Kostel svatého Bartoloměje (Bakov nad Jizerou)

Věž bakovského kostela

Detail boku kostela

Okenní vitráž v bakovském kostele

Kostel je připomínán je již v polovině 14. století. V jádru pozdní gotika z druhé poloviny 16. století. V roce 1614 byl manýristicky přestavěn.[2] Po roce 1654, kdy kostel vyhořel, byl opraven v duchu baroka následně v letech 1741, 1744 a 1759 byl přestavěn. Další přestavby se kostel dočkal v letech 1838 a 1919.[3] Do 21. století se zachoval v dobrém stavu.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bakov nad Jizerou.

Stavba je jednolodní, obdélná a hladká. V jihozápadním nároží má hranolovou věž, která byla postavena po roce 1657 a současné zastřešení získala v roce 1838. Po severní straně lodi se nachází mariánská kaple z roku 1744. Presbytář je obdélný, polygonálně uzavřený s renesanční římsou. K presbytáři na severní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře a předsíňkou z roku 1759. V západním průčelí se nachází portál z roku 1656, který je orámovaný vegetabilním ornamentem a opatřený stoupavým štítem. Nároží věže, jejíž horní patro bylo přestavěno v roce 1791, je rustikováno.[3]

Loď je uvnitř, oproti stavu z roku 1658 o něco nižší, s plochým stropem. Při jižní straně se nachází literátská kruchta spočívající na pilířových arkádách. Je jak sklenuta, tak i podklenuta křížovou klenbou. Kaple Panny Marie je obdélná, má valenou klenbu. Presbytář je sklenut hladkým křížem. Sakristie je obdélná. Má portál datovaný rokem 1741. Sakristie je sklenutá dvěma kříži, a stejně tak má i oratoř křížovou klenbu.[3]

Kostel je barokně i rokokově zařízen. Toto bohaté zařízení pochází ze 2. čtvrtiny 18. století.

Hlavní oltář je rokokový, rámový. Pochází z roku 1733 a je dílem Josefa Jiřího Jelínka z Kosmonos. Jsou na něm sochy sv. Floriána a sv. Václava. Nese obraz Nejsvětější Trojice z roku 1741 a nový titulní obraz sv. Bartoloměje, který je signován „Ant. Kossatecki pinxit 1819“.

Boční oltáře jsou protějškové, zasvěcené sv. Františku Xaverskému a sv. Janu Nepomuckému. Jedná se o rokokové rámové oltáře. Na prvním z těchto oltářů jsou sochy indického prince a andílků. Jedná se zřejmě o dílo J. Jelínka z roku 1757. Oltář má novější obrazy oproti svému vzniku. Roku 1742 bylo patrocinium oltáře (roku 1701 zasvěceno sv. Barboře) změněno na současné.[5]

Ze stejného období pochází i oltář sv. Jana Nepomuckého od Františka Melichara z Rychnova. Je sloupový se sochami sv. Jáchyma, sv. Josefa a Panny Marie asi od J. Jelínka. Oltář zasvěcený tomuto patronovi byl zřízen nejprve farářem Zdeňkem Fialou roku 1707, po přenesení do Studénky byl roku 1749 vytvořen nový.[5]

Zpovědnice jsou se sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Petra a sv. Maří Magdalény. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1665, barokní lavice z roku 1744,[5] pětiboká vyřezávaná kazatelna z roku 1759.[5] Křížová cesta z roku 1831 je dílem Václava Patočky z Mnichova Hradiště.[3]

Obelisk Nejsvětější Trojice na náměstí

Oproti kostelu se nachází pozdně barokní fara z roku 1774. Jedná se o obdélnou, jednopatrovou hladkou stavbu.[3] Před severním průčelím kostela sv. Bartoloměje, resp. před farou, je socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1731, která je kulturní památkou České republiky.[8] Na náměstí je umělecky hodnotý barokní bakovský sloup Nejsvětější Trojice, který je také kulturní památkou České republiky.[9]