Římskokatolická farnost Liběchov
Římskokatolická farnost Liběchov (lat. Libochium)[1] je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Liběchov a v jeho okolí. Organizačně spadá do mladoboleslavského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Havla v Liběchově.[2]
Římskokatolická farnost Liběchov | |
---|---|
Základní údaje | |
Vikariát | mladoboleslavský |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | P. Mgr. Anselm Pavel Kříž O.Praem. |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Liběchov | |
Území farnosti | |
Boží Voda • Ješovice • Liběchov • Malý Hubenov • Tupadly • Vehlovice • Želízy | |
Kontakt | |
Adresa sídla | ŘKF Liběchov, Kostelní 175, Štětí, 411 08 |
Telefon | +420 731 402 596 |
Webové stránky | www |
farnost | |
IČO | 49520504 |
Rejstřík evidovaných právnických osob | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k březnu 2021 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
První zmínka o farnosti (plebánii) v Liběchově je z roku 1352. Tato první farnost zanikla za husitských válek a místo bylo spravováno z jiných farností. Od roku 1656 jsou pro místo zachovány matriky. Před vznikem samostatné farnosti až do roku 1731 území spadalo pod farnost Robeč, i když již od roku 1725 byl pro toto území ustanoven administrátor. Poté byla v roce 1732 v Liběchově farnost obnovena.[3] Farní kostel sv. Havla byl zbudován podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky v letech 1738–1741.[4] Od 2. poloviny 20. století byla farnost většinou spravována z okolních farností a tento stav přetrval až do 21. století.[5]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- Radslav
- 1354 Gallus
- 1359 Petrus Vyšata
- 1363 Martinus
- 1374 Petrus
- Joannes, † 1414
- 1414 Mathias
- 1416 Cameroth
- 1419 Wenceslaus
- 1429 Wenceslaus z Příbrami
- 1725 Franc. Jac. Špatný, admin.
- 1731 Car. Franc. Time
- 1740 Wenc. Fiala
- 1781 Jos. Stolla, † 5. 11. 1812
- 1813 Franc. Schwarz
- 1815 Franc. Schreiber, n. 31. 10. 1789 Volary, o. 4. 10. 1812, † 10. 7. 1856
- 1824 par. vacat, cap. Anton. Schipaunsky
- 1824 Franc. Pabel, n. 21. 9. 1762 Quitkau, o. 30. 8. 1789, † 13. 9. 1837
- 1838 par. vacat, cap. Felix Heller
- 1839 Phil. Czermak, n. 7. 5. 1798 Tuchoměřice, o. 10. 8. 1825, † 24. 6. 1877
- 1878 Alois. Albert, n. 7. 5. 1824 Saar.(Mor.), o. 30. 6. 1848, † 5. 8. 1896
- 1891 Wenc. Šorejs, n. 6. 4. 1860 Drahoňovice, o. 11. 5. 1884, † 20. 3. 1935
- 1936 par. vacat, admin. interc. Jos. Pekař
- 1937 Jos. Pekař, n. 19. 6. 1888 Roztoky, o. 13. 7. 1913, † 2. 10. 1954
- 1939 par. vacat, admin. interc. Joann. Langer
- 1941 Walter Führich, n. 23. 12. 1900 Tetschen, o. 24. 6. 1934, † 28. 1. 1977
- 1. 10. 1943 Car. Krause, n. 30. 3. 1913 Rückersdorf, o. 29. 6. 1938, † 28. 4. 1978
- 1. 2. 1947 Jan Černovický
- 1. 3. 1948 Jan Jeníček
- 1. 5. 1949 Jan Černovický
- 15. 11. 1955 Adolf Štegner
- 1. 6. 1970 Bernard Drahoslav Říský OFM
- 1. 2. 2004 Jan Jucha MS, admin. exc. z Mělníka
- 1. 8. 2004 Benedikt Pintér O. Praem.
- 1. 9. 2005 Filip Milan Suchán O.Praem.
- 1. 9. 2008 Anselm Pavel Kříž, O.Praem., admin. exc. ze Štětí nad Labem[5]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleží území obce:[3]
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Odkazy
Poznámky
- Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
- Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
- Součást kulturní památky: označené „Sochy – soubor sochařských děl tesaných do skály“, zahrnující sochařská díla v Želízech a Ješovicích, kapli sv. Máří Magdaleny v Ješovicích a jeskyni Klácelku v Liběchově.
- V roce 2004 byly odvezeny do restaurátorského ateliéru v Praze (restaurátor Josef Vitvar).
- Podle parcelního čísla zřejmě MonumNet božími mukami myslí sloupek s křížkem, který mapy nazývají hraničním sloupem protektorátu, asi 200 m od Malého Liběchova při pravé straně silnice směrem k Mělníku, v úrovni jezu. Sloup byl vztyčen roku 1858 na rozhraní tří krajů.
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 409.
- Katalog biskupství litoměřického, Římskokatolická farnost Liběchov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- Macek, s. 112.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Liběchov /Mělník/, s. 234–235.
- Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2021.