Liblice

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
• 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[4]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[5]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[6]
• 1949 Pražský kraj, okres Mělník[7]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• v 60. letech byla obec administrativně připojena k sousední obci Byšice. Znovu se osamostatnila na základě místního referenda konaného 3. prosince 1990
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

V obci Liblice (607 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] obchod s dobytkem, elektrárna, holič, 2 hostince obchod s chemikáliemi, kapelník, kolář, 2 obchodníci s koňmi, kovář, 2 krejčí, lihovar, továrna na likéry Soyka, mlýn, pekař, porodní asistentka, povozník, 2 rolníci, 4 řezníci, sedlář, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Liblice, trafika, velkostatkář Thun-Waldsteinová.

Do širšího povědomí obec pronikla skrze tzv. Liblickou konferenci o Franzi Kafkovi, která se na zdejším zámku, patřícím tehdy již Československé akademii věd, konala v roce 1963.

Místní zámek je nazýván barokní perlou. Nechal jej postavit v letech 1699–1706 Arnošt Josef Pachta z Rájova jako šlechtické sídlo. O samotnou stavbu se staral italský umělec Alliprandi. V 80. letech 18. století byl zámek rozšířen a interiér upraven ve druhé polovině 19. století. Architektonický typ použitý Alliprandim při stavbě liblického zámku byl na českém území použit poprvé a stal se vzorem dalších sídel. Během pozemkové reformy z něj byl vytvořen zbytkový statek Liblice, který měl až do roku 1939 v pachtu H. Klinger (židovského původu).[9] Od roku 1952 je zámek ve vlastnictví Akademie věd České republiky.

Uprostřed obce stojí gotický kostel sv. Václava, postavený již kolem roku 1384. Původně byl postaven v gotickém slohu, ale roku 1710 byl přebudován Janem hrabětem Pachtou do dnešní podoby. V presbytáři jsou umístěny sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Na hlavním oltáři je vyobrazen svatý Václav, jak se obklopen anděly vznáší do nebe. V lodi můžeme vidět obrazy sv. Prokopa, sv Felixe z Valois a Panny Marie. Pod hlavním oltářem je podzemní hrobka Pachtů a Dejmů.

• Kaple Panny Marie z roku 1699, barokní stavba snad podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho přistavěná k domu č. p. 31
• Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 před kostelem, na soklu je latinský nápis s chronogramem
• Hrobka Thun-Hohensteinů z roku 1899. Novorenesanční osmiboká hrobní kaple druhotně přenesena z Mladé u Milovic na současné místo v březovém hájku západně od zámeckého parku.
• Přírodní rezervace Slatinná louka u Liblic
• Přírodní památka Zámecký park Liblice
• Špýchar na návsi

• 
  Kostel sv. Václava a socha sv. Jana Nepomuckého
• 
  Kaple P. Marie