Řídicí vůz Bfhpvee²⁹⁵ ČD

Mezi hlavní výhody řídicích vozů patří snížení provozních nákladů a zkrácení pobytů v obratových stanicích. U Československých státních drah byly řídicí vozy využívány výjimečně, a to pouze u motorových vozů a elektrických jednotek. V 90. letech se počet řídicích vozů postupně zvyšoval, ale i tyto vozy byly určeny pouze k motorovým vozům a elektrickým jednotkám. První vozy do klasických souprav vedených lokomotivami jsou právě až vozy Bfhpvee²⁹⁵.

První zmínky o nových řídicích vozech se objevily již v roce 2007.[2] Rekonstrukce 34 vozů Bdt²⁷⁹ měla vycházet z již existujících řídicích vozů Bfbrdtn⁷⁹⁴. Podle původních plánů měly být první dva vozy hotovy již v roce 2008.[3] Výběrové řízení bylo vypsáno až na konci roku 2008. Jeho předmětem bylo kromě již zmíněné přestavby na řídicí vozy i komplexní rekonstrukce interiéru včetně vybudování klimatizovaných velkoprostorových oddílů první a druhé třídy, víceúčelového prostoru pro přepravu vozíčkářů, jízdních kol, dětských kočárků a velkých zavazadel a bezbariérového WC s uzavřeným systémem. Celková cena rekonstrukce měla být 990 milionů Kč (29 milionů Kč za vůz).[4] V roce 2009 bylo výběrové řízení zrušeno, protože ze soutěže byli vyloučeni všichni dodavatelé.[5] Dne 22. ledna 2010 České dráhy zadaly zakázku společnosti Pars nova Šumperk. Celková cena zakázky se vyšplhala na 1,05 miliardy Kč (31 milionů Kč za vůz).[6] Původní plány byly nakonec změněny a oddíl první třídy nebyl realizován.

Dodatečně však byla místa 1. třídy dosazena do prvních tří vozů, které byly převedeny z Děčína do Prahy a nasazeny od roku 2017 pod označením ABfhpvee³⁹⁵ spolu s vozy Bdmteeo²⁹⁶ jako náhrada za poslední dožívající jednotky 451 na linkách S Pražské integrované dopravy.

Vůz má jako původní osobní vůz tvarový profil UIC-Y, skříň však prodělala podstatné změny nejen v oblasti čela, ale i dosazením předních dvoukřídlých předsuvných dveří. Zůstaly mu podvozky GP200 s kotoučovou brzdou. Obě čela jsou osazena standardními nárazníky a šroubovkami. Čelní sklo a ovládací pult strojvedoucího je shodný s elektrickou lokomotivou Škoda 109E.[7]

Interiér je plně klimatizovaný, má 58 pevných a 12 sklopných sedaček 2. vozové třídy,[8] vybavení pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace, kol a kočárků a jednu toaletu s uzavřeným systémem. Sedadla cestujících jsou typu Borcad Regio, police na zavazadla jsou příčné. Instalovány jsou i zásuvky 230 V, vždy jedna na dvojici či čtveřici sedadel.

Vůz může být provozován jako řídicí, pokud je spojen s lokomotivou uzpůsobenou pro vícečlenné řízení prostřednictvím WTB komunikace. Vozy mezi lokomotivou a řídicím vozem musí být v tomto případě vybavené minimálně 18žilovým průběžným kabelem dle vyhlášky UIC 558.[9]

Kvůli vzhledu čela vozu, kde se nachází stanoviště strojvedoucího, se vozu začalo slangově říkat sysel – vypadá, jako by bylo nafouklé.[7]

• 
  Interiér řídicího vozu Bfhpvee²⁹⁵
• 
  Stanoviště strojvedoucího
• 
  Přední část řídicího vozu

Vozy Bfhpvee jsou nasazovány především na osobní vlaky na trasách:

• Přerov - Břeclav
• Kolín - Česká Třebová
• Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ
• Ústí nad Labem - Litvínov
• Tišnov - Brno - Židlochovice

Vozy ABfhpvee jsou nasazovány na linkách S Pražské integrované dopravy:

• Praha – Řevnice – Beroun

Dříve byly nasazovány v rychlíkových spojích na trasách:[10]

• Kolín – Ústí nad Labem západ – Ústí nad Labem hl. n.
• Olomouc – Břeclav – Brno

a na osobních vlacích:

• Pardubice hl. n. – Jaroměř
• Ústí nad Orlicí - Lichkov
• Plzeň - Beroun (2021)