Šemanovice

Šemanovice (německy Schemanowitz) jsou malá vesnice, část obce Kokořín v okrese Mělník. Nacházejí se asi 2,5 km na severozápad od Kokořína (po silnici 5,5 km). Ve vsi bylo roku 2011 evidováno 47 adres a 35 trvale žijících obyvatel.[2][3] Nacházejí se na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.

Šemanovice
Šemanovice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKokořín
OkresMělník
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°27′20″ s. š., 14°33′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel35 (2011)[1]
Katastrální územíŠemanovice (3,88 km²)
PSČ277 23
Počet domů47 (2011)[1]
Šemanovice
Další údaje
Kód části obce14150
Kód k. ú.614157
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šemanovice je také název příslušného katastrálního území o rozloze 3,88 km².

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1444.[4]

Šemanovice v roce 1890

Roku 1890 zde žilo 269 obyvatel v 52 domech. Stavení byla dílem kamenná, dílem dřevěná; nablízku se nacházely pískovcové lomy. Z řemeslníků zde byl k roku 1890 kovář, obuvník, pekař, zámečník, truhlář, tesař a pak několik dělníků zednických. Z jiných živností byly v Šemanovicích dva hostinští, dva smíšené obchody a dva prodeje tabáku.

Na východní straně obce stál kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, založený roku 1803. Kostelní věž měla tři zvony, jeden z nich pocházel ze zrušeného kostela sv. Jana Nepomuckého na Chloumku. Obec měla nový hřbitov, založený roku 1869 (dříve pohřbívalo se v sousední obci Vidimi). Jednotřídní škola byla zřízena roku 1801, nacházela se uprostřed obce; před rokem 1873 bývala v zámečku, kde za dávných dob stávala tvrz. V zámečku byl stále příbytek správce školy.

Pro vyvýšenou polohu a propustné podloží nebylo možné nikde v obci nalézt pitnou vodu. Chodilo se pro ni do „Hradkovské“ studánky vzdálené půl hodiny cesty, která se nacházela v šemanovickém dole. Bližší studánka, ale s méně kvalitní vodou, se nazývala „Vlkovská“. V čase sucha ovšem obě vysychaly a obyvatelé museli chodit pro vodu až do Kokořínského údolí k Hlučovu, vzdálenému 4 km.

Jedna z jeskyní v lese u Šemanovic, zvaná Hradkov, byla za husitských válek zřejmě skrýší pronásledovaných katolíků.[5]

Fiktivní historie

Podle poznatků alternativní cimrmanologické skupiny Salón Cimrman zde počátkem 20. století pobýval a působil fiktivní český génius Jára Cimrman. Jedná se tak o jistou paralelu k (ryze fiktivní) vesnici Liptákov.

Památky

Zajímavosti
  • studánka a jeskyně Hradkov – na značené stezce (místní značení)
  • skalní byt Na Skalách – obecní byt pro chudé a nemocné, č.p. 23. V roce 1891 zde žila Alžběta Pospíšilová. Po její smrti tu až do roku 1945 přebýval Antonín Tuček. Dějiště natáčení filmu F. A. Brabce Kytice.
  • Rozbořenka – skalní byt pod Truskavnou, vystavěn před rokem 1843. Dům měl čp. 26 a nacházel se v bývalém lomu. V roce 1891 zde žil vysloužilý panský hajný Antonín Rozbořil. Po Rozbořilovi tu žila až do roku 1945 rodina zemědělského dělníka Josefa Borna. V té době měl dům ještě roubenou světnici. Síň a hospodářská část domu byly zahloubeny ve skále.
  • Kostelíček, Klemperka – další umělé jeskyně v pískovcích v okolí
  • restaurace Nostalgická myš (muzeum divadla Semafor), č.p. 7, kde se ve spolupráci Ondřeje Suchého a Jiřího Šebánka natáčely pořady cyklu Salón Cimrman

Ohlasy v kultuře

Pod literárním názvem Šimonovice byla vesnice a zdejší Skalní obydlí inspirací pro „skalní byt“ vypravěččina otce v románu Teorie podivnosti od české spisovatelky Pavly Horákové.[6]

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 124.
  5. Ludvík Böhm, Královské věnné město Mělník a okres Mělnický, 1892
  6. HORÁKOVÁ, Pavla. Teorie podivnosti. Praha: Argo, 2018. 357 s. ISBN 978-80-257-2654-9. S. 37, 254.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.