Věslav Michalik

V roce 2010 český tisk informoval o tom, že Michalik má být policií vyšetřován pro podezření z daňového úniku během transakce z roku 2006 mezi poradenskou firmou CA IB, kde tehdy působil, a bankou ČSOB. Policie vyšetřovala podezření z neoprávněného snížení základu daně během vyúčtování poradenských služeb pro ČSOB, při kterém měla být způsobena škoda ve výši nejméně 50 milionů korun. Podle serveru Neovlivní.cz bylo vyšetřování zastaveno, protože policie nezískala k transakcím potřebné dokumenty z Nizozemska.[28] Podle Michalika šlo o neprokázané účelové obvinění, kvůli kterému byl stažen z volební kandidátky TOP 09.[29][30][31]

Jednou z oblastí podnikání Michalika a jeho rodinných příslušníků bylo provozování solárních elektráren, kvůli čemuž byl v některých médiích označen za "solárního barona".[32][33] Takové označení Michalik odmítl a na otázku možného střetu zájmů funkce ministra a podnikání podporovaného státními dotacemi odpověděl, že některé podíly ve firmách prodal, jiné si hodlá ponechat: „Pokud se mě ptáte, jestli bych vzal všechny svoje pozice, zavřel a dal to do banky, aby to požírala inflace, tak ne. Pro to nevidím žádný důvod.“.[34]

Společnost Solar area s.r.o., ve které byl Michalik do roku 2017 společníkem,[35] provozuje FVE Vojkovice s instalovaným výkonem 4,1 MW a licenci získala v prosinci 2009,[36][37] tedy v době zaručených extrémně zvýhodněných výkupních cen elektřiny z těchto elektráren. Společnost Rodvinov Solar Energy, a.s., kde byl Michalik v letech 2014 až 2017 jediným akcionářem (předtím měla akcie na majitele),[38] provozuje FVE Rodvínov s instalovaným výkonem 1,5 MW a licenci získala v roce 2008.[39]

V listopadu 2021 přinesly Lidové noviny[40] a Deník N informace, že firmy spojené s rodinou Michalikových si vypůjčily nejméně 4,6 milionu eur přes anonymní kyperskou firmu Lowfield Investments. Většinu získala firma Solar area, ve které měl Michalik poloviční podíl. Menší část získala dceřiná firma Dark Sky, působící Dolních Břežanech, kde je Michalik starostou, a jeho žena je uvedena jako kontaktní osoba firmy pro uzavírání nájemních smluv.[41] V reakci na značnou pozornost, které odhalení vyvolalo, místopředsedkyně Starostové a nezávislí Věra Kovářová řekla, že Michalik předsednictvu i celostátním výboru hnutí představil celé své portfolio včetně zdrojů příjmů a že v letech 2007 a 2008 investoval do dvou solárních elektráren. Michalik na Twitteru prohlásil, že ve čtvrtek 25. listopadu vysvětlí všechny okolnosti podnikání své rodiny, a sdělil, že majitelkou kyperské firmy, která poskytla půjčky, je prý jeho žena Hana.[42]

V prosinci 2021 se redakce Mladé fronty DNES, Deníku N a Seznam Zpráv intenzivně věnovaly sponzorským darům pro hnutí STAN, které mezi říjnem a prosincem (po volbách) zaslalo dvacet firem, které pojila personální spřízněnost.[43][44] Téměř tři miliony korun byly rozděleny do menších částek a schváleny vedením STAN. Novináři zjistili, že firmy, které mají vazbu na Kypr nebo Lucembursko, propojuje vlastnictví sítě obchodů Prior a zejména jméno byznysmena Jana Tlačbaby, který v devadesátých letech 20. století vybudoval skupinu Interkontakt. Zde novináři objevili propojenost s Michalikem, který se v roce 1998, coby poradce rakouské banky Creditanstal účastnil investice americké investiční banky Credit Suisse First Boston Private Equity právě do skupiny Interkontakt. Ačkoliv investice přinesla nový kapitál ve výši 1,56 miliardy korun za 45 % akcií, skupina neunesla růst a v roce 2000 skončila v konkurzu. Michalik potvrdil, že s Tlačbabou je od té doby v kontaktu.[45] S firmami, které poskytly STANu dary, navíc Michalik nadále podnikal přes firmu Lowfield Investments.[46] Přičemž uvedl, že Tlačbaba s ním sponzorskou podporu STANu před volbami probíral. Michalik byl v té době místopředsedou STAN odpovědným za financování strany.[47] Vedení STANu se proti celé kauze nejdříve vymezilo a uvedlo, že dary jsou legální a eticky v pořádku a že všechny uváděné firmy sídlí v Česku.[48] Nakonec se ale zavázali, že všechny povolební firemní dary vrátí.[49]

Ke konci roku 2021 vyvolalo vlnu kontroverze zahájení projektu Akropole Závist – Zpřítomnění. Kulturně cenná lokalita bývalého keltského oppida Závist ležícího na katastru Dolních Břežan, má být podle projektu překryta padesátimetrovou šedobílou mlatovou vrstvou s pestrobarevnými betonovými geometrickými objekty odkazujícími na překryté základy staveb. V již zahájené první fázi vznikla na vrcholu kopce také rozhledna od architekta Martina Rajniše. Projekt rozhledny je mimo jiné kritizován za ignorování požadavku památkářů, kteří chtěli, aby stavba výrazně nepřevyšovala okolní stromy.[50] Návrh podoby druhé fáze výstavby od architekta Josefa Pleskota byl kritizován za necitlivost vůči památce i lokální krajině. Kritika se snesla také na vedení obce (včetně Michalika coby starosty), které projekt schválilo, kritizována byla především nedostatečná informovanost veřejnosti, což bylo nakonec úřady zdůvodněno opatřeními proti pandemii covidu-19.[51][52] Národní kulturní památka byla přístupná od posledních vykopávek v roce 1990, kdy kvůli nezakonzervování začala chátrat. Středočeský kraj proto nechal v roce 2005 naleziště zavézt zeminou. Od té doby se řešilo, co s památkou dále. Za projekt se postavil Ústav archeologické památkové péče středních Čech, který oceňuje, že se začala řešit zanedbanost lokality. Projekt by měl být dokončen do roku 2030.[53] Proti projektu se naopak postavil například Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel a vznikla také petice občanů.[54]