Pražská integrovaná doprava

Původně se pro integrované příměstské linky používalo označení IDS — integrovaný dopravní systém. Spojení „pražská integrovaná doprava“ se poprvé objevilo koncem roku 1993 v názvu organizace ROPID, která jej pak začala používat pro označení dopravního systému, který zaváděla.

Ještě koncem devadesátých let považovala jazyková poradna Ústavu pro jazyk český spojení „pražská integrovaná doprava“ za obecné označení a doporučovala jeho psaní s malými písmeny. Již v té době však šlo zřetelně o závazně ustálené označení jednoho konkrétního dopravního systému, o jeho vlastní jméno. Akademická Pravidla českého pravopisu s pojmenováváním systému vůbec nepočítají - zmiňují se jen o vlastních jménech například dokumentů, tanečních skladeb, slovesných výtvorů, významných událostí atd. Označení konkrétních integrovaných systémů však nesou všechny typické rysy vlastních jmen.

Po ustavení samosprávných krajů v roce 2000 započaly snahy, aby Středočeský kraj měl svůj vlastní integrovaný dopravní systém. V letech 2003–2005 vznikaly první zárodky integrovaných systémů nezávislých na PID (například Kladenská integrovaná doprava KLID). 1. července 2005 byl oficiálně zaveden systém Středočeská integrovaná doprava, který se podle schváleného záměru kraje má postupně rozvinout do roku 2015. Rada kraje v usnesení č. 51-11/2005/RK ze dne 25. května 2005 doporučila zahájit jednání s představiteli hlavního města Prahy o postupném sjednocování Tarifů Středočeské integrované dopravy a Pražské integrované dopravy.

Odbor dopravy krajského úřadu Středočeského kraje v dubnu 2007 uvedl, že Středočeský kraj usiluje o navázání spolupráce mezi integrovanými systémy a že organizaci ROPID bylo předloženo již několik projektů na propojení tarifních a odbavovacích systémů SID a PID, avšak ze strany ROPID nebyla dosud žádná odezva na předložené návrhy.[1]

Městský radní Radovan Šteiner v březnu 2008 v odpovědi na interpelaci uvedl, že se Praha velmi intenzivně snaží o zapojení Středočeského kraje do fungování a vlastnické struktury ROPIDu, přičemž prohlásil za logické a správné, aby Středočeský kraj a jednotlivá města a obce měly možnost se na řízení této organizace podílet, v ideálním případě být i spoluvlastníky Ropidu. V této souvislosti naznačil nutnost přeměny ROPIDu z příspěvkové organizace na obchodní společnost. Přitom Šteiner zmínil, že do společného fungování jistě bude chtít promluvit reprezentace zvolená v krajských volbách v listopadu 2008, přičemž pokud by to byl „pan dr. Rath, který by toto záležitosti řešil“, mohlo by to podle Šteinera zkomplikovat definitivní podobu Ropidu a jeho managementu na několik dalších let, ne-li na celé příští volební období.[2] Po volbách byl zvolen středočeským hejtmanem David Rath, myšlenka na transformaci ROPIDu se již neobjevovala a k integraci systémů PID a SID nebyla vydána žádná výraznější prohlášení.

Dopravní výbor pražského zastupitelstva 25. dubna 2011 odsouhlasil návrh ROPIDu sjednotit PID s SID i dosud neintegrovanou dopravu v oblasti. Záměrem je vytvořit společnou komisi ze zástupců Prahy a Středočeského kraje, následovat má memorandum, smlouva o partnerství a nakonec sloučení organizací, které v krajích veřejnou dopravu plánují. Miloslava Vlková, předsedkyně výboru pro dopravu zastupitelstva Středočeského kraje, na jednání pražského výboru se záměrem vyslovila souhlas a prohlásila za dobré, aby se smlouva o spolupráci stihla podepsat do krajských voleb 2012.[3][4]

Již od počátku roku 2011 Středočeský kraj pod vedením hejtmana Ratha avizoval záměr zcela vytlačit PID z území kraje.[5][6] Své kroky, plošnou výpověď autobusovým dopravcům v kraji a přípravu výběrových řízení, Středočeský kraj s Prahou vůbec neprojednal, což se stalo předmětem kritiky.[7] Ihned po zatčení a rezignaci hejtmana Davida Ratha rada Středočeského kraje 21. května 2012 rozhodla o stažení výpovědí autobusovým dopravcům a ROPIDu.[8]

Na konci listopadu 2012 bylo započato jednání o sloučení PID a SID v jednu metropolitní integrovanou dopravu. Zástupci organizace ROPID navštívili krajský úřad a společně s jeho představiteli dohodli okruh otázek, na které chtějí odpovědi. Do konce ledna 2013 má vzniknout ucelený materiál (ze zprávy není zřejmé, kdo ho má zpracovat), který pak projednají rady obou krajů, a má být stanovena širší komise pro konkrétnější jednání. Zvažováno má být zavedení jednotné čipové karty, zřízení společného podniku pro organizaci dopravy atd.[9]

Tým odborníků z organizace ROPID, z odboru dopravy středočeského krajského úřadu a politici z výboru dopravy zastupitelstva Středočeského kraje připravili v roce 2013 84stránkový dokument Analýza současného stavu a návrh dalšího postupu integrace veřejné dopravy v Praze a Středočeském kraji.[10]

Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy schválil 6. listopadu 2013 záměr sjednotit Pražskou a Středočeskou integrovanou dopravu do jednoho systému; stejné usnesení přijal 31. října 2013 výbor pro dopravu zastupitelstva Středočeského kraje. Na základě těchto usnesení rozhodnou Rada hlavního města Prahy a Rada Středočeského kraje. Podle záměru má sjednocování do jednoho společného integrovaného dopravního systému začít v roce 2014. Dosud nedošlo k dohodě, kdo by měl celý sjednocený systém řídit. Konkrétní principy fungování sjednoceného IDS nebyly zatím v analýze a usneseních uvedeny, analýza však vychází z principu, že integrovaný dopravní systém tvoří jednu síť a má jeden společný tarif a společné jízdenky. Účelem sjednocení je podle usnesení zlevnit, zjednodušit, zefektivnit a zrychlit hromadnou dopravu.[11]

Rada hlavního města Prahy schválila 17. února 2015 vznik řídící rady nového integrovaného dopravního systému. Město Praha očekává od Středočeského kraje, že vznik této řídicí rady také schválí a jmenuje do ní své zástupce. Členy řídící rady mají být zástupci politických reprezentací obou krajů, zástupci organizace ROPID a Odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje a nezávislí odborníci. Řídicí rada má stanovit konkrétní parametry nového IDS, harmonogram integračních etap a založení nového organizátora dopravy, ve kterém budou zastoupeny oba kraje.[12]

Rada Středočeského kraje 16. května 2016 na svém pravidelném zasedání projednala postup integrace hromadné dopravy na území Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Doporučila pokračovat v integraci dalších oblastí do připravovaného společného integrovaného dopravního systému (IDS) Středočeského kraje a Prahy.[13]

V nejbližší době má být podle rady kraje do systému PID a následně do nového společného IDS Středočeského kraje a Prahy integrována doprava v oblasti Lysá nad Labem – Milovice a v přilehlém okolí, kde se prolíná tarif PID, tarif SID a neintegrované tratě a linky. V přípravě integrace do společného IDS jsou podle hejtmana oblasti Mělnicko II (Mělník-Kralupy), Mělnicko III (Mělník–Roudnice), Mělnicko IV (Mšeno a okolí), Lysá nad Labem, Milovice a okolí, a linky na trasách Praha–Kladno, Kladno–Slaný a Slaný–Praha. Poté by v dalších etapách měla být postupně integrována do společné pražské a středočeské dopravy území měst Benešov, Beroun, Zdice, Čáslav, Hořovice, Kolín, Kouřim, Zásmuky, Kutná Hora, Uhlířské Janovice, Městec Králové, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neveklov, Sedlčany, Nový Knín, Dobříš, Nymburk, Sadská, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Vlašim a Votice.[13]

Dopravní podnik hl. města Prahy je jedním z dopravců na linkách PID. Zajišťuje zejména dopravní obsluhu po Praze (metro, tram, bus, lanová dráha)

V úterý 9. srpna 2016 schválila Řídicí rada společného integrovaného dopravního systému Prahy a Středočeského kraje na společném zasedání v sídle Krajského úřadu Středočeského kraje na zřízení středočeského organizátora integrované dopravy, příspěvkové organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK). Ta má následně ve spolupráci s organizací ROPID připravovat integraci jednotlivých oblastí podle schváleného harmonogramu. IDSK a ROPID mají v budoucnu na základě vzájemné smlouvy spolupracovat a doplňovat se, aby postupně mohl vzniknout společný integrovaný dopravní systém, který bude pokrývat území Prahy i celého Středočeského kraje podle zásady jedna jízdenka, jeden tarif, jeden jízdní řád, jedna síť. Podle informace středočeského hejtmana Miloše Patery na příštím jednání krajského zastupitelstva měla být projednána a schválena zřizovací listina nového organizátora integrované dopravy. Od nového roku 2016 měl zavést integrovanou dopravu v regionech Nymbursko II, Mělnicko III a Sedlčansko I., od poloviny roku 2017 na Kladensku. Náměstek pražské primátorky Petr Dolínek přislíbil, že se návrhem na integraci obou systémů měla v nejbližší době zabývat i Rada hlavního města Prahy. Jako příklad uvedl, že je třeba s novým jednotným systémem sladit nákup nových jízdenkomatů.[14]

IDSK a ROPID mají od 1. ledna 2017 pracovat na společném pracovišti v Praze v Rytířské ulici a na přípravě společného IDS spolupracovat. Mají užívat společný software pro jízdní řády i s výstupy pro ekonomiku. IDSK má převzít především dosavadní činnosti oddělení dopravní obslužnosti kraje na krajském úřadě, které se vznikem příspěvkové organizace zaniklo. Činností IDSK je především komplexní dopravní a ekonomická správa regionálních autobusových linek PID nezajíždějících do Prahy (řada 400), objednávka železniční dopravy na území kraje a správa linek SID a nezaintegrovaných autobusových linek. Systémové činnosti (marketing, přepravní průzkumy, standardy kvality, odbavovací systémy, technika) má mít zajištěné smluvně od ROPIDu. ROPIDu má zůstat správa linek MHD v Praze a příměstských linek PID řady 300 a objednávky železniční dopravy v Praze. Souběžná existence dvou příspěvkových organizací byla označena za vývojový mezistupeň, aby mohl vzniknout jeden nový organizátor vlastněný oběma kraji.[15]

V rámci PID bylo zpočátku zajišťováno také spojení do méně vzdálených měst, mezi které patří i například Mníšek pod Brdy. Zde autobus linky č. 330 dopravce Martin Uher typu Mercedes-Benz Citaro.

• Základem integrovaného dopravního systému v pražské oblasti byl systém městské hromadné dopravy v Praze, zahrnující metro, tramvaje, městské autobusy, přívozy a lanovou dráhu na Petřín.
• 11. 1. 1992 byla zahájena doprava na příměstských autobusových linkách 351 z Českomoravské do Hovorčovic a 352 z Nových Butovic do Ořechu. Na linkách platil běžný městský tarif. Současně byla uznávána platnost předplatních jízdenek na MHD i na souběžných úsecích linek ČSAD a platnost žákovských a dělnických jízdenek ČSAD na linkách MHD. Zahrnutými linkami ČSAD Praha-západ s. p. byly 11660 Praha – Vysoký Újezd a 11661 Praha – Mořina, ČSAD Klíčov s. p. do systému zahrnulo linky 10032 Praha – Měšice, 10033 Praha – Neratovice, 10090 Praha – Čakovičky a 10281 Praha – Odolena Voda. Smlouvu s dopravci uzavřely 20. 12. 1991 uvedené obce a okresní úřady Praha-východ a Praha-západ a byla považována za experimentální zavedení integrovaného dopravního systému.
• 1. 10. 1992 byly do integrace zapojeny první železniční úseky a stanice ČSD. Byla uznávána platnost předplatních jízdenek MHD v osobních vlacích ve vybraných úsecích.
• 1. 12. 1993 zahájila činnost organizace ROPID, regionální organizátor pražské integrované dopravy.
• 1. 4. 1994 uzavřela organizace ROPID první smlouvy s dopravci o provozování linek.
• 1. 1. 1995 bylo zřízeno vnější tarifní pásmo na příměstských autobusových linkách.
• 31. 5. 1995 zřízeno vnější tarifní pásmo i na železnici.
• 1. 1. 1996 zřízena čtyři vnější tarifní pásma pro časové předplatní jízdenky.
• 1. 6. 1996 zaveden časový a pásmový tarif v celé PID (do té doby platily jen nepřestupní a předplatní jízdenky)
• 1. 5. 1998 do PID zapojena první parkoviště P+R
• 30. 5. 1999 bylo na prvních úsecích železničních tratí umožněno použít i jednotlivé, nejen předplatní jízdenky.
• 1. 5. 2000 v autobusech městských linek byl zahájen prodej jízdenek u řidičů (s příplatkem). V příměstských linkách PID se prodávaly jízdenky u řidičů bez příplatku od počátku.
• 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
• 29. 11. 2003 zavedena první příměstská noční linka, 601, do Černošic, později prodloužena do Řevnic. V následujících letech přibývají další (1. 7. 2004 602 do Berouna a 603 do Staré Boleslavi, 1. 5. 2005 604 do Roztok, 2. 9. 2006 606 do Jesenice, 10. 12. 2006 605 do Průhonic, 607 do Hostivic).
• Od 1. 7. 2005 některé linky Středočeské integrované dopravy, tedy její součásti označované Kladenská integrovaná doprava (KLID), zajíždějí i do Prahy. Středočeský kraj plánuje jednání o vztazích mezi PID a SID. SID má být rozvinuta postupně během let 2005 až 2015.
• 1. 7. 2005 byl do systému PID začleněn první přívoz, Sedlec – Zámky na severu Prahy. Platí na něm předplatní jízdenky PID a zveřejněné časy plaveb jsou koordinovány s autobusovou linkou 102 v Zámcích a vlaky ČD v Sedlci. V době provozu jezdí i na požádání.
• 28. 11. 2005 během třítýdenní výluky autobusové dopravy PID byla jako náhradní doprava PID použita lodní linka Davle–Štěchovice po Vltavě.
• 1. 7. 2006 byl do systému PID začleněn již druhý přívoz, Podbaba–Podhoří. Na přívozu platí předplatní jízdenky PID.
• 1. 1. 2007 v PID přestali působit dva dopravci, Hotliner s. r. o. a ČSAP s. r. o. (provozování osobní dopravy přešlo na společnost OAD Kolín)
• od 4. 3. 2007 byl zvýšen počet zastávek na znamení o zastávky více než 100 názvů (tj. přes 200 zastávek) a pro zastávky dalších více než 30 názvů bylo rozšířeno období, kdy je zastávka na znamení.
• 4. 3. 2007 v PID začal působit druhý železniční dopravce, KŽC Doprava s. r. o. (na tratích č. 013 a 012)
• 17. 7. 2007 zařazen do PID třetí přívoz, Lihovar – Veslařský ostrov, čímž do PID vstoupil nový dopravce Vittus group s. r. o.
• 1. 9. 2007 se u zastávek 55 názvů (tj. u více než sta zastávek) mění režim ze zastávek na znamení zpět na zastávky stálé nebo na zastávky s režimem proměnlivým podle denní doby a dne v týdnu. Ve většině případů jde o návrat do stavu před březnem 2007.
• Mezi 7. 2. 2008 a 10. 3. 2008 z výběrového řízení ROPIDu vzešla nová značka a logotyp Pražské integrované dopravy. Nové logo začalo být postupně užíváno na jízdních řádech a informačních materiálech, do budoucna jím mají být označena i vozidla a zastávky.[16][17]
• 1. 8. 2008 byly v rámci PID zprovozněny dva přívozy v oblasti centra města (přívozy č. P4 a P5)
• 30. 8. 2008 byl rozšířen provoz nočních autobusových linek 501–513
• 1. 3. 2009 byla do systému PID začleněna nelinková přeprava držitelů průkazu ZTP nebo ZTP/P podle individuálních požadavků (objednávek) cestujících, zajišťuje dopravce Societa o. p. s.[18][19]
• 22. 4. 2009 byl spuštěn veřejný zkušební provoz webové informační služby systému MPV (Monitorování polohy vozidel), zatím zahrnující asi 250 vozidel 4 dopravců (ČSAD Polkost, Martin Uher, Spojbus a Veolia Transport Praha). Systém byl vyvíjen od roku 2004, do konce roku 2009 měl zahrnout všechny dopravce[20][21]
• od 3. 1. 2011 avizoval ROPID nový systém zastavování autobusů v zastávkách na znamení, podle nějž není třeba na řidiče mávat, ale cestující, který chce nastoupit, dává znamení tím, že stojí na viditelném místě zastávky, přičemž řidič je povinen zastavit vždy, nachází-li se v prostoru zastávky alespoň jedna osoba nebo má-li zakryt výhled předchozím autobusem. Pokud ve vozidle nefunguje akustický hlásič, který oznamuje, že je zastávka na znamení, musí řidič zastavovat v každé zastávce na znamení, i když cestující nestiskne tlačítko. Současně ROPID avizoval následné zvýšení počtu zastávek na znamení.[22] Zavedení nebo časové rozšíření charakteru na znamení má se týkat kolem 170 názvů zastávek v Praze (tj. zhruba dvojnásobného počtu zastávek) a 47 názvů zastávek mimo Prahu.[23] K dalšímu podstatnému rozšíření počtu zastávek na znamení (o dalších cca 160 názvů) došlo v PID od 1. července 2011. Začátkem srpna 2011 mluvčí ROPIDu uvedl, že se uvažuje buď o další vlně rozšiřování počtu v lednu 2012, anebo o celkové změně režimu, podle níž by byly na znamení všechny autobusové zastávky, po vzoru Jihlavy a dalších evropských měst, a uvažuje i o jejich zavedení v tramvajovém provozu. Dopravní podnik se vyjádřil proti plošnému zavedení, v tramvajové dopravě zavedení zastávek na znamení brání provozní předpisy.[24]

V lednu 2011 středočeský hejtman David Rath oznámil, že vypoví všechny stávající smlouvy s dopravci (včetně smluv s ROPIDem, jejichž účastníky jsou i středočeské obce a Praha) a vyhlásí nová výběrová řízení.[5] Dne 31. května 2011 kraj smlouvy vypověděl, nejprve s roční výpovědní lhůtou, tj. ke dni 31. května 2012, v červnu 2011 upravil výpovědi dodatkem tak, že dosavadní smlouvy platí až 8. prosince 2012, avšak i toto datum vzbuzuje obavy, že je nerealistické, pokud se někdo proti výpovědím bude odvolávat.[25] Později byly údajně výpovědní lhůty prodlouženy do 30. června 2013,[26] dle jiných zdrojů do konce února 2013.[27] Dne 9. července 2011 kraj oznámil na vývěsce EU záměr vyhlásit výběrové řízení.[25] Hejtman David Rath vyzval obce, aby rovněž smlouvy s dopravci vypověděly.[26] Náměstek pražského primátora Karel Březina ČSSD) označil jednostranné vypovězení smluv bez předchozí domluvy s obcemi a sousedními kraji za velmi riskatní a za vážné ohrožení dopravní obslužnosti a za jediné řešení považuje vzít výpovědi zpět.[25] Stejný názor vyjádřila později i středočaská organizace TOP09 a STAN, avšak náměstek hejtmana Robin Povšík (ČSSD) označil tyto obavy za zbytečné strašení lidí ze strany pravice.[26] V listopadu 2011 iDnes.cz přinesla informaci, že na nesrovnalosti v rozdělování dotací upozornil vedoucí oddělení veřejné dopravy krajského úřadu František Mráček, který až do roku 2007 byl v ROPIDu vedoucím pracovníkem odpovědným za projektování dopravy a po svém odchodu z ROPIDu se stal jeho soustavným kritikem.[28] Podle iDnes.cz ROPID odmítl podepsat dodatek o prodloužení výpovědní lhůty do února 2013.[27] Náměstek pražského primátora Josef Nosek zaslal Středočeskému kraji upravený návrh dodatku smlouvy, který by výpovědní lhůtu prodloužil do konce roku 2014, aby výběrová řízení mohla být kvalitně připravena, ale hejtman David Rath údajně tento návrh odmítá.[27] Rath zmínil, že má připravený krizový plán spočívající v tom, že pokud by někteří dosavadní dopravci v PID nechtěli s krajem uzavřít přímou dvoustrannou smlouvu a po uplynutí výpovědní lhůty by přestali jezdit, nahradil by je jinými dopravci.[27][29] 18. května 2012 Rada hlavního města Prahy schválila dofinancování dopravní obslužnosti na části příměstských linek PID ve výši 29,8 milionu korun, které umožní zajistit provoz linek PID do 30. září 2012 i bez účasti Středočeského kraje.[30] Po zatčení a rezignaci hejtmana Davida Ratha rada Středočeského kraje 21. května 2012 rozhodla o stažení výpovědí autobusovým dopravcům. Náměstek hejtmana Robin Povšík to zdůvodnil tím, že by se do voleb nestihlo vypsat řádné výběrové řízení na nové dopravce[8]

10. června 2012 ROPID oznámil ve shodě se středočeským radním pro dopravu Robinem Povšíkem záměr rozšířit PID do konce volebního období do Mělníka. Robin Povšík přitom, v narážce na rezignaci hejtmana Davida Ratha, oznámil změnu krajské koncepce dopravy s tím, že vize izolovaného řešení je už „asi tři týdny zastaralá“. Přislíbil následující týden sestavit pracovní skupinu pro řešení krajské dopravy s Prahou.[31] Koncem dubna 2014 doporučil výbor pro dopravu Středočeského kraje variantu integrace veřejné hromadné dopravy na Mělnicku a Neratovicku do Pražské integrované dopravy s organizátorem ROPID. Dne 30. dubna 2014 proběhlo v Neratovicích pracovní setkání zástupců dotčených obcí a měst, dopravců a krajského úřadu se zástupci ROPID. V Neratovicích by podle návrhu bylo možné využívat linky PID za cenu neratovické MHD, přičemž návrh .[32]

• 

  Od 3.1.2017 se cestující v relaci Mladá Boleslav - Mělník - Roudnice nad Labem dopraví pomocí linky 467. PID se tedy dostává až do Ústeckého kraje.
  7. 4. 2015 integrace Mělnícka a Neratovicka, uváděno jako první pilotní projekt společného dopravního systému Prahy a Středočeského kraje, ačkoliv fakticky šlo o klasické rozšíření Pražské integrované dopravy. DO PID byla začleněna městská autobusová doprava v Mělníce a městská autobusová doprava v Neratovicích.[33] Ukončení příměstských linek na městské komunikaci u stanice metra Ládví místo dosavadního autobusového stanoviště Nádraží Holešovice vyvolalo protiaktivitu Ládví není autobusák.
• 1. 1. 2016 do PID začleněna městská autobusová doprava v Kralupech nad Vltavou
• 2. 7. 2016 nové linky 454 a 455 v oblasti Mělnicka a Kralupska, nově obslouženy obce Nová Ves, Vraňany, Spomyšl, Lužec nad Vltavou, Hořín, Býkev, Jeviněves, Ledčice, Černouček a Horní Beřkovice, vznik nových železničních linek S42 a U22 a zahrnutí dalších železničních stanic a zastávek do PID
• 3. 1. 2017 integrace dopravy v oblasti Mělník – Roudnice nad Labem, společné úseky a vzájemné uznávání jízdenek s Dopravou Ústeckého kraje

Linka 360 spojuje 1.4.2017 Sedlčany s Prahou. V úseku Štěchovice-Praha tvoří s linkami 338, 390, 360 svazek.

• od 3. 1. 2017 objednávaných ministerstvem dopravy (R20 Praha – Roudnice nad Labem, R21 Praha – Všetaty, R23 Lysá nad Labem – Štětí a R24 Praha – Kladno) nově možné navazovat Tarify PID a ČD v rychlících pouze ve stanicích, kde vlak skutečně dle jízdního řádu zastavuje, nikoli jako dosud v jakékoli první nebo poslední stanici nebo zastávce v rámci tarifního pásma PID; na ostatních linkách platí dosavadní způsob navazování jízdenek. Změna se netýká návaznosti jednotlivých jízdenek PID na dlouhodobé časové jízdenky PID[34]
• 26. 3. 2017 integrace Nymburska II (Nymburk, Sadská, Pečky, Poděbrady), SID nahrazena PIDem a městská autobusová doprava v Nymburce začleněna do PIDu, na lince 432/436 a 260432 zavedeno lomené jízdné na trasách z Lysé nad Labem a z Nymburka do Mladé Boleslavi. Do Nymburka a Poděbrad prodloužena integrace do PID na železnici a rozšířena na rychlíky.[35]
• 1. 4. 2017 integrace Neveklovska a Netvořicka (Neveklov, Netvořice, Týnec nad Sázavou, Benešov), SID nahrazena PIDem, integrace na železnici prodloužena do Benešova a zahrnuty i rychlíky[36]
• 1. 4. 2017 integrace trasy Praha–Sedlčany a Novoknínska (Nový Knín, Chotilsko, Sedlčany), SID nahrazena PIDem, zrušen souběh PID a SID mezi Prahou a Štěchovicemi. Na linku 360 z Prahy do Sedlčan navazuje lomeným jízdným neintegrovaná linka do Milevska.[37]
• 

  Při rozšíření MHD na Kladensko byla zahrnuta i tamní MHD. Linky MHD dostaly čísla z číselné řady 6xx.
  26. 8. 2017 integrace Kladenska (MHD Kladno, Kladno-Slaný, Kladno-Praha), PAD/SID nahrazena PIDem, jízdní doklady PID jsou uznávány i na železnici (U11/U12) do Loun.
• 1. 10. 2017 rozšíření integrace železniční dopravy na Mladoboleslavsku
• 9. 10. 2017 rozsáhlejší změna nočních autobusových linek
• 11. 11. 2017 integrace Kouřimska
• 10. 12. 2017 integrace Byšicka, Všetatska a Kokořínska, Velvarska,
• 4. 2. 2018 integrace železnice na Rakovnicku a Hořovicku[38]
• od 1. 9. 2018 byla spuštěna aplikace PID Lítačka a ukončen provoz validátorů Lítačky.
• 1. 10. 2018 bylo do PID zařazeno posledních 96 železničních stanic a zastávek na území Středočeského kraje. Zároveň vznikla tarifní pásma 8 a 9. Jízdenky pro jednotlivou jízdu platné od okamžiku vydání je možné zakoupit i v pokladnách ČD. Ze zastávek, které nemají výdejnu jízdenek ani označovač jízdenek, lze použít pro nákup jízdenky mobilní telefon s aplikací PID Lítačka.[39][40]

Podle informace ze září 2018 je dokončení celé integrace Středočeského kraje včetně autobusové dopravy plánováno na srpen 2019.[39] Plánován je tento postup integrace:[41]

• 17. 11. 2018: Bus Nymbursko III
• I. čtvrtletí 2019: Bus Slánsko včetně MHD Slaný
• cca I. čtvrtletí 2019: Bus Berounsko I včetně MHD Beroun a Hořovice
• I. čtvrtletí 2019: Bus Příbramsko I včetně tras Praha – Dobříš – Příbram; Hořovice – Příbram
• I. pololetí 2019: Bus Kolínsko – Kutnohorsko I
• I. pololetí 2019: Bus Mělnicko V (Mšensko, Kokořínsko)
• 13. 7. 2019: Bus Benešovsko (Praha - Benešov, prodloužení linky 337, regionální linky)
• 24. 8. 2019: Bus Slánsko (Slaný - Louny)
• 15. 12. 2019: Bus Rakovnicko (Praha - Rakovník, regionální linky)
• 8. 8. 2020: Bus Kokořínsko (Mělník, Kokořín, Všetaty)
• 22. 8. 2020: Bus Voticko (regionální linky, Praha - Tábor, Mladovožicko)
• 29. 8. 2020: Bus Dobrovicko
• 15. 8. 2020: Bus Rakovnicko II.
• 15. 11. 2020: Bus Slánsko (vyhodnocení)
• 13. 12. 2020: Bus Rožmitálsko (Příbram - Rožmitál pod Třemšínem, regionální linky)
• 13. 12. 2020: Bus Berounsko a Hořovicko (Praha - Beroun - Hořovice, regionální linky)
• 7. 3. 2021: Bus Skalsko (dvě regionální linky Mladá Boleslav - Skalsko - Mšeno)
• 7. 3. 2021: Bus Královéměstecko (Poděbrady, Nymburk, Městec Králové)
• 10. 4. 2021: Bus Voticko (vyhodnocení)
• 13. 6. 2021: Bus Dobříšsko a Sedlčansko (Dobříš, Sedlčany, Kamýk nad Vltavou, Příbram, regionální linky)
• 1. 8. 2021: Bus Kolínsko a Kutnohorsko (Poděbrady, Kolín, Kutná Hora, Uhlířské Janovice, Sázava, Zruč nad Sázavou, Praha - Čáslav, regionální linky)
• ??? 2021: Bus Mladoboleslavsko (Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Dolní Bousov, Bělá pod Bezdězem, Praha - Mladá Boleslav - Mnichovo Hradiště - Turnov/Jičín/Liberec
• 4. čtvrtletí 2021: Bus Vlašimsko a Posázaví (Vlašim, Benešov, Divišov, Čechtice, Praha - Vlašim - Pelhřimov - {Jihlava}

Kolem 11 tisíc označníků zastávek ve Středočeském kraji, které doposud byly ve vlastnictví a správě jednotlivých dopravců, bylo údajně od 1. září 2021 převedeno do vlastnictví Středočeského kraje a správy organizace IDSK. Kraj zpracovává plán obnovy a sjednocení tohoto značení, od podzimu 2021 má probíhat kompletní pasportizace a v roce 2022 má být zahájena obnova.[42]

• V roce 2004 obsluhovala PID téměř 300 obcí a zahrnovala 150 příměstských autobusových linek – tedy těch, které nejsou vnitropražskými linkami.
• V roce 2003 bylo do PID zahrnuto 221 železničních stanic a zastávek. V roce 2004 jejich počet opět mírně poklesl.
• V roce 2004 téměř 58 % cestujících v příměstských vlacích cestovalo na jízdní doklad PID. V roce 1995 to bylo 25 %.
• Celkový dopravní výkon PID od roku 1993 do roku 2004 mírně stoupal od 143 do 178 miliónů vozokilometrů. Příměstské autobusové linky PID z toho v roce 2004 představují asi 20 miliónů, jejich výkon v posledních letech pravidelné narůstal přibližně o 3 milióny vozokilometrů ročně.

Výňatek z oficiálního propagačního materiálu ROPIDu Pražská integrovaná doprava 2011:

• Linky pražského metra jsou označovány stejně jako trasy metra, tedy písmeny A, B a C. V informačním systému se linky označují též barevně: A zeleně, B žlutě a C červeně (v databázích jsou kódovány jako linky č. 991, 992 a 993.)
• Tramvajové linky mají jednociferná a dvojciferná čísla. Běžné denní tramvajové linky mají čísla 1 až 26, na zastávkách se označují hnědým písmem na bílém podkladě, dočasně zaváděné výlukové 30 až 39, označují se modrým písmem na žlutém podkladě.
• Autobusové linky mají trojciferná čísla, denní linky autobusů jsou číslovány v intervalu 100 až 250. Na zastávkách se označují modrým písmem na bílém podkladě. (Linka č. 100 je z technických důvodů kódována v databázích jako linka č. 299, v některých výstupech jsou číslice 0 nahrazeny písmeny O). Výjimkou byla linka 701 v letech 2002–2007, která původně vznikla jako linka náhradní dopravy a později byla i formálně změněna na trvalou linku.
• Trolejbusové linky mají dvouciferná čísla 50 až 68. Na označnících jsou značeny zeleným písmem na bílém podkladě.
• Noční městské linky mají čísla začínající na číslici 9, tedy tramvajové linky 91 až 99 a autobusové městské linky 901 až 915. Příměstské noční linky autobusů mají čísla 951 až 960. Na zastávkách se označují noční linky číslem v negativním provedení, tedy bílým písmem na modrém podkladě, příměstské na černém podkladě.
• Příměstské autobusové linky vycházející z Prahy mají čísla začínají číslicí 3. Nejprve se začínalo s čísly od 351 výše, později byla využita i nižší čísla. Zvláštností byla linka 255, která byla číslem linky i tarifně považována za městskou, ačkoliv poslední zastávka leží již v katastrálním území obce Jíloviště. Tato linka byla v roce 2006 zrušena a její spoje převedeny na linku 314 ukončené v zastávce Jíloviště, přívoz (původní název Přívoz Strnady).
• Mimopražské autobusové linky PID mají čísla začínající číslicí v rozmezí 4 až 7. To se týká i linek městské dopravy v zaintegrovaných městech - např. Říčanech a v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.
• Vnitropražské školní autobusové linky PID mají čísla v rozsahu 251 až 299. Na zastávkách se označují zelenými čísly na bílém podkladě.
• Autobusová linka AE (Airport Express) sice spadá do PID, ale platí na ní zvláštní jízdné. Označuje se bílými písmeny AE na modrém podkladu (v databázích je kódována číslem 790.)
• Linky náhradní autobusové dopravy za tramvaj mají označení složené z písmene X a označení linky nebo některé z linek, které nahrazují (například X-4 nebo X-55, nověji též X4 nebo X55). Na zastávkách se označují černým písmem na žlutém, vzácně i oranžovém podkladě, stejným způsobem se označují i dočasné výlukové linky z jiných číselných řad (například 7xx). Černožluté provedení mají též některé další informační prvky s informacemi o výlukách. (V databázích jsou obvykle linky náhradní dopravy kódovány nahrazením písmene X přičtením 800, například linka X12 pod kódem 812).
• Přívozy zařazené do PID se v tištěných a elektronických jízdních řádech označují jako P1 až P8. Na přístavištích a na plavidlech však podobné označení jinde než na tištěných jízdních řádech není uváděno (v databázích jsou přívozy kódovány pod čísly linek 691 až 697.)
• Historická tramvajová linka, která není součástí PID, má označení 41. Od roku 2005 je značena na zastávkách červeným písmem na bílém podkladě, předtím byla značena na žlutém podkladě, což vedlo k záměnám za dočasné výlukové linky. Nyní je značena zeleně. Původní číslo linky bylo 91 (kvůli roku zavedení - byla zavedena k výročí 100 let elektrické tramvajové dopravy v Praze), avšak kvůli shodě počáteční číslice s čísly linek autobusů noční dopravy musela ustoupit historická hodnota a byla přečíslována na stávající číselné označení. Od roku 2021 ji nahradily historické linky 42 a 43.
• Lanová dráha na Petřín oficiálně číselné označení nemá, v interních databázích je vedena jako linka 99 (dříve i 41), na jízdních řádech jako LD.
• Železniční soupravy na hlavních příměstských tratích (Metropolitní dopravní linie) jsou od 9.12.2007 označeny jako linky S1 až S9. Městská železniční linka z Hostivaře do Roztok je označena jako S49. V rámci PID jsou dvouciferně označeny spojující, popř. navazující linky S na z Prahy, popř. odjinud vycházející linky S.
• Městské autobusové linky pro tělesně postižené jsou rovněž zařazeny do systému PID, ale jako zvláštní linková doprava, přístupná jen vymezeným skupinám cestujících. Označují se mezinárodním symbolem přístupnosti (invalidní vozík) doplněným číslem 1. V databázích je kódována jako linka číslo 799.

• Do konce května 1996 byl v pražské MHD i na zaintegrovaných příměstských linkách nepřestupní tarif. Pro každou jízdu bylo třeba označovat novou jízdenku, ta však platila bez ohledu na vzdálenost a dobu jízdy. Pouze v metru bylo možno na jednu jízdenku přestupovat mezi trasami. V tramvajích a autobusech byly po označování jízdenek umístěny děrovače, které do devítimístné mřížky na jízdence prorazily kombinaci tří až čtyř otvorů. Předplatní časové jízdenky však byly přestupní.
• Od 1. 1. 1995 byla platnost předplatních jízdenek omezena jen na území Prahy, pro vnější pásmo na autobusových linkách bylo třeba zakupovat doplňkové kupóny. Od konce května 1995 bylo za stejných podmínek do vnějšího pásma zařazeno i několik mimopražských železničních stanic a zastávek. Vnější pásmo zahrnovalo pak 9 příměstských autobusových linek zasahujících do území 13 obcí a 16 mimopražských železničních stanic a zastávek, pásmo zasahovalo přibližně do vzdálenosti 10 km od hranic Prahy.[43]
• V lednu 1996 bylo, zatím stále ještě jen pro předplatní jízdenky, jedno vnější pásmo nahrazeno čtyřmi soustředně uspořádanými pásmy označenými 1, 2, 3 a 4 až do vzdálenosti cca 35–40 km od hranice Prahy.[43]
• 1. 6. 1996 byl zaveden v celé síti PID nový odbavovací systém s elektronickými označovači jízdenek a s časovým a pásmovým tarifem. Na území Prahy bylo pásmo P, na příměstských autobusových linkách a částech železničních úseků dojezdové pásmo 0, vnější pásma byla očíslována od čísla 1 výše v soustředných prstencích směrem od Prahy.
• 28. 5. 2000 bylo zavedeno páté vnější tarifní pásmo.
• 1. 1. 1998, 1. 7. 2000 a 1. 9. 2001 došlo ke změnám tarifu.
• 1. 7. 2005 došlo k výraznému zdražení jednotlivých jízdenek. Protože Praha požadovala po ROPIDu zdražení jízdného a Středočeský kraj naopak se zdražením nesouhlasil, byl tarifní systém zkomplikován tím, že pásmo P začalo být počítáno jako dvojpásmo a jednotlivé druhy jízdenek mají jinou časovou a pásmovou platnost v Praze a jinou mimo Prahu.
• Od 22. 11. 2007 byla zkušebně zavedena možnost zakoupení přestupní SMS jízdenky pro pásmo P, neplatí však na železnici.
• Od 1. 1. 2008 došlo k další změně. Vzhledem k tomu, že opět Praha požadovala prudší nárůst cen než Středočeský kraj (základní přestupní jízdné v Praze stouplo z 20 na 26 Kč), došlo k zavedení příhraničního pásma B (které je tvořeno částí dosavadního dojezdového pásma 0). Zatímco pro dlouhodobé časové jízdenky je pásmo 0 nadále považováno za jedno pásmo, pro platnost krátkodobých jízdenek se 0 a B počítají jako dvě navazující pásma. Od téhož data se výrazně rozšířil počet druhů jízdenek, které lze použít buď jen v pražských pásmech (s omezenou přestupností za 18 Kč), nebo jen v mimopražských pásmech (kromě 2pásmové nepřestupní za 10 Kč ještě 2pásmová přestupní za 14 Kč - platí i do pásma B – a třípásmová za 20 Kč). Byly zrušeny doplňkové kupony pro vnější pásma platné jen pro vlaky.
• Vzhledem k tomu, že v období od 1. 7. 2005 přibližně do roku 2015 má být zaváděna Středočeská integrovaná doprava, uvažuje se o snížení počtu vnějších pásem PID, popřípadě změně pásmového tarifu PID na zónový a určité formě jeho integrace s tarifem SID. Středočeský kraj na svém webu v roce 2005 umístil text s všeobecnými informacemi o SID, v němž deklaroval, že 4. a 5. pásmo PID mají být přizpůsobeny zónovému tarifu SID, zatímco v pásmech 1 až 3 má být PID zachována.[44]
• Od 1. října 2010 je ve vlacích zařazených do PID na území Prahy povolena bezplatná přeprava dětí do 10 let věku. Jinak se ve vlacích Českých drah platí jízdné od 6 let.
• Od 10. června 2012 je zřízeno 6. a 7. tarifní pásmo v souvislosti s autobusovými linkami 381, 387 a 398, které dosud pokračovaly za 5. pásmem do Kutné Hory, Uhlířských Janovic nebo Poděbrad jako linky SID číslo F81, F87 a H98. Do 7. pásma patří pouze zastávky na území Kutné Hory.[45]
• Od 1. října 2018 je zřízeno 8. a 9. tarifní pásmo. Do 8. tarifního pásma patří oblasti Bělé pod Bezdězem, Bakova nad Jizerou, Rožďalovic, Městce Králové, Týnce nad Labem, Čáslavi, Zruči nad Sázavou, Trhového Štěpánova, Březnice a Rožmitálu pod Třemšínem. Do 9. pásma patří oblasti Mnichova Hradiště, Dolního Bousova, Golčova Jeníkova a Jesenice (okres Rakovník)
• Od 1. srpna 2021 došlo ke zdražení jednorázových (turistických) jízdenek. Například jízdenka na 30 minut nově stojí 30 Kč (namísto původních 24). Nově také neplatí na lanovce na Petřín jízdenky na 30 a 90 minut.

24 hodinová jízdenka

Zatímco před vznikem PID byly krátkodobé jízdenky MHD prodávány prakticky ve všech trafikách i mnoha restauracích a v trafikách se prodávaly i plnocenné předplatní kupóny, kvůli nízké marži a rozšíření sortimentu jízdenek se prodejní síť značně zúžila. Dále provozuje DPP prostřednictvím subdodavatelské firmy síť speciálních předprodejních okének, převážně ve stanicích metra, a zajišťuje předprodej jízdenek též v několika svých informačních střediscích. Původně byl vydavatelem všech typů tištěných jízdenek Dopravní podnik hl. m. Prahy, později byl na některých typech jízdenek uveden jako vydavatel jiný subjekt.

Ve všech stanicích metra a ve významnějších stanicích a zastávkách ostatních druhů dopravy a na několika dalších místech jsou umístěny mincovní tlačítkové prodejní automaty jízdenek, umožňující nákup krátkodobých jízdenek pro vnitřní i vnější pásma včetně jednodenních přenosných jízdenek. Automaty provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy. V červnu 2014 byly ve stanici metra Národní třída po její rekonstrukci pilotně umístěny dva modernizované automaty, které jsou ovládány dotykovou obrazovkou a lze v nich platit bezkontaktními bankovními platebními kartami. Zároveň dopravce oznámil, že v rámci pilotního projektu plánuje v dalších stanicích metra v centru města umisťovat další modernizované i nové automaty od jiných výrobců a po jeho vyhodnocení chce vypsat veřejné výběrové řízení na dodavatele platebních automatů nové generace.[46][47] V říjnu 2014 byly na ruzyňském letišti a na hlavním nádraží v rámci pilotního projektu umístěny čtyři automaty nové generace, které umožňují též platbu bankovkami a kontaktními i bezkontaktními bankovními platebními kartami, jsou integrovány s vyhledávačem spojení a možností zobrazení dalších informací a umožňují též vytištění vyhledaného spojení či jízdenky doporučené k vyhledanému spojení. Tyto čtyři automaty pořídila organizace ROPID, za celkovou částku 1,4 mil. Kč je dodala Sec-Communicaton, a.s., vybraná ve výběrovém řízení ze 4 uchazečů. Provozovatelem automatů je Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.[48]

V příměstských autobusových linkách je možno zakupovat krátkodobé jízdenky bez přirážky při nástupu u řidiče, na městských autobusových linkách je možné koupit základní druh krátkodobé jízdenky u řidiče v mírně dražší verzi. V tramvajích není nákup jízdenky ve vozidle možný, a to ani při jízdě ze zastávek, kde mimo vozidlo není prodej jízdenek zajištěný. 22. listopadu 2007 byla na městských linkách (kromě železnice) zavedena možnost SMS jízdenek.

Předplatné jízdné se původně platilo formou nákupu centrálně tištěných kupónů na pevné časové období (měsíční, čtvrtletní, roční), později přibyly kupóny s klouzavou platností tištěné přímo na předprodejním stanovišti. Tento systém předplatních jízdenek byl nahrazen čipovou kartou Lítačka, na niž lze virtuální kupóny koupit též bezhotovostně. U vybraných stanic metra byly umístěny validátory, které umožňují zkontrolovat platnost zakoupeného kupónu na kartě.

Kromě základních způsobů informování o provozu (zastávkové jízdní řády, celostátní informační systém o jízdních řádech, standardní vyhledávače spojení dle jízdního řádu) jsou informace zajišťovány také prostřednictvím sítě informačních středisek (v Praze většinou z nich provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s., jedno na hlavním nádraží též ROPID) a prostřednictvím telefonické informační linky Dopravního podniku hl. m. Prahy (denně 7:00 – 21:00) a telefonické informační linky ROPID (denně 8:00 – 18:30). Infocentra fungují též jako střediska předprodeje jízdenek. V období mezi 22:00 a 6:00 hodin nefunguje žádná z těchto služeb.

V tramvajové síti byly některé tramvajové zastávky (na nově vybudované trati Hlubočepy–Barrandov, otevřené 29. listopadu 2003, a na několika rekonstruovaných úsecích a zastávkách, např. na trati Kotlářka–sídliště Řepy, na Podolském nábřeží či v zastávkách Malostranská, Staroměstská, Hradčanská a Otakarova) vybaveny elektronickými displeji různého provedení (LED-DOT, LED, LCD), které mají ukazovat v minutách čas do skutečného odjezdu nejbližších spojů; v některých stanicích metra je umístěn LCD displej ve vestibulu u výstupu k zastávkám tramvají nebo autobusů. V tramvajových zastávkách Strossmayerovo náměstí a v autobusové zastávkce Zbraslavské náměstí jsou umístěny obdobné displeje na bázi elektronického papíru. Mimo území města Prahy v některých zastávkách (např. Jesenice, Kostelec nad Černými lesy, Kamenice, Kralupy) a také v Praze na ruzyňském letišti (Terminál 1, Terminál 2) umístil podobné tabule ROPID.

V tramvajových zastávkách na trati Hlubočepy–Barrandov a ve staničních tunelech několika nejfrekventovanějších stanic metra jsou umístěny informační terminály s dotykovými displeji, které mají fungovat jako vyhledávače spojení.

22. dubna 2009 ROPID spustil veřejný zkušební provoz webové informační služby „Zastávková tabla PID“ systému MPV (Monitorování polohy vozidel), zatím zahrnující asi 250 vozidel 4 dopravců (ČSAD Polkost, Martin Uher, Spojbus a Veolia Transport Praha). Systém byl vyvíjen od roku 2004, do konce roku 2009 měl podle tehdejší představy ROPIDu zahrnout všechny dopravce[20][21] Dopravní podnik hl. m. Prahy se však ani během následujících 10 let do systému nezapojil, na rozdíl od všech ostatních dopravců PID. Od listopadu 2013 byla tato služba přizpůsobena též pro chytré mobily a tablety na nové doméně kdymitojede.cz.[49] Na konci ledna 2017 byl v rámci nových webových stránek PID spuštěn nový portál zastávek, němž byly sloučeny dosavadní funkce zastávkových tabel s aktuálními odjezdy, portálu zastávkových jízdních řádů a mapové zobrazení příslušné zastávky (uzlu).[50]

ROPID ani hlavní město Praha dosud nepublikovaly, jakým způsobem byli vybíráni dosavadní dopravci v Pražské integrované dopravě. V některých případech linky PID provozují dopravci, kteří v příslušných oblastech provozovali linkovou dopravu již dříve, avšak se zaváděním linek PID se do některých oblastí dostali i noví dopravci. Generální manažer Veolia Transport Česká republika v rozhovoru uvedl, že se firma k zakázkám v PID nedostala v soutěžích, ale na základě poptávky objednavatele, lepší předložené nabídky nebo akvizicemi menších dopravců.[51]

8. prosince 2009 Rada hlavního města Prahy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007[52] schválila dlouhodobé smlouvy s dosavadními dopravci v Pražské integrované dopravě (Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., České dráhy a. s. a autobusoví dopravci PID) na období 2010–2019. Smlouvy jsou formulovány tak, že umožňují konat na provozování jednotlivých autobusových linek výběrová řízení, a to na městské linky provozované dosud Dopravním podnikem hl. m. Prahy od ledna 2014 (musí být oznámeno s ročním předstihem, každoročně v rozsahu maximálně 5 % výkonů), na ostatní městské autobusové linky podle iDnes.cz již od roku 2010 a na příměstské linky od roku 2012 (schválené smlouvy tyto parametry neuvádějí).[53][54][55]

Železniční doprava

Mapka Linek S

V železniční dopravě působí v rámci PID tito dopravci:

• České dráhy a. s.: doprava na většině železničních tratí.
  • linky: U4, U11, U21, U22, U40, L4, R9, R10, R16, R17, R18, R19, R20, R23, R41, R43, R44, R45, R49, S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9, S10, S11, S12, S15, S18, S20, S21, S22, S23, S25, S26, S27, S28, S30, S31, S32, S33, S35, S40, S42, S43, S44, S45, S46, S50, S53, S54, S57, S60, S65, S66, S67, S70, S75, S76, S80, S88, S90, S98 a S99
• Die Länderbahn CZ s.r.o.
  • linky: U12 a S52
• Die Länderbahn GmbH DLB
  • linka: S51
• KŽC Doprava, s. r. o.:
  • linka S34 a historické vlaky (např. Kokořínský rychlík, Podlipanský motoráček, Podtrosecký rychlík, Posázavský motoráček, Pošumavský rychlík, Pražský motoráček, Rakovnický rychlík)
• ARRIVA vlaky, s.r.o.:
  • linky: R21, R22, R24, R26 a S49

Metro, tramvaje a lanovka na Petřín

Mapka pražského metra

V neželezniční drážní dopravě si dosud uchoval faktický monopol Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, který je v Praze provozovatelem všech tramvajových drah, drah metra i lanové dráhy na Petřín a na zatím jediné trolejbusové lince, i dopravy na těchto drahách. Dosud se neobjevily reálné návrhy, že by do těchto druhů dopravy měl vstoupit nějaký jiný provozovatel.

Náhradní dopravu za přerušenou tramvajovou dopravu nebo přerušený provoz metra si dříve v některých případech Dopravní podnik hl. m. Prahy provozoval sám, v jiných případech si objednával náhradní autobusovou dopravu u společnosti Arriva City s.r.o. která náhradní linky provozovala na vlastní licenci.

Dopravní podnik hl. m. Prahy

Plán příměstských linek

Městská autobusová doprava v Praze byla od prvopočátků provozována městskými podniky, jejichž nástupcem je Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. V současné době tato společnost provozuje naprostou většinu vnitroměstských autobusových linek a menším dílem se podílí i na příměstských linkách řady 300, na nichž při zavádění PID nahradil dosavadní dopravce.

V březnu 2010 oznámil generální ředitel Martin Dvořák, že podnik připravuje strategii expanze na příměstské a regionální linky PID ve Středočeském kraji (dosud z asi 150 příměstských linek PID provozuje 16, do SID zapojen není), případně i do městské dopravy v okresních městech ve Středočeském kraji. Snížil by tak svou závislost na dotacích od hlavního města Prahy.[56]

Současní dopravci od 4. ledna 2021

• Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., většina městských linek a pár desítek příměstských
  • metro: A, B, C
  • tramvaje: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18,19, 20, 21, 22, 24, 25, 26, 41
  • noční tramvaje: 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99
  • městské trolejbusové linky: 58
  • městské autobusové linky: 100, 101, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 111, 112, 113, 116, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 128, 129, 130, 131, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 154, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 165, 167, 168, 169, 170, 172, 174, 175, 176, 177, 180, 181, 182, 183, 184, 185, 187, 188, 189, 190, 191,193, 195, 196, 197, 199, 200, 201, 202, 207, 213, 215, 216, 225, 229, 230, 231, 235, 236, 241, 244, 245, 246, 247, 248, 249, 250
  • školní linky: 251, 252, 255, 256, 259, 260, 261, 262, 263, 265, 266, 267, 269, 271, 272, 275
  • noční městské linky: 901, 902, 904, 905, 906, 907, 908, 909, 910, 911, 912, 913, 915, 916
  • příměstské linky: 301, 312, 329, 340, 347, 351, 352, 355, 359, 363, 364, 366
  • ostatní linky: Airport Express na letiště
  • linka pro tělesně postižené: H1
  • lanovka na Petřín a lanovka v ZOO
• About Me, s.r.o.
  • městské linky: 117, 153, 164, 194, 203, 242, 243
  • příměstské linky: 396, 409
• Arriva City, s.r.o.
  • městské linky: 146, 155, 163, 204, 208, 209*, 211, 220, 223, 224, 228 (* Provoz linky zajišťuje pomocí subdodávek autobusovým dopravcem Michal Pelc a Aranea.)
  • školní 253, 254, 264, 273
  • příměstské linky: 303, 326, 327, 328, 331, 332, 333, 335, 339, 341, 343, 344, 348, 353, 362, 383, 385, 391, 397, 428, 441, 444, 445, 461, 462, 465, 469, 473*, 479, 482, 484, 489, 490, 494, 495, 653, 656, 658 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
  • noční příměstské linky: 956, 960
  • ostatní linky BB1, BB2
• Arriva Střední Čechy, s.r.o.
  • školní linky: 258
  • příměstské linky: 308, 309, 310, 311, 313, 315, 338, 358, 360, 361, 380, 384, 390, 392, 393, 395, 416, 417, 418, 425, 437, 439, 440, 442, 451, 460, 463, 486, 488*, 511, 512, 531, 556*, 557*, 568*, 664, 665 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
  • noční příměstské linky 951, 952
• ČSAD POLKOST, spol. s.r.o.
  • městské linky: 115, 226, 227
  • školní linky: 270
  • noční městské linky: 903
  • příměstské linky: 325, 381, 382, 387, 426*, 435, 491*, 492, 557, 652, 654, 659, 660 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
  • noční příměstské linky: 959
• ČSAD Střední Čechy a.s.
  • městské linky: 103, 110*, 166, 171*, 186*
  • školní linky: 257
  • noční městské linky: 914
  • příměstské linky: 302, 346, 349, 367, 368, 369, 370, 371, 372, 373, 374, 375, 376, 377, 378, 379, 396, 457, 458, 464, 466, 467*, 470, 471, 472, 473*, 474, 475, 476, 477, 478, 496, 617, 655, 657, 663, 666, 667, 668*, 669, 670, 671, 691, 692*, 693*, 695*, 696*, 697*, 747, 774 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
  • noční příměstské linky: 953, 958
  • poznámka *: na některých linkách zajišťuje provoz pomocí subdodávek autobusovým dopravcem Jaroslav Štěpánek, Luděk Špacír (autobusová doprava), Libuše Mikší (autobusová doprava z Brna),
• ČSAD MHD Kladno, a.s. - Arriva
  • příměstské linky: 300, 305, 306, 307, 316, 319, 322, 324, 336, 350, 356, 365, 386, 555, 586, 590, 595, 600,601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 608, 609, 610, 611, 612, 613, 614, 616, 617, 618, 619, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 627, 628, 629, 630
  • noční příměstské linky: 954, 957
• ČSAD Benešov, s. r. o.
  • MHD Říčany linky: 1, 2, 3, 7, Š1, Š2, Š3
  • příměstské linky: 337, 438, 440*, 452, 453, 454, 455, 459, 485, 500*, 532, 550, 552*, 553, 554, 556*, 557*, 566, 567*, 568*, 651 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• ČSAD Slaný , s.r.o.
  • příměstské linky: 342*, 388*, 389*, 580, 586, 587, 588, 589, 590*, 591*, 592, 593, 594, 595, 596, 597, 617*, 650 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, s.r.o.
  • příměstské linky: 360* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• ČSAD Česká Lípa a.s.
  • příměstské linky: 388*, 389*, 467*, 468, 583*, 585* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• ČSAD Jindřichův Hradec s.r.o.
  • příměstské linky: 401 (na provozu linky se podílí více dopravců)
• Stenbus, s.r.o.
  • městské linky: 210, 212, 221, 222, 240
  • příměstské linky: 354, 500*, 567*, 568*, 688 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• Martin Uher
  • příměstské linky: 314, 317, 318, 320, 321, 334, 446, 447, 448, 449, 488*, 672 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
  • ostatní linky: Cyklobus
• Transdev Střední Čechy, s.r.o.
  • příměstské linky: 304, 305*, 404, 560, 561, 562, 563, 564, 570*, 571, 572, 574, 575, 576, 577*, 581, 584, 585* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• Autodoprava Lamer, s. r. o.
  • příměstské linky: 330*, 456, 617* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• Autobusová doprava Lutan s.r.o.
  • příměstské linky: 431
• Valenta BUS s.r.o.
  • příměstské linky: 323, 620
• Autobusová doprava Kohout s.r.o.
  • příměstské linky: 577*, 579 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• Autobusová doprava Kateřina Kulhánková - EXPRESCAR
  • příměstské linky: 399
• Okresní autobusová doprava Kolín s.r.o. (OAD KOLÍN)
  • příměstské linky: 398, 417*, 421, 422, 423, 424, 426*, 427, 429, 430, 432, 433, 434, 436, 443, 450, 463*, 480, 491*, 493, 497, 498, 499, 661, 662, 673, 674, 675, 676, 678, 679 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• Kokořínský SOK s.r.o.
  • příměstské linky: 668*, 689, 690, 692*, 693*, 694, 695*, 696*, 697* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• COMETT PLUS, spol. s.r.o.
  • příměstské linky: 500*, 552*, 567* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• LEXTRANS BUS s.r.o.
  • příměstské linky: 570*, 573 (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)
• POHL Kladno spol. s r.o.
  • příměstské linky: 330*, 342*, 388* (* Na provozu linky se podílí více dopravců.)

Prázdninový cyklobus Pražské integrované dopravy na lince Staré Splavy - Mšeno projíždí Tuboží v okrese Česká Lípa