Ústí nad Orlicí město
Ústí nad Orlicí město je železniční zastávka (někdejší stanice) v okresním městě městě Ústí nad Orlicí na adrese Svatopluka Čecha 435, 562 01 Ústí nad Orlicí. Nachází se na východě Čech v Pardubickém kraji, v okrese Ústí nad Orlicí, v jižní části města nedaleko řeky Třebovky. Leží na českotřebovském záhlaví železniční stanice Ústí nad Orlicí na železniční trati Praha – Česká Třebová.[1]
Ústí nad Orlicí město | |
---|---|
Nádraží budova zastávky | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický kraj |
Město | Ústí nad Orlicí |
Souřadnice | 49°58′5,99″ s. š., 16°23′44,99″ v. d. |
Ústí nad Orlicí město | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 538736 |
Trať | 010 |
Nadmořská výška | 330 m n. m. |
V provozu od | 1845 |
Dopravních kolejí | 2 |
Nástupišť (hran) | 2 |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Autobusový terminál před nádražní budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První staniční budova byla vystavěna jakožto trojkolejná stanice IV. třídy, součást Severní státní dráhy z Olomouce do Prahy. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, projektanta trati. Autorem návrhu empírové výpravní budovy je vrchní architekt inženýr Anton Jüngling.
Stavba je dvoupatrová, aby mohla vyrovnat rozdíl mezi uliční úrovní a tratí vystavěnou na náspu. V době svého dokončení měřilo kolejiště stanice na 600 sáhů, tedy asi 1100 metrů. Dále se v areálu nádraží nacházelo na jižní straně také skladiště a na opačné straně od výpravní budovy lokomotivní výtopna. Unikátně je v případě této stanice řešena vodárenská věž, která je zabudovaná přímo do těla staniční budovy. Uvnitř se nacházelo mimo jiné zařízení pro předehřev vody do kotlů parních lokomotiv, aby nedocházelo k tepelným nerovnostem, věž je proto zakončena krátkým komínem. Ústrojí vodárny bylo demontováno v 70. letech 20. století. Roku 1875 vybudovala Rakouská severozápadní dráha vlastní železniční stanici západně od města pro obsluhu trati do Letohradu. Dřevěná prosklená přístavba k východnímu křídlu budovy pochází z roku 1905.
Roku 1957 byl zahájen elektrický provoz (soustava 3 kV DC) na trati procházející zastávkou.
Od 3. května 1964 je nádražní budova kulturní památkou.[2]
Modernizace
Zastávkou prochází první železniční koridor, leží na trase 4. panevropského železničního koridoru. V roce 2013 byla zahájena stavba projektu Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí, v rámci kterého došlo úpravám parametrů zastávky: nacházejí se zde dvě boční nástupiště délky 270 m[1] propojená podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Expresní spoje mohou zastávkou projíždět rychlostí až 160 km/h. Oproti předchozímu stavu dnes zastávkou vedou pouze dvoje koleje.
Reference
- Plánek stanice Ústí nad Orlicí. Portál Provozování dráhy. SŽDC, březen 2015.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-11-01]. Identifikátor záznamu 157869 : Železniční stanice - zastávka Město. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústí nad Orlicí město na Wikimedia Commons
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Historie staniční budovy (2018)
- Profil stanice na webu pamatkovykatalog.cz
- Dokumentace projektu Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí
- Reportáž o nádraží v pořadu ČT Svět na kolejích