 7,20 | 625,41 km² | 3,60 m³/s | 100,0 m³/s |
Historie
První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako řeka. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.[13]
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Konšelský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, kulturní památka, zanikl
- Panský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, zanikl
Zajímavosti
- Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)[14]. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku.
- Podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.
Odkazy
Poznámky
- Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)
Reference
- Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.
- Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Loučné [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné online.
- HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 73) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
- HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 75) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
- HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 72) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
- HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 78) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
- Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled v povodí Labe [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 87) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
- Evidenční list hlásného profilu stanice Litomyšl [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.
- Evidenční list hlásného profilu stanice Cerekvice nad Loučnou [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.
- Evidenční list hlásného profilu stanice Dašice [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné online.
- Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
- Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto