Kojice

Název Kojice vznikl koncem 12. století, pravděpodobně v roce 1183 byla v Kojicích postavena tvrz a u ní kostel. Stála u tak zvané „Solné stezky“. Tato cesta která sloužila obchodu již v 10. století, bývá také nazývána „Trstenická“ a spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Konětice. V Chrudimi se dělila. Jedna cesta vedla k Čáslavi a druhá na Přelouč. Z Přelouče pokračovala k vrchu Strážníku mezi Chvaleticemi a Zbraněvsí, dále přes Záboří a Kouřim k Biskupovu (dnes Českému Brodu) a do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Čáslavi a Vinařic, Týnce nad Labem a Chlumce. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této důležité křižovatky obchodních cest. Podle pověsti byl stavitelem tvrze Kojata. Toto jméno i sám název tvrze a vesnice je odvozen od slovního kmene „Koj“. Ten znamená, že se jednalo o lid po-koj-ný. Archívní materiály seznamují s řadou historických názvů Cogin, přes Kogyez a Kogyeze, dokonce Kojetice a posléze Kojice.

Po bitvě na Bílé hoře dne 8. listopadu 1620 pokračovala v Evropě válka mezi katolickou ligou a protestantskou unií, která bývá zvána „třicetiletá“. Obyvatelstvo Kojic v ní zakusilo běd. V roce 1634 byly vypleněny od Sasů a v létech 1639 a 1643 od Švédů. Ke konci války, zcela zřejmě v důsledku hladu a špatných hygienických podmínek se dostavil mor. V Kojicích v té době zbylo pouze 12 sedláků, 13 chalupníků a 3 zahradníci. Některé grunty byly neobsazeny a statky a chalupy pusté.

24. srpna 1919 se obecní rada usnesla do obce zavést elektrický proud. Provedení bylo zadáno firmě Křižík, která podala nejlacinější nabídku. Elektrifikace byla provedena v roce 1921 nákladem 325 tisíc korun. U Hospodářské záložny v Kolíně bylo zapůjčeno 150 tisíc a u soukromníků 175 tisíc.