Kostel svatého Vavřince (Mělník-Pšovka)

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Vavřince v Mělníku-Pšovce je sakrální stavba. Od roku 1966 je chráněn spolu s klášterem augustiniánů jako kulturní památka České republiky.[2]

Kostel svatého Vavřince
v Mělníku-Pšovce
Kostel sv. Vavřince v Mělníku-Pšovce
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMělník
ObecMělník
LokalitaPšovka u Mělníka
Souřadnice50°21′45,65″ s. š., 14°28′2,82″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostMělník-Pšovka
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
SvětitelJan III. z Dražic
Architektonický popis
Stavební slohraná gotika a baroko
Výstavba13., 16., 18. a 19. století
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Kód památky20560/2-1382 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter augustiniánů)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vstup do kostela sv. Vavřince v Pšovce

Kostel byl vybudován společně s místním klášterem augustiniánů, který byl založen v roce 1263, jako raně gotický.[3] Konventní kostel vysvětil Jan III. z Dražic.[4] Kostel byl v průběhu časů několikrát vypleněn. Nejdříve v roce 1421 husity a později v roce 1611.[5] Původní vzhled kostela setřely jeho pozdější úpravy v 16., 18. a 19. století.[3] Severní boční předsíně a schody byly pořízeny roku 1866.[6] Nynější podoba je po jedné z přestaveb barokní. Na výzdobě oltáře se podílel Karel Škréta. V roce 2002 byl kostel postižen povodní. Poté následovala oprava, jež odkryla prvky z počátků jeho fungování.[5]

Architektura

Jedná se o jednolodní, obdélnou stavbu s obdélným širším presbytářem s opěráky. Vně má kostel kasulová okna. Na západní straně je vysoké obdélné okno a dvě oválná okna.[6]

Presbytář má v klenbě dvě pole křížové žebrové klenby a pole křížové hřebínkové klenby na římsové konzolky. V lodi je plochá zrcadlová klenba. Kruchta spočívá na pilířových arkádách s polosloupem. Kruchta má dřevěnou poprsnici. Sakristie je sklenuta polem křížové žebrové klenby, sbíhající se do zdi a má svorník s rostlinným dekorem. Po západní straně se nachází malý výklenek, který je sklenut křížovou žebrovou klenbou.[6]

Zařízení

Zařízení je barokní a rokokové.[3] Hlavní oltář je ze 2. třetiny 18. století. Je rámový a má bohatě řezanou predelu s tabernáklem s anděly. Je ozdoben páskovou a mřížovou ornamentikou a hodnotnými sochami světců. Na zadní stěně presbytáře se v bohatě řezaném rámu nachází obraz sv. Vavřince od Josefa Kramolína. Nad ním je obraz sv. Augustina a po stranách oltáře jsou o něco méně umělecky kvalitní sochy sv. Vavřince a sv. Augustina. Dva boční protějškové oltáře při triumfálním oblouku jsou baldachýnové. Mají páskovou a mřížovou ornamentiku a pocházejí ze 2. třetiny 18. století. Na těchto oltářích jsou obrazy sv. Františka a Panny Marie. Další dva protějškové oltáře ze 2. poloviny 18. století s mřížovou a rokajovou ornamentikou jsou s obrazy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého od J. Heřmana z roku 1893. Kazatelna je rokoková z období kolem poloviny 18. století. Na její stříšce je umístěna socha sv. Augustina. Kazatelna má bohatou rokajovou výzdobu. Lavice v presbytáři i v lodi kostela jsou bohatě řezané. Objevuje se na nich akant a vrypovaná stuha. Chórová mřížka pochází z roku 1713. Při triumfálním oblouku, dnes pod krucifixem, je malé rokokové klekátko s klečící Pannou Marii. Jednalo se o původní součást výjevu Zvěstování. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století. Obraz sv. Mikuláše, který je rámovaný splývající drapérií vytvářející baldachýn, pochází ze 2. čtvrtiny 18. století. Obraz hlavy Krista je kresbou z roku 1936 od Č. Pittmanna. Kamenná křtitelnice je z roku 1612. Je kryta barokním dřevěným víkem se skupinou Křtu Kristova z 18. století.[6] V sakristii byla umístěna oboustranně malovaná deska s obrazy Nejsvětější Trojice a Vzkříšeného Krista od Mistra I. W. z roku 1530.[3] Restarovaná byla v roce 1896 J. Heřmanem a nově v roce 1962 J. Blažejem. Je zasazená do sloupové edikuly z roku 1662, která byla upravena v 19. století. V kostele je barokní obraz sv. Vavřince, který byl původně na hlavním oltáře. Pochází zřejmě z dílny od Johanna Heinricha Schönfelda. Dále je zde rokokový obraz se starozákonním výjevem Habakuk přináší potravu Danielovi.[6]

Okolí kostela

Při kostele se nachází barokní, šestiboká márnice. Je členěná lizénovými rámci a plochými arkádovými výklenky. Má obdélná okna a uvnitř plochý strop. Před kostelem je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.[6]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 132–133.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-23]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince, Mělník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  3. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 154.
  4. MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6.
  5. Archeologický výzkum zaniklé boční lodě konventní baziliky sv. Vavřince na Mělníku-Pšovce. www.pruzkumypamatek.cz [online]. [cit. 2016-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
  6. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372–373.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.