Kaple svatého Ducha (Liběchov)

Římskokatolická kaple svatého Ducha a Božího Hrobu (místně též Horní kostel či Kostelíček) je raně barokní sakrální stavba, stojící na vrchu nad městem Liběchov. Od 31. prosince 1966 je kaple chráněnou kulturní památkou.[1] Jedná se o staré poutní místo, jehož hlavní přístupová cesta je lemována čtrnácti výklenkovými kaplemi křížové cesty, které ji propojují s farním kostelem svatého Havla.[2]

Kaple svatého Ducha
a Božího hrobu v Liběchově
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
ObecLiběchov
Souřadnice50°24′22,03″ s. š., 14°26′56,3″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostLiběchov
Statuskaple
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Současný majitelměsto Liběchov
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Typ stavbytrojlodní
Výstavba1654
Specifikace
Umístění oltářejihovýchod
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
UlicePod Kostelíčkem
Kód památky24923/2-1340 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Výstavbu kaple na vrchu nad Liběchovem inicioval tehdejší majitel liběchovského panství, pan Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. Stavba, zaujímající dominantní polohu v krajině, byla dokončena roku 1654.[3] Kromě sakrálního prostoru se v kapli nachází též krypta, ve které byl hrabě Villani roku 1656 sám pohřben. Renovace kaple proběhla v roce 1730, díky panu hraběti Janu Jáchymovi Pachtovi. Nový pán liběchovského panství Jakub Veith v roce 1823 nechává ke kapli přistavit věž, do níž byly umístěny zvony z původní dřevěné zvonice, stojící na svahu před kaplí.

Zatím poslední oprava exteriéru i interiéru kaple proběhla v roce 1928, kterou financoval nový majitel panství, pan František Homolka, následně byla kaple 9. června 1929 znovu vysvěcena.

V noci z 13. na 14. dubna 1966 vyhořela věž kaple v důsledku úderu blesku. Oprava věže a střechy se uskutečnila v letech 1968-69.

Roku 1973 byly z krypty nedůstojně přeneseny ostatky rodiny Veithů do neoznačených hrobů na liběchovském hřbitově.[4][5] V roce 2016 Spolek pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě hroby na liběchovském hřbitově identifikoval, opravil, ostatky ošetřil a pro zachování historické paměti pořídil a instaloval památník.[6]

Ačkoli se město Liběchov snažilo kostel zakoupit od vlastníka Národního muzea již od roku 2011, nebyla pro malou angažovanost tato jednání úspěšná.[7] Město se pak pokoušelo dále kostel zakoupit do svého vlastnictví, se záměrem zde vybudovat multifunkční komunitní centrum.[8] Katolická církev kostel zakoupit chtěla v 90. letech, avšak neměla na koupi peníze.[7] V reakci na neustále se zvyšující počty pravoslavných věřících hledá česká pravoslavná církev objekty, které by mohla využívat.[9] V reakci na místní dojíždějící pravoslavné věřící do chrámů na Mělníku a v Roudnici nad Labem se v roce 2018 rozhodla Pravoslavná církev kostel zakoupit. Pražské arcibiskupství, pod které oblast církevně náleží, pověřilo mitroforního protojereje Miroslava Šantina, faráře při kostele sv. Josefa v Roudnici, žijícího v Liběchově, aby jménem církve ve věci zakoupení kostela jednal s Národním muzeem.[7][8] Pravoslavná církev s muzeem podepsala kupní smlouvu za 400 000 Kč, přičemž odhadní cena kostela byla 330 000 Kč.[7] Podle vyjádření muzea byl důležitým aspektem pro prodej příslib rekonstrukce a využívání k bohoslužebným i kulturním účelům.[8] Po vlně nevole a vysokého nátlaku v malé obci vůči církvi, kterou prodej kostela vyvolal odstoupili pravoslavní od kupní smlouvy.[7][8] Muzeum uvedlo, že může majetek ve vlastnictví prodávat komu chce a jednostrannému vypovězení ze strany církve se zpočátku bránilo. Následně však výpověď smlouvy ze strany církve potvrdilo.[7][8] Město Liběchov nakonec nabídlo vyšší částku (420 000 Kč), než byla ochotna zaplatit církev a kostel získalo do svého užívání jako komunitní centrum.

Současnost

Od roku 2019 jsou kaple a přilehlé pozemky v majetku města Liběchov, které shání prostředky na její opravu. Přislíbena je finanční účast Ministerstva kultury.[10]

Patrocinium

Galerie

Odkazy

Literatura

  • Kolektiv: Liběchovský kostelíček na Viniční hoře. Kostel svatého Ducha a Božího hrobu s patronátní hrobkou; Liběchov, 2017; 52 s.

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-09-06]. Identifikátor záznamu 136011 : Kostel sv. Ducha, Liběchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Staré poutní místo poničil požár i zloději [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. (česky)
  3. Kostel sv. Ducha [online]. http://pamatkovykatalog.cz [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. (česky)
  4. Z historie i současnosti kostelíčka v Liběchově [online]. kostelicek.eu, text Ing. Josef Janáček [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. (česky)
  5. kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  6. Pietní místo v hrobce kostela Svatého Ducha a Božího hrobu. Liběchov: Spolek pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě, 2020. 8 s. S. 2.
  7. Církev obešla město. Mylně. [online]. MF Dnes [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (česky)
  8. Prodej kostela vylekal město Liběchov [online]. 5plus2.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (česky)
  9. Pravoslavní v ČR [online]. hks.re [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (česky)
  10. Prodej kostela vylekal město Liběchov [online]. znicenekostely.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.