Mladoboleslavský vikariát

Mladoboleslavský vikariát[1] se nachází v severních a středních Čechách, a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí ze západu s litoměřickým, ze severu s českolipským a z východu s turnovským vikariátem. Z jihu hraničí s arcidiecézí pražskou a z jihovýchodu s diecézí královéhradeckou. Z hlediska územního členění státní správy leží na území okresu Mladá Boleslav a zabírá asi polovinu okresu Mělník. Na jihu okrajově zasahuje do okresu Nymburk a na severu okrajově v oblasti Bezdězu do okresu Česká Lípa.

Mladoboleslavský vikariát
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Okrskový vikář	R.D. Leopold Paseka
Další úřad vikáře	farář farnosti Nebužely
Hlavní účetní	Jaroslava Imrichová
Stavební technik	Tomáš Novák Jan Souček
Údaje v infoboxu aktuální k 4/2022

Blason vikariátního znaku
V modrém štítu stříbrně a červeně čtvrcený kříž provázený vpravo nahoře knížecí korunou přirozených tinktur. Vše převýšeno černým kněžským kloboukem se dvěma černými střapci. Zvolený symbol odkazuje zejména na kněžnu sv. Ludmilu, jejíž původ je tradičně kladen do Mělníka.

Vikariát je tvořen 47 farnostmi. Jednotlivé farnosti jsou ve vikariátu sdružené do farních obvodů (kolatur), kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Ve farnostech mladoboleslavského vikariátu se nachází dohromady 66 kostelů a řada větších kaplí, které jsou uvedeny v přehledu. Dále je zde mnoho menších kaplí a kapliček, božích muk, křížů a jiných sakrálních památek, které jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o konkrétních farnostech. Přirozeným centrem vikariátu je město Mladá Boleslav, které mu dalo jméno. Okrskovým vikářem je od roku 2014 Leopold Paseka.

Na území mladoboleslavského vikariátu se nachází několik významných poutních míst. Starým poutním místem s úctou k Nejsvětější Trojici, ve 21. století již poněkud pozapomenutým, je kostel Nejsvětější Trojice v Chloumku u Mělníka. K mariánským poutním místům patří kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chorušicích, kostel sv. Petra a Pavla v Bezně, kde byla úcta k soše Panny Marie Bolestné a asi největšího významu dosáhla kaple sv. Michaela archanděla na hradě Bezděz, kde se nacházela kopie Černé Madony Montserratské.[2] Důležitými duchovními centry jsou pak farnosti odkud jsou spravované kolatury. Kromě mladoboleslavského arciděkanství jsou to farnosti: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, děkanství Dobrovice, Mcely, proboštství Mělník, kde do husitských válek bylo centrum mělnické kolegiátní kapituly, Mšeno u Mělníka a Nebužely, ze kterých je správováno také poutní místo Chorušice.[3]