Římskokatolická farnost Mělník-Pšovka

Nejstarší zmínky o farní duchovní správě v Pšovce jsou z 10. století.[3] V roce 1263 byl zde vybudován klášter augustiniánů společně s konventním kostelem sv. Vavřince. Duchovní správa začala být následně provázána s augustiniány. Donátory kláštera byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni do Pšovky přišli z kláštera Pivoň. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice. 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven až v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie.[4] Kostel byl v průběhu časů vypleněn několikrát. Kromě vyplenění za husitských válek v roce 1421 byl vypleněn také v roce 1611.[5] Matriky pro místo jsou následně zachovány až od roku 1614.[3] Za českého stavovského povstání získaly klášter a jeho statek stavy. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy. V roce 1619 povstalí stavové zabavili konventu i jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník. Řeholníci byli následně nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov. Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Klášter i statek v Pšovce koupila v roce 1789 od náboženské matice Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[4] Nová farnost byla v Pšovce zřízena v roce 1792[3] a augustinián Marek Blažej se zde stal prvním farářem. Dosavadní konventní kostel sv. Vavřince byl prohlášen za farní kostel.[4] V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[6] V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5] V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem citlivé přestavby na domov pro seniory. Provozovatel zařízení společnost Senlife plánuje přivítat první klienty v červenci 2021. Ve druhé polovině 20. století začala být farnost v Pšovce administrována excurrendo z mělnického proboštství a tento stav přetrvává i ve 21. století.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

Jaroslav Bláha (1897-1939), farář na Mělníku-Pšovce

• 1342 Joannes OSA
• 1344 Emmeramus OSA
• 1376 Henricus OSA
• 1394 Ludovicus OSA
• 1406 Andreas OSA
• 1412 Martinus OSA
• 1615 Guilelmus Minzner OSA
• do r. 1740 Havlata OSA
• 1765 Franciscus Pontz OSA
• 1777 Amadeus Dietzenhoffer OSA
• 1784 Marianus Conradi OSA
• 1785 Angel. Falge OSA
• 1786 proto-par. (1. farář) Blažej (Blasius) Marek OSA
• 1793 Franc. Stimpfl
• 1807 Ioann. Paulides
• 1820 Car. Kratochwile, n. 28. 1. 1775 Gitschin, o. 28. 6. 1801, † 8. 9. 1832
• 1829 Joann. Zumann, n. 24. 5. 1795 Bielens., o. 24. 8. 1819, † 25. 3. 1868
• 1852 Jos. Pettrich, n. 2. 4. 1800 Trebnicens., o. 27. 8. 1825, † 14. 5. 1885
• 1853 Anton. Adalb. Cžerny, n. 28. 11. 1818 Neoboleslav, o. 29. 7. 1842, † 25. 11. 1893
• 1870 par. vacat, admin. interc. Wenc. Kašpárek
• 1871 Anton. Gelinek, n. 8. 2. 1813 Neobolesl., o. 3. 8. 1838, † 20. 1. 1880
• 1881 Wencesl. Knížek, n. 2. 11. 1823 Nimburg, o. 4. 7. 1848, † 3. 8. 1895
• 1884 Anton. Bilínský, n. 8. 7. 1827 Sobotka, o. 25. 7. 1855, † 28. 6. 1897
• 1893 Jos. Šlechta, n. 13. 12. 1856 Radvanice, o. 20. 7. 1880, † 8. 7. 1924
• 1918 Wenc. Martinovský, n. 24. 9. 1869 Vysoká, o. 2. 7. 1893, † 13. 7. 1956
• 1920 par. vacat, admin. interc. Joann. Černovický
• 1921 Václav Slavík, n. 7. 9. 1886 Liblice, o. 14. 7. 1912, † 10. 1. 1965
• 1. 11. 1929 par. vacat, admin. interc. Ambros. Smékal OFM Cap.
• 1931 Jaroslav Bláha, n. 16. 2. 1897 Cítoliby, o. 1. 7. 1923, † 30. 11. 1939 nemocnice Milosrdných sester Mělník-Podolí
• 1941 Ambros. Smékal OFM Cap., n. 25. 1. 1878 Přemyslovice (M.), o. 28. 7. 1901
• 1. 11. 1946 Bohuslav Juroška
• 1. 7. 1959 Václav Sikyta
• 1. 8. 1990 Jozef Kujan SDB
• 1. 11. 1992 Jaroslav Vyterna, admin. exc. z proboštství Mělník
• 1. 9. 2002 Jan Jucha, MS, admin. exc. z proboštství Mělník
• 1. 8. 2009 Jacek Zyzak, MS, admin. exc. z proboštství Mělník[7]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Do farnosti náleží území obce:[3]

• Mlazice
• Pšovka u Mělníka