Kostel svatého Havla (Liběchov)

Kostel byl postaven v letech 1738–1741,[3] snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem Jana Petra Molitora z roku 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. století byl kostel upravován.[2]

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Liběchov.

Kostel je obdélný s příčnou lodí. Má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Na hlavním průčelí nese vysoký sloupový řád s na koso postavenými hlavicemi zvlněnou římsu. V ose vstupního průčelí je vstupní portál, nad ním obdélné okno s polokruhovým záklenkem, v trojúhelném štítě je erb stavebníků z rodu Pachtů z Rájova. Nad průčelím je štít s volutovými zdmi a úseky atiky po stranách. Štít je členěný vpadlými vykrajovanými poli a ukončený rozeklaným římsovým útvarem. Na bočních fasádách jsou pilastry, lizénové rámce a obdélná, segmentově ukončená okna.[2]

Presbytář je zaklenut plackovou klenbou a konchou. Příčná a hlavní loď je sklenutá plackami. Sakristie a předsíň je sklenutá osmibokou kupolovitou klenbou. Oratoře jsou otevřené do příčné lodi a presbytáře. Mají zdobené balkónové útvary a jsou také sklenuty plackami. Na sloupech je vysazena tříramenná kruchta, která má páskovou a mřížkovou výzdobu poprsní zdi.[2] Celý interiér je vyzdoben převážně freskami J. P. Molitora z roku 1741.[3] Fresky jsou v presbytáři: andílci a Nejsvětější Trojice s andílky. V křížení je ve fresce architektura kupole a ve cviklech chiaroscurové postavy evangelistů. V lodi je ve fresce Apoteóza sv. Havla, která je signována: „J. P. Molitor Pinxit Ao 1741“. V prostoru kruchty je freska krále Davida. V ramenech příčné lodi je freska sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Na klenbě empory je freska Panny Marie a světec s pastýřskou holí.[2]

Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. století. Ve stylu rokoka jsou zvláště tři oltáře. Hlavní oltář je s novějším obrazem (oproti výstavě kostela) a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie. Ve výklenku rokokového tabernáklu je skupina Ukřižování s Pannou Marií a sv. Janem na skalisku ze 2. poloviny 18. století. Při pilířích v křížení se nacházejí dva protějškové panelové oltáře s nástavci. Pravý oltář je s obrazem Panny Marie a s obrazem sv. Josefa v nástavci. Levý oltář je s obrazem sv. Antonína Paduánského a s obrazem sv. Jana Nepomuckého v nástavci. Mramorová kazatelna je rokoková a rokokové jsou i varhany pocházející ze 2. poloviny 18. století. Barokní obraz Piety je z 18. století. Křtitelnice pochází ze 2. poloviny 18. století. Dva znakové náhrobníky jsou z let 1572 a 1583.[2]

Na severní straně přiléhá ke kostelu hrobka Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1800.[3] Hrobka je opatřena kovaným křížem z období výstavby hrobky. Na západní straně u kostela je před portálem dvouramenné schodiště se sochou sv. Antonína Paduánského, která je datována do roku 1739.[2]