Kostel svatého Bartoloměje (Dobrovice)
Děkanský kostel svatého Bartoloměje v Dobrovici je renesanční v kombinaci s opožděnou gotikou[1] sakrální stavbou stojící na návrší nad náměstím[2] na místě tvrze, v jejímž areálu snad stál i předchůdce stávajícího kostela. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Kostel svatého Bartoloměje v Dobrovici | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Dobrovice |
Souřadnice | 50°22′14″ s. š., 14°57′50″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | děkanství Dobrovice |
Status | farní kostel, děkanský |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Současný majitel | farnost – děkanství Dobrovice |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | opožděná gotika, renesance |
Výstavba | 1569–1571 |
Specifikace | |
Délka | 41 metrů |
Šířka | 19 metrů |
Umístění oltáře | na východ |
Stavební materiál | kámen, zdivo |
Další informace | |
Adresa | mezi ulicemi 9. května a Za Kovárnou, Dobrovice |
Kód památky | 20334/2-1533 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Goticko-renesanční síňové trojlodí nechal postavit v letech 1569–1571 Jindřich z Valdštejna. Masivní věž v ose západního průčelí, která zřejmě nahradila původní dřevěnou zvonici, doplnil v roce 1755 František Ignác Prée.[2] K větším opravám došlo v letech 1813–1814 a v roce 1941.[1]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – děkanství Dobrovice.
Architektura
Exteriér
Kostel je síňový, trojlodní, s hranolovou masívní, jednopatrovou, na nároží bosovanou pozdně barokní věží, kterou podle návrhu Préea postavil polír J. Kytlice.[1] Má polygonální kněžiště má dva boční renesanční portály. Ke kněžišti na severu přiléhá obdélná kaple a sakristie. Okna s lomenými oblouky a kružbami.[2]
Interiér
Trojlodí je sklenuté valeně se stýkajícími se lunetami na 2x2 hranolové zkosené pilíře. Kněžiště je sklenuto jedním žebrovým křížem a paprsčitým závěrem. Sakristie je sklenuta dvěma poli křížové klenby. Na klenbách jsou malované renesanční a barokní znaky a květinový ornament se stuhami a věnci. V presbytáři jsou barokní znaky Valdštejnů z roku 1732, v lodi renesanční znaky z roku 1571 od malířů Kregera Karguse, A. Laňky a malíře K. Arnošta. Kruchta je zděná, na třech arkádách. Je podklenuta třemi kříži, s vyklenutým zábradlím a vestavěným malým korpusem varhan.[1]
Vybavení
Zařízení je většinou barokní. V pořadí nalevo od kruchty v severní boční lodi je novější oltář Kalvárie s původní barokní skupinou. Dílo je datované do období kolem roku 1730. Oltář sv. Barbory je barokní z období kolem roku 1740. Je na něm 14 původních sošek českých patronů. Figurální náhrobek je z roku 1599. Oltář sv. Jana Nepomuckého je sloupový, portálový z roku 1736. Honosná kazatelna s iluzívními záclonami, Salvátorem, reliéfem Krista na lodi a emblémy evangelistů je barokní z roku 1732. Jejím autorem je J. Jelínek z Kosmonos. Na severní straně se nachází malovaný rodokmen Fürstenberků z období po roku 1734. Hlavní oltář ze 2. poloviny 18. století je rámový, nesený anděly a s obrazem sv. Bartoloměje od Františka Barbieriho.[1]
Na jižní stěně chóru je trojdílný malovaný epitaf stavebníka kostela Jindřicha z Valdštejna s genealogií Valdštejnů z roku 1571 a 1608.[2] Pod ním se nachází barokní intarzovaná patronátní lavice z roku 1732. Rokokové pontifikální řezané křeslo je ze 2. poloviny 18. století. V jižní boční lodi je oltář sv. Antonína. Je portálový, sloupový z roku 1741. Oltář sv. Josefa, také v jižní boční lodi, je skříňový. Upraven byl v roce 1764 Václavem Parnekem. Je na něm čtrnáct sošek svatých pomocníků. Oltář Panny Marie byl přenesený roku 1775 ze zrušeného klášterního kostela v Jičíně. Je barokní, asi z období kolem roku 1740, s hodnotnou sochou Madony a andělů. Pochází též zřejmě z Jelínkovy dílny. Barokní lavice, které jsou na bocích vyřezávané do rozvilin a pásků, pocházejí asi z roku 1732. Varhany jsou rokokové, dvouvěžové, ze 2. poloviny 18. století. Křtitelnice je kamenná, klasicistní z roku 1786. V sakristii je barokní intarzovaná kredenc asi z roku 1730.[1]
Na hřbitovní zdi se nacházejí dva náhrobníky z 1. poloviny 19. století. Pozoruhodný je náhrobník W. Mrkoše († roku 1819) s reliéfem pozůstalých, kteří lkají nad zemřelým.[1]
Okolí kostela
Před kostelem stojí barokní fara z roku 1709.[2] Fara je volná jednopatrová, hladká a uvnitř klenutá. Dále se před kostelem nachází socha Madony. Je rokokově zlacená a s reliéfem Zvěstování na soklu z roku 1762.[1]
Odkazy
Reference
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Dobrovice /Mladá Boleslav/, s. 270–271.
- DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 48–49.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-06]. Identifikátor záznamu 131158 : Kostel sv. Bartoloměje, Dobrovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Bartoloměje na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v děkanském kostele sv. Bartoloměje, Dobrovice (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby v děkanském kostele sv. Bartoloměje, Dobrovice na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ – Dobrovice, kostel kostel sv. Bartoloměje
- Kostel sv. Bartoloměje v Dobrovici na webu Hrady.cz