Kostel svatého Havla (Mladá Boleslav)
Kostel svatého Havla v Mladé Boleslavi je barokní sakrální stavbou v Mladé Boleslavi. Kostel je směsicí různých stavebních slohů, avšak jako celek tvoří kompozici s významnou historickou hodnotou. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Kostel svatého Havla v Mladé Boleslavi | |
---|---|
Kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Mladá Boleslav |
Obec | Mladá Boleslav |
Souřadnice | 50°24′42,87″ s. š., 14°54′33,02″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | mladoboleslavský |
Farnost | arciděkanství Mladá Boleslav |
Status | filiální kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Adresa | nám. Míru Mladá Boleslav |
Oficiální web | stránky farnosti |
Kód památky | 33578/2-1653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel byl původně hřbitovním. Založení hřbitova (místo bylo původně sadem) je datováno do roku 1539. Hřbitov sloužil jako morový v situacích, kdy nepostačoval obecní hřbitov u kostela sv. Jana Nepomuckého. Kostel byl pohřebním místem rodiny Krajířů z Krajku, kteří byli v hrobce pod ním pohřbeni. Členové rodu patřili k Jednotě bratrské a po bitvě na Bílé Hoře byla jejich hrobka v důsledku náboženské nevraživosti poškozena. Cínové rakve byly následně roztaveny a byly z nich zhotoveny oltářní svícny. Hrobka pak již zůstala prázdná.
Na hřbitově kolem kostela se pohřbívalo přibližně do poloviny 19. století. Byli zde pochováni rytíři z Neuberka, páni z Bubna, piarističtí kněží, čeští bratři, šlechtici i měšťané, vojáci i řemeslníci, a u zdi hřbitova rovněž tuláci i sebevrazi.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost – arciděkanství Mladá Boleslav.
Architektura
Stavba je jednolodní, goticko-renesanční s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Ke kostelu přiléhá severní sakristie a západní hranolová věž, přistavěná ke krajířovské hrobce v roce 1735. Jižní barokní předsíň pochází z 18. století. Okna jsou hrotitá, bez kružeb. Při jižní straně kostela se nachází renesanční portál, který je bohatě zdobený tesaným věncem v tympanonu. Loď má valenou klenbu s lunetami a hřebínky na konzolách. Presbytář je sklenut původním žebrovým závěrem z poloviny 16. století. Zděná kruchta spočívá na třech obloucích. Do barokní podoby byl kostel přestavěn v 18. století.
Na vnějších stěnách je asi 30 renesančních i raně barokních náhrobníků, figurálních výjevů a nápisů začínajících rokem 1567.
Galerie
Vybavení
Zařízení bylo převážně barokní, skladbou různorodé, pocházející ze 17.-18. století.[p 1]
Odkazy
Poznámky
- Podle údajů z roku 1978 (POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.) byl kostel vybaven takto: „Hlavní oltář je rokokový, rámový, z 2. poloviny 18. století. Bíle natřený rám je opatřen rokajovým ornamentem a zrcadly. Nesenými je anděly, kteří drží obraz zpodobňující Křest Páně. Na oltářní mense jsou dvě barokní sochy andělů pocházející z 1. poloviny 18. století. Dva boční oltáře u triumfálního oblouku jsou barokní, rámové, datované do počátku 18. století. Levý oltář je zasvěcen sv. Františku Xaverskému. Jsou na něm mladší sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, připisované Josefu Jiřímu Jelínkovi. Pravý oltář je zasvěcen Panně Marii Pasovské. Zde jsou s původní sochy dvou světců. Boční oltář je zasvěcen sv. Havlovi. Tento oltář pocházející z roku 1735 je barokní, portálový. Kazatelna je raně barokní z poloviny 17. století. Varhany jsou skříňové, s akantovými křídly, z počátku 18. století. Železné barokní kuté náhrobní kříže ze 17. a 18. století pocházejí z muzejních sbírek. V předsíni kostela je kamenná socha sv. Prokopa ze školy J. Jelínka z Kosmonos z 2. čtvrtiny 18. století.“ V roce 2014 již popis tohoto vybavení neodpovídá tomu, co se v kostele nalézá.
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-22]. Identifikátor záznamu 145230 : Kostel sv. Havla. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Literatura
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 49.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 401.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Havla na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Havla, Mladá Boleslav (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Havla v Mladé Boleslavi na Hrady.cz