Železniční trať Pardubice–Liberec

Pardubice–Liberec
	; zastávka Doubí u Turnova
Stát	Česko
Číslo	030 + 031
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	159,8 km
Rozchod koleje	1 435 mm (normální)
Traťová třída	D4 – trať 031, C3 – trať 030
Napájecí soustava	3 kV DC (v úseku Pardubice–Jaroměř, zbytek neelektrizován)
Maximální sklon	7 ‰ – trať 031, 15 ‰ – trať 030
Počet kolejí	1 (v části trati 2)
Maximální rychlost	Většina délky trati 100 km/h Stéblová - Opatovice n. L. 160 km/h Předměřice n. L. - Smiřice 120 km/h
Externí odkazy
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	16,750
	0,000

Železniční trať Pardubice–Liberec je jednokolejná (s výjimkou úseku Stéblová – Opatovice nad Labem-Pohřebačka, dvoukolejného od prosince 2015) železniční trať celostátní dráhy. Vychází z rovinatého Polabí a směřuje nejdříve touto rovinou přes kopcovité Podkrkonoší a předhůří Jizerských hor (s výjimkou úseku trati, který v Jizerských horách leží a nachází se zde i nejvýše položená zastávka na trati)[1], kde je i několik tunelů, do Liberce.

Rekonstrukce tratě mezi Hradcem Králové a Pardubicemi v červenci 2015.

V jízdním řádu pro cestující je jízdní řád vlaků osobní dopravy v úseku Jaroměř–Liberec uveden v tabulce 030, úsek Pardubice–Jaroměř je uveden v tabulce 031.

Historie

Listem povolení Františka Josefa I. ze dne 15. června 1856 byla vydána koncese pro podnikatele Liebiega, Lannu a bratry Kleinovy na výstavbu a provoz železnice z Pardubic do Liberce a rovněž odbočnou trať z Josefova do Malých Svatoňovic. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Byly to úsek Pardubice–Josefov v roce 1857, úsek Josefov–Turnov v roce 1858 a úsek Turnov–Liberec v roce 1859.[2]

Původně trať na svých prvních několika kilometrech vedla jinou trasou než dnes, i most přes Labe u Pardubic stál na jiném místě. V roce 1871 byly položeny přeložky trati v Rosicích nad Labem v souvislosti se stavbou navazující trati společnosti Rakouské severozápadní dráhy od Havlíčkova Brodu. Od té doby vede trať v této části v současné trase.[3] V roce 1909 byla SNDVB zestátněna a trať přešla do vlastnictví Císařsko-královských státních drah (kk StB), po vzniku Československé republiky pak k nástupnickým ČSD. Po zabrání Sudet německou Třetí říší byla trať na několika místech přerušena státní hranicí. Tento stav trval až do konce 2. světové války. V roce 1965 byla část z Pardubic do Hradce Králové elektrizována. V roce 1993 byl elektrizován úsek z Hradce Králové do Jaroměře.

V letech 2009 a 2010 byla provedena ve dvou etapách racionalizace trati v úseku Jaroměř – Železný Brod.[4]

Druhá etapa této racionalizace zvítězila v soutěži Česká dopravní stavba a technologie 2010 v kategorii Dopravní technologie.[5]

Rekonstrukce úseků trati

V roce 2012 byl rekonstruován železniční uzel Stará Paka. V rámci této modernizace zde bylo zřízeno Regionální Dispečerské Pracoviště ovládající úsek Jaroměř (mimo) – Malá Skála (mimo)

Od února 2014 do prosince 2015 probíhalo zdvoukolejnění a modernizace úseku Stéblová – Opatovice nad Labem. Od prosince 2014 byla stanice Opatovice nad Labem přejmenována na Opatovice nad Labem-Pohřebačka; dosavadní název se tím uvolnil pro novou zastávku blíže obci.[6][7] Po jejím vzniku od prosince 2015 přestaly vlaky osobní přepravy ve stanici Opatovice nad Labem-Pohřebačka zastavovat. Především na požadavek obyvatel Březhradu bylo změnou od 4. 4. 2016 obnoveno zastavování zhruba každého druhého vlaku.[8] Tento modernizovaný úsek je ovládán ze stanice Opatovice nad Labem-Pohřebačka, což znamenalo ukončení služby výpravčího a signalistů ve Stéblové a hláskaře v Čeperce.

Na jaře roku 2016 proběhla revitalizace trati Hradec Králové – Trutnov.[9] Především se jednalo o rekonstrukce částí tratě (mosty, železniční stanice, přejezdy, kolejové křížení, kolejové oblouky apod.), kde musejí vlakové soupravy nyní při průjezdu výrazně snížit rychlost. Díky tomu bylo možné dosáhnout zkrácení cestovní doby Hradec Králové – Svoboda nad Úpou z původních 120 minut na systémových 90 minut.[10] Nejvyšší traťová rychlost po revitalizaci je 120 km/h (s výhledem na 130 km/h). Vlakové soupravy ji mohou využívat na úseku mezi Předměřicemi nad Labem a Smiřicemi.[9]

V roce 2021 začala rekonstrukce v úseku Pardubice-Rosice nad Labem – Stéblová, v rámci které bude úsek zdvoukolejněn v celém úseku s cílem dosažení traťové rychlosti 160 km/h a zvýšení kapacity dráhy. Ve stanici Pardubice-Rosice nad Labem bude vybudováno jedno vnější a jazykové nástupiště a jedno ostrovní nástupiště přístupné podchodem. Rekonstrukcí projde zastávka Pardubice-Semtín a vybuduje se nová zastávka Stéblová obec, která zkrátí docházkovou vzdálenost na vlak. V rámci stavby bude rekonstruován a zdvoukolejněn most přes Labe.

O dalších záměrech modernizace a zvýšení kapacity trati pojednává článek Východočeský diametr.

Železniční nehody

14. listopadu 1960 se osobní vlak č. 608 z Hradce Králové do Pardubic srazil s osobním vlakem č. 653. Neštěstí si vyžádalo 118 mrtvých a 110 těžce zraněných.

4. dubna 2003 krátce před šestou hodinou ranní se v Březhradě (na přejezdu v obvodu železniční stanice Opatovice nad Labem) srazil osobní vlak s linkovým autobusem městské hromadné dopravy. Signalizační zařízení přejezdu podle výroku soudu fungovalo, i když někteří svědci tvrdili opak.[11] Řidič autobusu linky 12 patrně přehlédl, že se k přejezdu blíží vlak rychlostí 85 kilometrů v hodině. Při nehodě přišli o život tři cestující a řidič autobusu, čtyři osoby utrpěly vážnou újmu na zdraví. Z cestujících ve vlaku byl lehce zraněn strojvedoucí a jeden cestující.[12]

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 030

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Josefov-Jaroměř, Kuks, Žírec, Králové Dvůr, Bílá-Třemešná, Mostek, Borovnice, Horka, Stará Paka, Libštát, Semily, Železný Brod, Malá Skála, Turnov, Sychrov, Hodkovice, Rychnov v Č., Radlo, Dlouhý Most, Helnersdorf, Liberec

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok	provozovaná trať	počet vlaků v úseku
1900	64 Josefov–Liberec–Seidenberg	5 Os Josefov–Železný Brod, 7 Os Železný Brod–Liberec
1921 léto	158 Josefov-Jaroměř–Turnov	6 Os Josefov–Stará Paka, 7 Os Stará Paka–Turnov
1921 léto	142 Praha–Liberec–Seidenberg	2 R + 8 Os Turnov–Liberec
1928/1929 zima	149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec	2 R + 10 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 7 Os Dvůr Králové n. Lab.–Turnov, 2 R + 9 Os Turnov–Liberec
1937/1938 zima	130 Německý Brod–Pardubice–Liberec	2 R + 11 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab., 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka, 3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov, 4 R + 9 Os Turnov–Liberec
1944/1945	503 Pardubice–Turnov	8 Os Josefov–Dvůr Králové n. Lab., 4 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka, 7 Os Stará Paka–Turnov
1944/1945	160m Liberec–Turnov	2 R + 10 Os
1945/1946	3 Pardubice–Liberec	2 R + 9 Os Josefov-Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 5 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka 3 R + 9 Os Stará Paka–Turnov 4 R + 7 Os Turnov–Liberec
1959/1960	3 Pardubice–Turnov	2 R + 12 Os Jaroměř–Dvůr Králové n. Lab. 2 R + 9 Os Dvůr Králové n. Lab.–Stará Paka 3 R + 11 Os Stará Paka–Turnov
1959/1960	6 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec	4 R + 8 Os Turnov–Liberec
1988/1989	030 Pardubice–Turnov	4 R + 10 Os Jaroměř–Turnov
1988/1989	070 (Praha)–Všetaty–Turnov–Liberec	7 R + 9 Os Turnov–Liberec
2002/2003	030 Jaroměř–Liberec	3 R + 8 Os Jaroměř–Stará Paka 3 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod 4 R + 13 Os Železný Brod–Turnov 5 R + 11 Os Turnov–Liberec
2012/2013	030 Jaroměř–Liberec	9 R + 5 Os Jaroměř–Stará Paka 9 R + 10 Os Stará Paka–Železný Brod 10 R + 10 Os Železný Brod–Turnov 9 R + 10 Os Turnov–Liberec
Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak

Co vypovídají staré jízdní řády o trati 031

V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice:

Pardubice, Rosice, Stéblová, Opatovice, Králové Hradec, Předměřice, Smiřice, Černožice, Josefov-Jaroměř

Dopravní zatížení tratě v pracovní dny
rok	provozovaná trať	počet vlaků v úseku
1900	62 Německý Brod–Pardubice–Libava	5 Os Pardubice–Hradec Králové, 6 Os Hradec Králové–Jaroměř
1921 léto	157 Německý Brod–Libava	7 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1928/1929 zima	149 Pardubice–Rosice n. Lab.–Liberec	2 R + 10 Os Pardubice–Josefov-Jaroměř
1937/1938 zima	130 Německý Brod–Pardubice–Liberec	4 R + 9 Os Pardubice–Hradec Králové, 2 R + 11 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1944/1945	503 Pardubice–Turnov	11 Os Pardubice–Hradec Králové, 1 R + 9 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1945/1946	3 Pardubice–Liberec	2 R + 10 Os Pardubice–Hradec Králové 3 R + 12 Os Hradec Králové–Josefov-Jaroměř
1959/1960	3 Pardubice–Turnov	3 R + 16 Os Pardubice–Hradec Králové 2 R + 12 Os Hradec Králové–Jaroměř
1988/1989	030 Pardubice–Turnov	6 R + 20 Os Pardubice–Hradec Králové 4 R + 16 Os Hradec Králové–Jaroměř
2002/2003	031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř	5 R + 27 Os Pardubice–Hradec Králové 7 R + 20 Os Hradec Králové–Jaroměř
2012/2013	031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř	9 R + 31 Os Pardubice–Hradec Králové 15 R + 23 Os Hradec Králové–Jaroměř
2016/2017	031 Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř	1 Rx + 18 R + 14 Sp + 42 Os Pardubice–Hradec Králové hl.n. 33 R + 27 Sp + 16 Os Hradec Králové hl.n.–Jaroměř
Vysvětlivky Rx – rychlík vyšší kvality, R – rychlík, Sp – spěšný vlak, Os – osobní vlak

Provoz

V části mezi Pardubicemi a Jaroměří je trať silně vytížena osobní dopravou, zvláště pak úsek z Pardubic do Hradce Králové. Ve zbývající části je už osobní doprava slabší. Kromě regionálních vlaků po trati jezdí i rychlíky z Pardubic do Liberce a v části trati mezi Hradcem Králové a Jaroměří pak rychlíky z Prahy do Trutnova. Většina vlaků jezdí v pravidelných taktech.[13][14]

Osobní vlaky na elektrizované části trati jsou vedeny motorovými jednotkami 814, motorovými vozy 810 nebo elektrickými jednotkami 440. V úseku z Jaroměře do Staré Paky jsou osobní vlaky obvykle motorové vozy 810. V úseku ze Staré Paky do Liberce provozuje osobní vlaky od 15. 12. 2019 společnost ARRIVA vlaky s jednotkami Siemens Desiro Classic nebo řady 845. Rychlíky jsou sestaveny z motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn⁷⁵³ a motorovými jednotkami 814. Od 13. 12. 2020 provozuje na této trati rychlíky linky R14 společnost ARRIVA vlaky se svými motorovými jednotkami řady 845 (převážně řada 845.3).[15]

Navazující tratě

Pardubice hlavní nádraží

Trať 010 Česká Třebová – Pardubice – Kolín

Pardubice-Rosice nad Labem

Trať 238 Pardubice – Chrudim – Havlíčkův Brod

Hradec Králové hlavní nádraží

Trať 020 Velký Osek – Hradec Králové – Choceň
Trať 041 Hradec Králové – Jičín – Turnov

Smiřice

Smiřice–Hněvčeves

Jaroměř

Trať 032 Jaroměř – Trutnov

Stará Paka

Trať 040 Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka – Trutnov
Trať 064 Stará Paka – Mladá Boleslav

Železný Brod

Trať 035 Železný Brod – Tanvald

Turnov

Trať 041 Turnov – Jičín – Hradec Králové
Trať 070 Turnov – Mladá Boleslav – Praha

Liberec

Trať 036 Liberec – Tanvald – Harrachov (– Szklarska Poreba Górna)
Trať 037 Liberec – Černousy
Trať 086 Liberec – Česká Lípa
Trať 089 Liberec – Zittau – Varnsdorf

Stanice a zastávky

Pardubice hlavní nádraží
Pardubice-Rosice nad Labem
Předměřice nad Labem
Smiřice
Mostek
Horka u Staré Páky
Stará Paka
Nedvězí
Semily
Malá Skála
Doubí u Turnova
Sychrov
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Jeřmanice

Odkazy

Reference

Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.
HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.
Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. [cit. 2011-06-28]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)
http://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage
PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.
Pačesná, s. 32
http://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu
KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné online.
Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC^{[nedostupný zdroj]}
Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC^{[nedostupný zdroj]}
Rychlíky mezi Ústím a Pardubicemi přes Liberec bude vozit Arriva. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.

Literatura

EDERER, Antonín. První vlak z Pardubic do Liberce. [s.l.]: Krajské nakl., 1959. 115 s. (česky)
VURSTA, Pavel. 130 let Pardubicko-liberecké dráhy 1859–1989. Praha: Nadas, 1989. 183 s. (česky)
RACHOTA, Jan. Železniční Hradecko před půlstoletím. [s.l.]: Vydavatelství dopravní literatury, 2007. ISBN 978-80-86765-06-8. (česky)

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Pardubice–Liberec na Wikimedia Commons
Trať 031 na zelpage.cz
Trať 030 na zelpage.cz
Lokostránky.net – fotografie z rozsáhlé nehody ve Staré Pace v roce 1972
Historie železničních tratí
Sbírka starých jízdních řádů ČSD, kompilace ŽelPage 2007
Elektronický archív vlakových jízdních řádů ČD a ČSD (ČD od prosince 2002 + české tratě ČSD 1981/1982)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.

[2] Historie tratí; elektronická databáze; Sekera, P.

[3] HRDINA, Zdeněk. Zapomenuté první kilometry SNDVB u Pardubic. Svět železnice. 5/2010.

[4] Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje [online]. [cit. 2011-06-28]. Kapitola 3.3.7 Objekty železniční infrastruktury na území Libereckého kraje. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.

[5] KUČERA, Jiří. Soutěže Česká dopravní stavba a technologie již znají vítěze. Stavitel [online]. 2011-06-10 [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.

[6] Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)

[7] Výnos Drážního úřadu o změně názvu na stránkách SŽDC (pdf)

[8] ttp://www.zelpage.cz/zpravy/9470 zpráva na portálu ŽelPage

[OZ-9] PAČESNÁ, Daniela. Oznámení záměru [online]. Praha: 4.1.2014 [cit. 2014-04-11]. Dostupné online.

[OZ2-10] Pačesná, s. 32

[11] ttp://hradec.idnes.cz/za-smrt-v-autobusu-hradecke-mhd-prirkl-soud-pozustalym-600-tisic-psf-/hradec-zpravy.aspx?c=A120106_110621_hradec-zpravy_klu

[nehoda-12] KULHAVÝ, Josef. Největší železniční neštěstí v České republice. www.top365.cz [online]. 4-1-2003, rev. 24-10-2013 [cit. 24-10-2013]. Dostupné online.

[13] Knižní jízdní řád trati 030; SŽDC^{[nedostupný zdroj]}

[14] Knižní jízdní řád trati 031; SŽDC^{[nedostupný zdroj]}

[15] Rychlíky mezi Ústím a Pardubicemi přes Liberec bude vozit Arriva. iDNES.cz [online]. 2020-10-05 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.