Středočeský kraj

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. S rozlohou 11 014,5 km² tvoří téměř 14 % území Česka a řadí se na první místo v zemi (je cca 1,9krát větší, než je průměrná rozloha kraje). Po roce 2010 se kraj stal zároveň nejlidnatějším celkem v Česku: žije zde přibližně 1,39 milionu[4] obyvatel. Počet obyvatel kraje narůstá stěhováním z ostatních krajů republiky a zejména vlivem suburbanizace – stěhováním z Prahy do okresů obklopujících hlavní město.[5]

Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severovýchodě s Královéhradeckým krajem, na východě s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s krajem Vysočina, na jihu s Jihočeským krajem, na jihozápadě s Plzeňským krajem a na severozápadě s Ústeckým krajem. Zároveň sousedí s územními kraji Jihočeským, Západočeským, Severočeským a Východočeským.

Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník.

Podnební poměry středních Čech jsou závislé na nadmořské výšce a terénu. Kraj patří do mírné (spíše suché) teplé oblasti. Na západě je srážkový stín Krušných hor. Nejtepleji je v dolním Povltaví, nejchladněji je v Brdech, kvůli kterým se také na Příbramsku projevuje srážkový stín. Nejvyšší srážky: Ondřejov, nejnižší: Velké Přítočno.

Krajský úřad na Smíchově, Zborovská 81/11

Středočeský kraj jako další územněsprávní jednotku ČSSR vytvořil k 1. červenci 1960 zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. ze dne 11. dubna téhož roku, a vyjmenoval 12 jeho nových, větších okresů. Až do roku 1990 měl kraj volený orgán, krajský národní výbor. Poté až do roku 2000 krajské zřízení v České republice neexistovalo, kraj byl pouze územní jednotkou.

Samosprávný Středočeský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

Středočeský kraj je, stejně jako hlavní město Praha, jedním ze dvou případů v České republice, kdy se územní kraj svým názvem i územím shodoval se samosprávným krajem. Územní Středočeský kraj byl spolu s ostatními zrušen k 1. lednu 2021, zůstal tak již jen samosprávný kraj. Jde o jediný ze samosprávných krajů v České republice, který se ani původním názvem nejmenoval podle svého krajského města, a je navíc jediným z krajů České republiky, který má své sídlo mimo své vlastní území

K 1. lednu 2016 se území kraje zmenšilo o 10 katastrálních území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

• Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²[6], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív
• Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²[7], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov
• Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²[8], 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice
• Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²[9], 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice
• Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²[10], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov
• Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²[11], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně
• Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²[12], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

• Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²[13], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno
• Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²[14], 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí
• Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²[15], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov

K 1. lednu 2020 měl Středočeský kraj 1 385 141 obyvatel.[17] Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl okres Praha-východ se 185 178 obyvateli[17] a ve většině okresů žilo přes 100 tisíc obyvatel. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 562 obyvateli.[17] Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-východ a Praha-západ, kde přesáhla hodnotu 200 obyvatel na km². Všechny tyto okresy mají intenzivní sociálně-ekonomické vazby na Prahu a do jisté míry tvoří metropolitní zázemí hlavního města. Naopak nejnižší hustota zalidnění byla v okresech Rakovník, Benešov, Příbram a Kutná Hora, kde hustota zalidnění ani zdaleka nedosahuje 100 obyvatel na km², což je dáno hlavně hornatým a zalesněným charakterem těchto oblastí.

Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou.^[zdroj?] Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy – metropole celorepublikového významu – a středních Čech – periferie Prahy – je pro kraj nevýhodou.^[zdroj?] Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra regionu, do určité míry limituje rozvoj kraje. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.^[zdroj?]

Pohled na Kutnou Horu od katedrály svaté Barbory

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací a která je jedním ze dvou adeptů na vyhlášení nového národního parku. Mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník. Dalšími přírodně zajímavými oblastmi jsou Brdy, kde byl v roce 2009 vyhlášen přírodní park Hřebeny, a Džbán.

Kuriozitou kraje je, že se zde v okresech Kolín a Kutná Hora nachází několik dvojic obcí, jejichž názvy se od sebe liší jen římskou číslovkou: např. Břežany I a Břežany II.

Poštovní směrovací čísla míst ve Středočeském kraji začínají číslicí 2. Čísla dopravních závodů ČSAD KNV Praha v Praze a ve Středočeském kraji začínala číslicí 1.

• Porýní-Falc, Německo
• Opolské vojvodství, Polsko
• Burgundsko, Francie