Kostel svatého Vavřince (Čistá)

Hřbitovní kostel svatého Vavřince v Čisté je barokní stavba z přelomu 17. a 18. století. Nachází se na jižním okraji obce Čistá v okrese Mladá Boleslav. Od roku 1958 je kostel i hřbitov chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Kostel svatého Vavřince
v Čisté
Kostel svatého Vavřince v Čisté
Místo
StátČesko Česko
KrajStředočeský
okresMladá Boleslav
ObecČistá
Souřadnice50°28′7,27″ s. š., 14°50′44,79″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostBělá pod Bezdězem
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Bělá pod Bezdězem
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba14. století původní kostel
1697–1700 současný kostel
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzdivo
Další informace
Kód památky24867/2-1527 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o zdejším hřbitovním kostele je z poloviny 14. století. V té době zde byla také plebánie. V době husitských válek byla farnost zrušena a kostel později přešel pod správu farnosti v Bělé pod Bezdězem.

Současná barokní podoba kostela je z let 1697 až 1700. Nový kostel vznikl na místě staršího, tehdy poničeného menšího kostelíka, z něhož byla pravděpodobně použita část materiálu. Další opravy proběhly v roce 1897 zásluhou Karla Dlouhého z Mladé Boleslavi.

Popis

Exteriér

Kostel je jednolodní, obdélný, s obdélným presbytářem, loď je trojosá. Západnímu průčelí kostela dominuje čtyřboká věž s poměrně nízkou střechou, na východní straně je vyzdvižen štíhlý sanktusník.

Na hřbitově u kostela jsou některé náhrobky z 19. století. V parku před kostelem stojí litinový kříž na kamenném novogotickém stylobatu z roku 1872.[2]

Interiér

Vnitřní zařízení kostela pochází zčásti z doby barokní a zčásti z 19. století. Oltářní obrazy sv. Vavřince a Nejsvětější Trojice pochází z roku 1865.[2] Byly zde varhany z počátku 19. století, které v roce 1836 prošly opravou turnovského varhanáře Václava Adama Jana Mrazíka.[2] Současné varhany byly pořízeny v roce 1911 od firmy Kobrle z Lomnice nad Popelkou.[3] Obrazy křížové cesty z roku 1852 namaloval Josef August Bubák. Kostel se v minulosti opakovaně stal cílem zlodějů, což se na jeho vybavení neblaze podepsalo.

  • Průčelí kostela
  • Kostel od severu
  • Kostel v roce 1943

Zvony

Seznam zvonů doložených ve věži nebo sanktusníku kostela:[2][4]

Výzdoba Nápis Průměr Historie zvonu Stav
Zvon z roku 1926 Zrekvírován za druhé světové války?
pás rozvilin, reliéf sv. Jana a Pavla, erb Valdštejnů FRANCISCVS ANTONIVS FRANCK ME FUDIT/ TENTO ZWON KE CZTI A SLAWIE SWATYCH MVCZEDLNIKUW IANA A PAWLA W PRAZE ROKV 1764 S NAKLADEM CHRAMV PANIE CZYSTECKYHO S: WAWRZINCZE ZA PANOWANI GEHO EXCEL: P. P. VINCENCIVSA HRABIETE Z WALDSTEYNA A Z WARTENBERKV A ZA CZASV P. WACZLAWA HERRMONA FARRARZAE BIELSKYHO 69 cm Zvon z roku 1764 Zrekvírován v roce 1917
palmové listy, dubové listy, reliéf sv. Vavřince K SLAWE WEČNEHO BOHA CHRISTIAN MNE OBNOWIT DAL/ Gegossen von K. W. Paul in böh. Leippa 1833 59 cm Zvon přelitý v roce 1833 Zrekvírován za druhé světové války
Zvonek z roku 1643 v sanktusníku Neznámý
pod korunou a na plášti německý nápis Zvon získaný farářem Bělohlavem jako náhrada za zrekvírované Umístěn ve věži

Márnice

Součástí hřbitova je i původně barokní márnice z roku 1700. Mezi lety 1939 až 1940 byla přestavěna, aby dle předpisů splňovala parametry márnice a pitevny. Přestavba mezi lety 1995–1997 redukovala prvky druhoválečné přestavby a přiblížila se k původní podobě.[5]

  • Vpravo podoba márnice v roce 1943
  • Márnice v roce 2021
  • Náhrobek u zdi márnice

Provoz kostela

V neděli po svátku sv. Vavřince 10. srpna se v Čisté koná pouť.

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-03-31]. Identifikátor záznamu 135950 : Kostel sv. Vavřince, Čistá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. S. 165–171.
  3. Zápis ve farní kronice
  4. obec Čistá u Mladé Boleslavi ~ historie. cista.metronet.cz [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
  5. WALDHAUSER, Jiří; MÜLLER, Josef. Čisťáci. Archeologie kolem nás. 1. vyd. Čistá: obec Čistá, 2021. 43 s. ISBN 978-80-270-9372-4. S. 14.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.