Kostel svatého Václava (Bělá pod Bezdězem)
Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem je v dnešní podobě barokní orientovaná stavba z počátku 18. století. Areál kláštera spolu s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel sv. Václava v Bělé pod Bezdězem | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Bělá pod Bezdězem |
| Souřadnice | 50°30′11,65″ s. š., 14°48′2,05″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Bělá pod Bezdězem |
| Status | klášterní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | Česká provincie Řádu sv. Augustina |
| Datum posvěcení | 28. září 1712 |
| Světitel | Jan Adam Vratislav z Mitrovic |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Giuseppe Abondio |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1708-1712 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Tyršova ulice, Bělá p. Bezdězem |
| Kód památky | 46319/2-1459 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter Bělá pod Bezdězem) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Kostel byl vybudován jako součást areálu místního augustiniánského kláštera ve 14. století. Za husitských válek byl klášter vypálen a řeholníci dle některých pramenů vyvražděni. K částečné obnově řeholního života došlo ve 40. letech 15. století, ve století 16. však konvent zcela zanikl. Obnoven byl až Albrechtem z Valdštejna ve 30. letech 17. století.
Konventní kostel byl vybudován jako úplná novostavba v letech 1708–1712 Giuseppe Abondiem. Slavnost položení základního kamene se konala 8. května 1709. Dokončený kostel byl vysvěcen 28. září 1712 královéhradeckým biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen.
Architektura
Kostel
Klášterní kostel je obdélná stavba se zúženým, půlkruhově uzavřeným presbytářem. V průčelí kostela jsou v nikách sochy augustiniánských řádových světců – Mikuláše Tolentinského a Jana Sahagunského. Ve štítě je umístěna socha sv. Augustina a po stranách sochy sv. Gelasia a sv. Tomáše z Villanovy.
Interier kostela je sklenut valenou klenbou s lunetami. Na klenutí jsou symbolické malby, odkryté v roce 1949 péčí tehdejšího administrátora kláštera, P. Víta Marečka.
Zařízení kostela
Inventář kostela pochází z velké části ze 40. let 18. století. Výjimku tvoří monumentální obraz Mučednická smrt sv. Václava od Antonína Stevense z roku 1665, umístěný na hlavním oltáři vytvořeném až v 18. století.[2] Dale se zde nacházejí dva boční oltáře Panny Marie Potěšující a sv. Augustina. V tzv. sakristii stojí raně barokní oltář (datovaný 1666) se Stevensovým obrazem Zvěstování Panně Marii, namalovaným podle proslulého obrazu rudolfínského malíře Hanse von Aachen z jezuitského kostela Nejsv. Salvátora na Starém Městě pražském (dnes v Národní galerii v Praze).[3] V roce 1781 byl doplněn ještě oltář Kristova Ukřižování, který zhotovil augustiniánský bratr laik Felix Hörle ve spolupráci s Janem Hájkem z Mnichova Hradiště. Na oltáři se rovněž nachází kopie sošky Pražského Jezulátka.
Na kruchtě se nacházejí dvoumanuálové varhany z roku 1763, pořízené na náklady tehdejšího převora bělského konventu, P. Isidora Vejricha. Varhany zhotovil cvikovský varhanář Jan Rusch,[4] varhanní skříně jsou dílem již zmíněného Jana Hájka. Opravovány byly pražským varhanářem Josefem Hubičkou v roce 1905. Při západní zdi kruchty za varhanami se nacházejí chórové lavice, používané kdysi místními augustiniány při modlitbě breviáře.
Věž kostela
Kostelní věž se nachází v jihozápadním nároží stavby. Původně v ní byly čtyři zvony, z nichž se dodnes dochoval jen jediný, datovaný rokem 1548 s reliéfem Panny Marie a erbem Berků z Dubé.[5]
Kaple při kostele
V podvěží se nachází malá plochostropá kaple, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému.
Z podkruchtí kostela je přístupná kaple sv. Mikuláše Tolentinského (tzv. Černá kaple). Na jejích stěnách je unikátní malířská výzdoba s eschatologickou tematikou. Tyto malby byly v pozdějších letech zabíleny. Opětovného odkrytí se dočkaly až při již zmíněné renovaci v roce 1949.
Odkazy
Reference
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-13]. Identifikátor záznamu 158819 : Klášter augustiniánský s kostelem sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3. s. 383–383.
- VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3. s. 406–407.
- Varhany a varhanáři v České republice (dostupné online)
- ŠIMÁK, Josef Vítězslav. Soupis památek historických a uměleckých v republice Československé. A. Země Česká. XLVI, Okres Mnichovohradišťský. Díl I.. Praha: Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 648 s. S. 120–121.
Literatura
- JIŘIŠTĚ, Jan Nepomuk, Kostel a klášter sv. Václava, Augustiniáni v Bělé pod Bezdězem, nakladatelství ONYX a Česká provincie řádu sv. Augustina 2012, ISBN 978-80-86788-83-8
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava v Bělé pod Bezdězem na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Bělá pod Bezdězem (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Bělá pod Bezdězem, kostel sv. Václava
- kostel sv. Václava v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice