Dolní Bousov

Dolní Bousov (německy Nieder Bausow) je město ležící v okrese Mladá Boleslav na jižním okraji Českého ráje. Rozkládá se asi osmnáct kilometrů východně od Mladé Boleslavi. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Dolní Bousov
radnice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0207 535702
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíMladá Boleslav
Okres (LAU 1)Mladá Boleslav (CZ0207)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°26′18″ s. š., 15°7′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 814 (2022)[1]
Rozloha24,31 km²
Nadmořská výška246 m n. m.
PSČ294 04
Počet domů1 035 (2021)[2]
Počet částí obce7
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřadunám. T. G. Masaryka 1
294 04 Dolní Bousov
[email protected]
StarostaMiroslav Boček
Oficiální web: www.dolni-bousov.cz
Dolní Bousov
Další údaje
Kód obce535702
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší historie osídlení je doložena od mladší doby kamenné. V době železné zde pobývali Markomani a v průběhu 8. století se zde usazují Slované.

První písemné zmínky pocházejí z let 1318, kdy je připomínán Ctibor z Búsovce, roku 1330 je pak připomínán Bús z Bousova, pravděpodobný zakladatel zdejší tvrze, a konečně roku 1360 je připomínána samotná obec – farní ves Búsov na potoku Klenici, přináležící k panství hradu Michalovice.

Roku 1497 je Bousov poprvé uváděn jako městečko přináležející k panství hradu Kost. Roku 1560 získává právo pořádat dva výroční trhy ročně a v roce 1600 získává od císaře Rudolfa II. městský znak a právo pečetit zeleným voskem.

V roce 1991 byl obci navrácen status města.[3] Od 11. května 2006 obec užívá vlajku.[4]

Nejslavnějším rodákem obce je český filmový a divadelní herec a režisér Vítězslav Vejražka, z fiktivních pak rekrut Pech z Osudů dobrého vojáka Švejka, podle jehož podání zde bylo „267 domů, 1936 obyvatelů českých, hejtmanství Jičín, okres Sobotka, bývalé panství Kost, farní chrám svaté Kateřiny ze 14. století, obnovený hrabětem Václavem Vratislavem Netolickým, škola, pošta, telegraf, stanice české obchodní dráhy, cukrovar, mlýn s pilou, samota Valcha, šest výročních trhů“.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (města) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[5]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Sobotka[5]
  • 1868 země česká, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Jičín, soudní okres Sobotka[7]
  • 1945 země česká, správní okres Jičín, soudní okres Sobotka[8]
  • 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]

Rok 1932

Ve městě Dolní Bousov s 2009 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo oděvních živností, sbor dobrovolných hasičů, lékař, 3 autodopravci, biograf Bousov, cukrovar, 2 čalouníci, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie, výroba granátového zboží, 2 hodináři, 8 hostinců, kapelník, výroba kartáčů a štětek, kloboučník, 2 knihaři, 2 mechanici, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 pily, sklenář, okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, městská spořitelna, stavební podnikatelství, velkostatek, zubní ateliér.

Ve vsi Bechov s 280 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[12] obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, konfekce, kovář, mlýn, 2 obuvníci, pila, obchod se smíšeným zbožím, truhlář.

Ve vsi Horní Bousov s 509 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Dolního Bousova) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] obchodník s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie, 2 hostince, 2 koláři, 2 kováři, krejčí, výroba lihovin, lom, 2 mlýny, obuvník, 2 rolníci, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, výroba sodové vody, obchod se zvěřinou a drůbeží.

Doprava

Silniční doprava

Celým městem prochází silnice II/279 Svijany - Horní Bousov - Dolní Bousov - Mcely. Z Dolního Bousova vychází silnice II/281 do Sobotky a Újezdu pod Troskami. Místní část Horní Bousov protíná silnice I/16 Mělník - Mladá Boleslav - Sobotka - Jičín - Trutnov. V místní části Horní Bousov končí silnice II/268 Mimoň - Ralsko - Mnichovo Hradiště - Horní Bousov.

Železniční doprava

V Dolním Bousově se křižují tratě 064 Mladá Boleslav - Stará Paka a 063 Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov - (Kopidlno). Železniční Trať 063 je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1883. Je provozována v úseku Bakov nad Jizerou - Dolní Bousov v pracovních dnech roku 2011 s přepravním zatížením obousměrně 5 osobních vlaků. Na úseku do Kopidlna je od roku 2007 zastavena osobní doprava. Železniční Trať 064 Mladá Boleslav - Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena roku 1905. Přepravní zatížení v úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.[14] Na území města se nachází odbočná železniční stanice Dolní Bousov a dále na trati 064 železniční zastávka Bechov.

Autobusová doprava

Ve městě zastavovaly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Hořice, Jičín, Kněžmost, Kopidlno, Lázně Bělohrad, Libáň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha, Sobotka.[15]

Pamětihodnosti
  • Kostel sv. Kateřiny
  • Sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem stojí na náměstí T. G. Masaryka
  • Krucifix při čp. 157
  • Fara, Kostelní čp. 141

Městská knihovna

Městská knihovna v Dolním Bousově je univerzální veřejnou knihovnou, jejímž zřizovatelem je město Dolní Bousov. Knihovna nabízí (data k r. 2018) více než 13 500 svazků, 32 titulů časopisů, regionální literaturu, deskové stolní hry a přístup na veřejný internet. Knihovna se nachází v Kostelní ulici ve zrekonstruované budově bývalé fary.

Více než polovina registrovaných čtenářů jsou děti a mládež ve věku do 15 let. Udržovat tuto příznivou statistiku se knihovně daří díky soustředěné práci se školními dětmi, které se k četbě snaží motivovat různými soutěžemi a akcemi v knihovně. Na besedy do knihovny jsou pravidelně zvány celé kolektivy tříd.

Knihovnická práce je rozmanitá, není omezena jen na výpůjční činnost. V knihovně se realizuje řada veřejných vzdělávacích pořadů a vystoupení, jak pro dospělé čtenáře, tak především pro děti. Ty jsou účinně doplňovány menšími výstavkami knih nebo větší výstavou v galerii Na faře v přízemí budovy. Týdenní výpůjční doba pro veřejnost představuje (v roce 2019) 19 hodin. Knihovna se zapojuje do významných celostátních akcí - např. Březen - měsíc čtenářů, Týden knihoven, Den pro dětskou knihu, Noc s Andersenem, anketa SUK o nejhezčí dětskou knihu, Pasování na rytíře knih, Už jsem čtenář...

Knihovna je členem SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR.

V roce 2013 získala knihovna za své webové stránky dětského oddělení s názvem Knižní doupě celostátní ocenění Biblioweb.

Části města
letecký pohled na Dolní Bousov

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 5. června 1991 č. 178
  4. Dolní Bousov – udělené symboly. www.psp.cz [online]. [cit. 31-01-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-04-2011.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 214. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 22. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 329. (česky a německy)
  14. Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
  15. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.