Kostel Povýšení svatého Kříže (Kosmonosy)

Historie celého komplexu kostela a piaristické koleje je spjata s nedalekým zámkem a Loretou. Kostel byl postaven v letech 1670–1674 podle plánů Francesca Carattiho D. Agostinim za účasti stavitele J. Špánka ze Sobotky a kameníků Santina Aichela a F. Ceresoly.[3] Dokončen byl kolem roku 1700 stavebníkem Heřmanem Černínen z Chudenic.[2]

Průčelí kostela v Kosmonosích

Kostel je obdélný, sálový s dvěma páry bočních pravoúhlých kaplí. Má architektonicky komponované průčelí a provoúhlé kněžiště vtěsnané mezi dvě oratoře a dvě přilehlé pravoúhlé depozitáře.[3] Boční kaple, které vystupují ze stavby na způsob bočních lodí, jsou zevně členěny lizénami. Na nimi je stěna lodi s lizénami a lunetovými okny. Průčelí kostela je široké, trojdílné. Má hladký střed s vpadlým rámem. Je lemován dvojicí pilastrů. Má portál, na kterým se nachází kamenná kartuše a nápis s anděly. Na středem je trojhranný štít s pozdějším ozdobným obrazem od G.B. Alliprandioho asi z roku 1699. Nad ním se nachází kartuše se znakem zakladatele kostela Humprechta Černína a letopočtem 1674. Okraje průčelí jsou lemovány pilastry, nad kterými se v nikách nacházejí sochy Panny Marie a sv. Josefa Kalasánského.[2]

Uvnitř je kostel sálový. Je sklenutý dvěma kříži klenby na pásy, které nasedají na přízední pilíře. Mezi nimi byly vestavěny dvakrát dvě obdélné, ploché a do oblouků sklenuté kaple, které jsou propojeny průchody v pilířích. Kruchta je zděná. Vede na ni boční schodiště v průčelí. Presbytář je protáhlý, do polygonu a bez oken. Je sklenut křížovou klenbou a závěrem spočívajícím na kladí jónských pilastrů. Ve stěnách jsou niky. Po bocích presbytáře jsou arkády dvou dalších, největších kaplí. Na nimi jsou pozdější oratoře s vyklenutými balkóny, které jsou opatřené balustrovým zábradlím. Dvě obdélné prostory za oratořemi, které jsou sklenuté křížovou klenbou, jsou spojením se sakristií, která leží za presbytářem. Je to podélná prostora v šíři kostela. Má valenou klenbu s lunetami, která tvoří střed jižního křídla budovy piaristické koleje, která je napojená na závěr kostela.[2]

Zařízení kostela je barokní. Jeho sochařská výzdoba je dílem Josefa Jiřího Jelínka,[3] který byl mistrem místní významné a pro celé okolí činné díly ve 2. čtvrtině 18. století. Pod pravou oratoří se nachází oltář sv. Antonína. Je to portálový oltář se sochami sv. Františka Serafinského a sv. Antonína z období kolem roku 1745, a obrazem sv. Antonína od M. Pischelta z roku 1745. Barokní řezaná zpovědnice z období kolem roku 1700 je trojdílná s kartuší a stojí u vchodu. Oltář sv. Josefa je portálový a sloupový. Jsou na něm sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, a obraz sv. Josefa a českých patronů. Křtitelnice je zvonovitá. Jedná se o pozdně barokní, bohatě řezanou práci. Oltář Dušiček byl postaven roku 1744 truhlářem P. Vyšohlídem z Dobrovice. Je portálový a sloupový. Jsou na něm sochy sv. Petra a sv. Pavla, a reliéfní kartuš Vzkříšení Lazara od J. Jelínka s obrazem Dušiček od F. Lichtenreitera i sv. Barbory v nástavci od téhož autora. Na oratoři jsou čtyři barokní, anglické, malované a čalouněné židle ze 2. poloviny 18. století. Varhany jsou provedeny s plastickou skupinou andělského choru od J. Jelínka.[2] Od vchodu vlevo je oltář sv. Anny. Je to portálový a sloupový oltář z let 1744–1745. Snad se jedná o dílo Františka Ignáce Préea.[3] Oltář má sochy sv. Zachariáše, sv. Alžběty, sv. Jana Křtitele, andělů a reliéfní kartuš se sv. Annou od J. Jelinka. Barokní oltář Zvěstování Panny Marie je portálový. Jsou na něm sochy sv. Václava a sv. Víta. V nástavci oltáře je socha Boha Otce. Kazatelna je bohatě řezaná s karyatidami tří božských ctností: Víry, Naděje a Lásky, reliéfovými kartušemi čtyř evangelistů a čtyř církevních Otců. Vše je dílem J. Jelínka. Pod oratoří je oltář sv. Jana Nepomuckého. Je to sloupový a portálový oltář s nikou v níž je umístěna světcova socha. Na bocích oltáře se nacházejí sochy sv. Blažeje a sv. Norberta z období kolem roku 1700. Hlavní oltář je ze štukového mramoru z období kolem roku 1715.[2] Byl postaven snad podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky[3] ve tvaru štíhlé vysoké edikuly s volutovými pilastry a rozeklaným, do volut stočeným štítem, který nese sousoší Boha Otce mezi dvěma anděly. V oltářní nice je umístěn krucifix.[2]

Přístupný je ve 21. století pouze kostel Povýšení sv. Kříže a bohoslužby v něm jsou vždy v neděli v 10.30 a každý pátek od 17.00.

S kostelem je spojena piaristická kolej nazývaná též klášterem, který je od roku 1869 ústavem choromyslných, dnes psychiatrickou léčebnou. Objekt koleje byl postaven F. Ceresolou v letech 1688–1694 podle plánů B. Maderny.[3] Jednalo se o čtyřkřídlý, hladký, původně jednopatrový, od roku 1870 dvoupatrový objekt se středovým dvorem kolem něhož jsou ambity, které jsou v otevřeny v přízemí arkádami. Jižní křídlo za kostelem má nalevo od kostela hlavní portál a na nárožích po stranách chrámu jsou dvě dvoupatrové hranolové věže, které jsou členěné lizénami a završeny cibulovými báněmi. Nad kolejí je v sadu tzv. Štift, který byl postaven kolem roku 1780 hrabětem Bolzou a byl pronajatý na kasárny a školu. Od roku 1793 tu byla Leitenbergerova kartounka. V letech 1871–1892 ústav choromyslných. Jedná se o volné obdélné stavení, které je hladké a jednopatrové. Před piaristickou kolejí se nachází pozdně barokní fara z roku 1773. Jde o jednopatrovou budovu s mansardou. Je zdobená vázami nad vchodem.[2]