Kostel svatého Františka z Assisi (Kováň)

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Františka z Assisi v Kováni je románská, později zbarokizovaná sakrální stavba na hřbitově,[2] který se nachází uprostřed obce. Od roku 1967 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Františka z Assisi
v Kováni
Kostel sv. Františka z Assisi v Kováni
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecKováň
Souřadnice50°25′26,98″ s. š., 14°46′40,08″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostKováň
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Kováň
Architektonický popis
Stavební slohrománský, baroko
Výstavba17511757
Specifikace
Délka27 metrů (i s věží)
Šířka13 metrů (+ 4 metry sakristie)
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky33257/2-1612 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Věž kostela v Kováni
Závěr kostela v Kováni
Pohled na vstup do kostela

První zmínka o kostelu pochází z roku 1352. Nově barokně byl vystavěn v letech 17511757 zedníkem Procházkou z Prahy na základě návrhu architekta z okruhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Roku 1840 byla přistavěna sakristie a roku 1860 věž. Kostel byl obnoven byl v roce 1866.[2] V 80. letech 20. století byla přehodnocena původní představa o stavebním vývoji kostela, která předpokládala komplentě novou výstavbu kostela v polovině 18. století, když byl rozpoznán románský původ věže. Podle Jiřího Škabrady zmínka vážící se k roku 1860 se vztahuje pouze k cihlové nástavbě se zvonovou stolicí a helmou, avšak románský původ věže lze datovat rámco do 2. poloviny 12. století. Důkazem pro to je kvádříkové zdivo a zazděná sdružená okna. Pozůstatkem tribunového řešení může být i oblouk otevírající se z věže na kruchtu. Nevylučuje se románský původ ani u úseků zdiva lodi bezprostředně navazujících na věž. Původní patrocinium kostela není známo. Nejstarší údaj o zasvěcení kostela pochází z poloviny 17. století a uvádí, že kostel je zasvěcen sv. Františku z Assisi, který je také nazýván sv. František Serafinský.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Kováň.

Architektura

Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu. Kostel je komponován ze tří prostorný jednotek, které jsou zhruba čtvercové a se zaoblenými rohy. Na střední část lodi, která je poněkud větší a širší, která zvenčí vystupuje rizality, se napojuje na západě užší část lodi. Na východě je ještě užší presbytář. Po severní straně presbytáře je obdélná sakristie. Před západním průčelím se nachází hranolová věž. Zvenčí je vzhled kostela prostý. Má rizality v bočních stěnách. Okna jsou kasulová.[2]

Zevně ve věži, asi v úrovni 1. patra, je zazděný kamenný kříž, zřejmě gotický.[2]

Uvnitř je kostel členěn dvěma patry širokých polopilířů s představěnými pilastry a bohatě profilovanou a zalamovanou římsou. Kostel je zaklenut třemi plackami. Ve východní stěně presbytáře je nika pro oltář. Kruchta je konvexně vysunutá do lodi a spočívá na dvou pilířích.[2]

Zařízení

Hlavní oltář, kazatelna, zpovědnice a zábradlí presbytáře jsou rokokové z roku 1575. Jedná se patrně o dílo z dílny Jelínků z Kosmonos. Hlavní oltář je rámový. Je na něm obraz sv. Františka z období kolem poloviny 18. století, který je nesený dvěma anděly. Po stranách oltáře se nacházejí branky a na nich sochy sv. Štěpána a sv. Vavřince. Tyto sochy jsou slohově odlišné a pocházejí snad z některé pražské dílny, která je zhotovila v době výstavby kostela. Kazatelna je s reliéfem Rozsévače a protějšková trojdílná zpovědnice je se sochou Dobrého pastýře, který se nachází mezi sochou sv. Petra a sv. Maří Magdalény. Dva protějškové portálové boční oltáře jsou barokní z období po roce 1700. Na pravém oltáři je obraz Immaculaty od F. Maischaidera z roku 1886. Původně zde byl obraz sv. Barbory, který je však umístěn na faře. Po stranách pravého oltáře jsou sochy sv. Víta a sv. Vojtěcha. Nejvýše je pak umístěna socha Zmrtvýchvstalého Krista. Na levém oltáři je obraz sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. Po stranách se nacházejí sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Nejvýše je pak, jako u pravého oltáře, umístěna socha Krista jako Salvatora mundi. V triumfálním oblouku proti kazatelně je barokní vyřezávaný kříž. Na soklu kříže je reliéf anděla chránícího bělocha a černocha. Kříž je ikonograficky pozoruhodný. U kazatelny je obraz Bolestné Panny Marie do R. Müllera z roku 1852. Z dílny Jelínků pochází i řezaná mříž presbytáře z roku 1757.[2]

Okolí kostela

Poblíž kostela se nachází fara ve které je umístěn obraz sv. Vavřince z období po roce 1700 a pozdně gotický obraz sv. Barbory ve slohu I. Raaba.[2]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 95–96.
  2. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kováň /Mladá Boleslav/, s. 124.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 144892 : Kostel sv. Františka Serafinského, Kováň. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.