Railjet

Railjet je vlaková souprava typu Viaggio Comfort, která má maximální provozní rychlost 230 km/h, 185 metrů délky (bez lokomotivy), hmotnost 330 tun a 408 sedadel v první rakouské sérii, 442 sedadel v sérii pro ČD.[3] Standardně je v soupravě spojeno sedm vozů plus elektrická lokomotiva obchodního označení ÖBB Taurus řady 1016/1116 ÖBB nebo řady 1216 ÖBB.

Vozy mají vzduchově vypružené vysokorychlostní podvozky SF400, vícesystémový centrální elektrický zdroj s technologií IGBT, tlakotěsné vozové skříně s odlehčenou ocelovou konstrukcí.[4] Mezi vozy jsou použita centrální spřáhla, přechody jsou kryty měchy a jsou v tlakotěsném provedení. Přechodové dveře jsou za jízdy trvale otevřené. Na obou koncích je jednotka vybavena standardním spřahovacím a narážecím ústrojím (šroubovka a nárazníky) a standardními vzduchovými a elektrickými propojkami podle UIC.

Rakouský Railjet je rozdělen do tří tříd: druhé třídy (Economy – 316 míst k sezení; na každou zásuvku dvě sedačky), první třídy (First – 76) a nejvyšší třídy Business o 16 místech[P 1]. Business třída je vybavena koženými sedačkami s přípojkami do elektrické sítě. Ve variantě pro ČD je 384 + 10 sklopných míst ve druhé třídě (včetně 7 míst pro kola; rakouský railjet zatím možnost přepravy kol nenabízí, ale během roku 2015 bude možnost přepravovat až 5 kol[5]), 42 v první třídě a 6 v Business class. Imobilním cestujícím je k dispozici vestavěná pojízdná plošina u nástupních dveří či dotykové ovládací prvky. Celá souprava je vybavena klimatizací, monitory a podrobným informačním systémem.[3][6]

Prvních 51 souprav rakouských Railjetů má konfiguraci zmíněnou výše, ovšem od soupravy 52 až 60 je konfigurace stejná jako u českých Railjetů, takže první a Business třída nabízí v těchto vlacích nižší kapacitu, naopak druhá třída má o jeden vůz více.

railjet trasy

Rakouské spolkové dráhy vysoutěžily 67 railjetů v roce 2006. Ve skutečnosti odebraly první třiadvacetikusovou sérii, ale ze čtyřiačtyřicetikusové opce odebraly nakonec jen 60 souprav (květen, 2016). První rakouský railjet se objevil na kolejích v roce 2008, český v roce 2014.[7]

Aktuálně provozované relace (prosinec, 2017):

• (Frankfurt hl. n. –) Mnichov hl. n. – Salcburk hl. n. – Vídeň hl. n. – Budapešť Východní nádraží
• (Budapešť Východní nádraží –) Vídeň hl. n. – Salcburk hl. n. – Innsbruck hl. n. – Curych hl.n. / Bregenz
• Vídeň hl. n. – Klagenfurt hl. n. – Villach hl. n.
• Vídeň hl. n. – Klagenfurt hl. n. – Villach hl. n. – Benátky Svatá Lucie
• Vídeň hl. n. – Štýrský Hradec hl. n.
• Praha hl. n. – Brno hl. n. – Vídeň hl. n. – Štýrský Hradec hl. n.
• Vídeň hl. n. – Salcburk hl. n.
• Vídeň hl. n. / Mnichov hl. n. – Salcburk hl. n. – Villach hl. n. – Klagenfurt hl. n.

Při spuštění linky Praha – Graz byl zrušen tradiční vlak EC Vindobona z Hamburku do Villachu. [8] Název Vindobona byl pro vlaky railjet na trase Praha - Graz poznovu použit od 9. 12. 2018.

Od prosince 2018 byl také prodloužen jeden pár spojů na trase Curych hl.n. – Bratislava hlavní nádraží, původně jezdil jenom do Vídně.[9]

V běžném provozu dnes railjety jezdí rychlostí do 230 km/h.[10]

Lokomotiva ÖBB řady 1216 Taurus v nátěru railjet Českých drah

Zkušební jízda první jednotky railjet pro České dráhy

Ve dnech 11. – 14. května 2009[11] probíhaly zkoušky vlakové soupravy railjet na Železničním zkušebním okruhu (ŽZO) u Cerhenic na Kolínsku, blízko obce Velim. Výzkumný ústav železniční na základě objednávky společnosti Siemens a Rakouského státního dopravce (ÖBB) prováděl typové zkoušky této soupravy – v sunutém režimu. Květnové typové zkoušky (elektrická kompatibilita) se účastnila jedna z nových, dosud spojově nevyužitých souprav.

15. června 2009 se souprava objevila na českých tratích, kde cestou na veletrh do Ostravy a 18. června 2009 zpátky zastavila v několika stanicích.[12]

13. 6. 2011 České dráhy veřejně oznámily, že mají zájem o nákup a převzetí 16 souprav Viaggio Comfort (Railjet) od firmy Siemens z opce Rakouských drah, která nebyla zcela využita a část vlaků proto byla nabídnuta právě ČD, a akce se tak významně přiblížila podpisu smlouvy.[13] Zakázka byla ve stejný den zveřejněna v Informačním systému o veřejných zakázkách coby Oznámení o dobrovolné průhlednosti ex ante.[14] O pár dní později na železničním veletrhu Czech Raildays v Ostravě náměstek GŘ ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek oznámil, že sešlo z původního plánu nasadit Railjety na trať Praha – Ostrava. Bližší informace k nasazení vozidel v případě podpisu smlouvy neuvedl.

28. 6. 2011 podala společnost Škoda Transportation námitku proti nákupu těchto souprav, čímž Českým drahám těsně před vypršením opce podpis smlouvy znemožnila.[15] Dva dny nato však byla opce Rakouským spolkovým drahám firmou Siemens prodloužena.[16] Jelikož České dráhy námitce nevyhověly, podala Škoda Transportation návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k ÚOHS. V srpnu bylo na nákup Railjetů uvaleno Úřadem pro ochranu hospodářskén soutěže tzv. „předběžné opatření“ a ČD tak nemohly podepsat smlouvu se společností Siemens dokud případ neskončí. Jelikož se ale Škodě Transportation nepodařilo dokázat, že je opravdu schopna nabídnout ČD adekvátní vlaky za srovnatelnou či nižší cenu, byla její námitka úřadem zamítnuta a předběžné opatření bylo zrušeno.

30. září 2011 České dráhy podepsaly se společností Siemens a s Rakouskými spolkovými drahami (ÖBB) smlouvu o odkoupení 16 vlaků Railjet z opce Rakouských drah. ČD se chystaly za každou soupravu zaplatit o 350 tisíc eur víc než ÖBB, tj. o 3 %.[17] Všech 16 souprav by mělo mít hodnotu 200,5 milionů eur (po přepočtu cca 5 miliard korun). Soupravy by měly být dodané ČD v letech 2013 a 2014,[18] první by měla být dodána na přelomu let 2012 a 2013. Nasazeny by měly být na tratě Praha – Berlín – Hamburk a Praha – Vídeň – Graz.[19]

Na začátku února 2012 České dráhy oznámily, že místo původně sjednaných 16 sedmivozových souprav (celkem 112 vozů) koupí 8 osmivozových jednotek a 7 sedmivozových (tj. celkem 113 vozů) a má dojít ke konstrukčním změnám a změnám interiéru. Například bude vypuštěna Premium Class a nahrazena vozem první třídy, oddíl bistra bude od počátku vybaven plnohodnotnými místy k sezení a celkový počet míst k sezení se zvýší z 6 752 míst na 7 355 míst. Změnou zakázky se cena navýší o 15 852 000 eur[20] (asi 400 milionů Kč) na 216 467 900 eur (bez DPH), ale cena na jedno sedadlo poklesne z původních 29 700 na cca 29 400 eur při vyšší obsaditelnosti a přibudou další služby – v posledním voze každé soupravy má být navíc víceúčelový oddíl až pro 10 jízdních kol a pro objemná zavazadla. Provoz tedy bude celkově ekonomičtější. Změna byla způsobena požadavky německých drah (DB), s nimiž ČD jednají o nasazení těchto vlaků mezi Prahou a Hamburkem. DB souběžně jednají i se společností RegioJet – pokud nedojde k dohodě mezi DB a ČD, mohou ČD do konce března 2012 od smlouvy o nákupu souprav odstoupit bez sankcí. Sedmivozové soupravy mají jezdit do Rakouska, ČD už mají s ÖBB podepsané memorandum.[21][22][23]

Jednotky měly být taženy lokomotivami řady 380 (Škoda 109E), jejichž úprava pro tento účel má stát dalších 50 až 100 milionů Kč.[21] V takové soupravě by byla pořizovací cena za místo k sezení cca 1 milion Kč (při kurzu 24,50 Kč/euro).

Koncem dubna 2012 bylo oznámeno, že České dráhy od nákupu vlaků Viaggio Comfort odstupují, protože potřebují finance na nákup vnitrostátních rychlíků, a zároveň že vyjednávání o provozu na trase Praha – Berlín – Hamburk od prosince 2013 nyní povedou Deutsche Bahn s RegioJetem, nikoli s ČD.[24][25] V únoru 2014 DB již opět vyjednávají s ČD o exkluzivitě na této lince, a to na deset let od prosince 2015, ale počítají s lokomotivami řady 380 a rekonstruovanými konvenčními vozy do 200 km/h.[26]

V květnu roku 2012 však České dráhy přehodnocují odstup od smlouvy a zvažují nákup pěti sedmidílných souprav. Byly by nasazeny na zbylou nicméně neméně zajímavou trasu Praha – Brno – Wien (– Štýrský Hradec, něm. Graz). Pro pokrytí všech vlaků na tomto rameni by ÖBB dorovnaly svými dalšími 5 soupravami,[27] avšak všechny by byly taženy rakouskými lokomotivami Taurus.

16. srpna 2012 Dozorčí rada ČD dala souhlas ke spuštění výroby sedmikusové série railjetů za 100 mil. eur dle kontraktu ze září 2011 pro společný provoz s ÖBB na lince Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Vídeň – Štýrský Hradec (druhé největší rakouské město) s tím, že se o dalších 8 jednotkách rozhodne do poloviny roku 2013. V roce 2014 počítá s uvedením do provozu těchto sedmi jednotek a s nahrazením starších vozidel na jiných, především vnitrostátních spojích soupravami EuroCity zbylými z této linky.[28][29] Zmíněnou linku by od prosince 2014 pokrylo 7 jednotek ČD, 3 jednotky ÖBB a potřebné lokomotivy ÖBB řady 1216 Taurus,[30] přičemž k ČD by bylo do domovské stanice v Praze předisponováno sedm lokomotiv pro denní provoz a dvě záložní.[31] Dále se vyjednává o nasazení zbylých 8 jednotek na plné pokrytí linky Praha – Bratislava – Budapešť.[32] V srpnu 2013 bylo patřičnými orgány ČD rozhodnuto, že 8 zbylých railjetů na linku Praha-Bratislava-Budapešť nebude objednáno a opce na těchto 8 vlaků v září 2013 definitivně vypršela.

Souprava Viaggio Comfort během zastávky v Brně