Byšice

Byšice jsou obec a vesnice v okrese Mělník, při silnici spojující Mělník a Mladou Boleslav. Rozkládá se asi dvanáct kilometrů východně od Mělníka a žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Největším objektem v obci je továrna společnosti Vitana.

Byšice
Obecní úřad na Tyršově náměstí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0206 534722
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMělník
Okres (LAU 1)Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°18′38″ s. š., 14°36′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 381 (2022)[1]
Rozloha10,85 km²
Katastrální územíByšice
Nadmořská výška195 m n. m.
PSČ277 32
Počet domů453 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTyršovo náměstí 153
277 32 Byšice
[email protected]
StarostkaMgr. Jana Poláková
Oficiální web: www.bysice.eu
Byšice
Další údaje
Kód obce534722
Kód části obce17175
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1321.

Působil zde slavný rabín, astronom, matematik a kronikář David Gans, žák rabbiho Löwa a Johanese Keplera.[3]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Rok 1932

V městysi Byšice (1235 obyvateli, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] bednář, biograf Osvěta, výroba cementového zboží, cukrář, drogerie, obchod s dřívím, hodinář, 3 holiči, 7 hostinců, klempíř, kolář, 4 kováři, 5 krejčí, mechanik, 2 mlýny, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 3 pekaři, 2 porodní asistentky, pila, pokrývač, továrna na výrobu poživatin Gráf a spol., 7 rolníků, sedlář, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek Pro Byšice a Liblice, 4 švadleny, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, uzenář, velkostatek, 4 zahradnictví, 3 zámečníci.

Pamětihodnosti

Galerie
  • Kostel sv. Jana Křtitele
  • Zámek
  • Boží muka na Tyršově náměstí
  • Dům na rohu Mělnické a Komenského

Doprava

Dopravní síť

Obcí prochází silnice I/16 Slaný - Mělník - Byšice - Mladá Boleslav - Jičín,Truntov- Královec (CZ/PL). V obci končí silnice II/244 Kostelec nad Labem - Všetaty - Byšice.

V obci je železniční stanice Byšice leží na železniční trati 070 Praha - Mladá Boleslav - Turnov. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava byla v tomto úseku zahájena v roce 1865.

Veřejná doprava 2019

V obci měly zastávky autobusové linky jedoucí do těchto cílů

V roce 2017 se obec Byšice stala součástí PID (Pražská integrovaná doprava), pásmo 4

Linka 467 Mladá Boleslav - Mělník - Roudnice nad Labem (dopravci ČSAD Střední Čechy a ČSAD Česká Lípa)

Linka 747 Byšice-Mělník (dopravce ČSAD Střední Čechy),

Linka 668 Mšeno-Byšice-Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy),

Po trati 070 vedla linka S3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Byšice zastavoval denně 1 rychlík a 1 spěšný vlak, v pracovní dny 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/216452801400013/
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 106-107. (česky a německy)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.