Kostel svatého Jiljí (Křinec)

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jiljí v Křinci je raně barokní sakrální stavba[2] na návsi. Od roku 1965 je kostel společně s farou chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Jiljí v Křinci
Kostel sv. Jiljí s farou v Křinci
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
OkresNymburk
ObecKřinec
Souřadnice50°16′2,89″ s. š., 15°8′25,2″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostKřinec
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Křinec
Architektonický popis
Stavební slohrané baroko
Výstavbaokolo roku 1669
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaKřinec 9
Kód památky37839/2-1849 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Kostel sv. Jiljí v Křinci

Kostel byl postaven týmž architektem jako vedlejší zámek v Křinci. Pochází ze 3. čtvrtiny 17. století, snad okolo roku 1669, postaven byl na náklady majitele panství hraběte Pavla z Morzinu. V dalších stavebních úpravách byl kostel upraven barokně v roce 1760 a byla současně stavebně upravovaná i okna kostela. V roce 1763 byl stavebně upravován vrch věže. Fasády byly upraven pozdně klasicistně v roce 1861.[2] Do roku 2000 se objevoval na seznamu poškozených a zničených kostelů v České republice. Sama obec Křinec se však snažila aktivně o opravu kostela a dotace na opravy. Po roce 2000 začaly rekonstrukce. Kostel dostal novou fasádu, jsou opraveny střechy a celkový vzhled ve druhé dekádě 21. století je k nepoznání se stavem před rokem 2000.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.[4]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004
částka 1 200 400 700 1 000 800 800 700

Bohoslužby

Pravidelné bohoslužby jsou v neděli v 10:30 a v úterý v 17 hod (zimní čas), v 18 hod (letní čas).

Architektura

Kostel je jednolodní, obdélný s pravoúhlým presbytářem. Má obdélnou oratoř a předsíň po jižní straně. Dále je s hranolovou věží s cibulí a se sakristií v přízemí na severní straně lodi. V západním průčelí je raně barokní portál. Okna jsou uzavřena půlkruhem a stěny členěny novoklasicistně podélným bosováním.[2]

Presbytář je sklenut valeně s lunetami, sakristie má křížovou klenbu. Loď má plochý strop. Na stropě lodi je freska Prvního přijímání z roku 1911 od J. Hybše. Raně barokní zděná kruchta spočívá na dvou pilířích. Její poprsnice je zdobena štukovým boltcovým ornamentem ze 60. až 70. let 17. století.[2]

Zařízení

Zařízení je pozdně barokní a klasicistní z období po roce 1760. Výjimkou jsou oba boční oltáře, které pocházejí vesměs z dílny R. Prachnera. Hlavní oltář je z roku 1761. Je rámový a jsou na něm andělé nesou obraz signovaný „Carolus Aurbach“. Po stranách sochy sv. Petra a sv. Pavla. Boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny pocházejí z roku 1763. Jsou na nich protáhlé sochy sv. Ludmily, sv. Víta, sv. Jana Křtitele a Mojžíše. Kazatelna je odlitkem kazatelny z chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně z roku 1783. Jsou na ní, na řečništi, sochy božských ctnostíVíry, Naděje a Lásky. Na stříšce kazatelny je socha zpodobňující Stětí sv. Jana Křtitele. Křtitelnice má tvar oltáře Kristova Křtu. Jsou na ní sochy Adama a Evy, které jsou kvalitním dílem z období kolem roku 1783. Vlastní křtitelnice je klasicistní z roku 1788. Ve výklencích pilířů se nacházejí sochy sv. Josefa a sv. Anny z období před polovinou 18. století. V lodi je obraz Piety signovaný „G. T. 1699“. V lodi kostela jsou zazděné tři náhrobníky členů panské rodiny Rašínů. Tyto náhrobky pocházejí původně z kostela v Bošíně. Náhrobníky jsou z období let 1598-1599.[2]

Okolí kostela

Sochy živlů na křineckém mostě
Socha sv. Jana Nepomuckého na křižovatce u náměstí

Kolem hřbitova je pozdně barokní zeď z období kolem roku 1770. Vedle kostela se nachází upravená barokní fara z roku 1758. Je to obdélná, jednopatrová budova, která má zevně opěráky. Uvnitř se nacházely obrazy Ecce homo a obraz Bolestné Panny Marie ze začátku 18. století. Jednalo se o dar hraběte Václava Morzina. Kostel významně doplňuje vedlejší zámek, který je obklopen zbytky vzácného parku. V obci se nachází řada soch. Na mostě přes Mrlinu je sochařská alegorie Čtyř živlů. Datovaná je do roku 1707 a pochází snad od J. Brokoffa. Původně byla umístěna snad na Kuncberku. Na křižovatce u náměstí je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. Socha Panny Marie na sloupu je z roku 1834. Na náměstí je socha sv. Jiljí od K. Kofránka z Vojic z roku 1864.[2]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 104.
  2. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Křinec /Nymburk/, s. 163–164.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 149777 : Kostel sv. Jiljí, Křinec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.