Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Loučeň)

Letecký pohled na zámek a kostel v Loučeni

Zámecký kostel v Loučeni z boku

Věž loučeňského kostela Nanebevzetí P. Marie

Kostel je ve východním křídle zámku v Loučeni. Je dílem F. M. Kaňky z let 1710-1713.[4]

Pravidelné bohoslužby se konají v sobotu s nedělní platností v 16 a v pátek v 16 hodin.

Jedná se o centrální stavbu na křížovém půdorysu, kterou doplňuje při severní straně hlavního portálu hranolová věž,[2] která byla upravená v roce 1848. Stěny člení lizény, pravoúhlá okna[4] se šambránami doplňují prohnuté římsy. Věž má jónské pilastry na zaoblených nárožích.[2]

Střední část stavby je završena plochou kupolí.[4] Křídla (ramena stavby) mají křížové klenby.[4] Kostel byl vymalován v 19. století.[2]

Zařízení pochází z období výstavby kostela. Hlavní oltář má rozlehlou architekturu[2] s obrazem Nanebevzetí Panny Marie. Pochází snad z okruhu Petra Brandla.[4] Jsou na něm sochy sv. Václava, sv. Víta a andělů. Jedná se snad o dílo od Jana Oldřicha Mayera. Tři boční oltáře s obrazy sv. Karla Boromejského z roku 1746 a Smrti sv. Josefa pocházejí z 19. století. Třetí obraz je snad dílem A. Brauna.[2]

Kolem zámku a kostela je anglický park z 1. poloviny 19. století se dvěma rybníky.[4] V parku jsou sochy s antickými motivy: Aenea odnášejícího otce z Tróje a zřejmě Únosu Proserpiny. Jedná se o barokní díla z období kolem roku 1700. Na faře je kopie byzantské ikony ze 17. a 18. století. V obci se nachází několik soch: sv. Jana Nepomuckého s reliéfy svatojánské legendy na soklu, která pochází ze 40. let 18. století. U farské zahrady stojí socha sv. Prokopa z poloviny 18. století. Na náměstí je socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století.[2]

Na kraji lesa při silnici do Vlkavy je kaplička svaté Rodiny. V ní je obraz Pouť svaté rodiny do Jeruzaléma od Emanuela Neumanna z roku 1913 a socha archanděla Gabriela z 18. století. V lese asi 2 km severovýchodně od Loučeně u studánky „Boží voda“ a rybníka je výrazný celek empírových pomníků. Jsou jimi: krucifix, kamenný pomník knížete K. A. Fürstenberka († 1799) a sloup s přílbou na paměť Karla z Fürstenberka z roku 1796. Pomníky pocházejí většinou ze začátku 19. století a jsou dílem umělců z okruhu Josefa Malínského nebo Václava Prachnera. Celek je pozoruhodným zejména v romantickém sepětí krajiny a památků.[2]