Brdská vrchovina

Brdská vrchovina se dělí na nižší jednotky:

• Hřebeny (severozápadně od průlomového údolí Litavky, mezi Jinci a městem Prahou, na jehož území z jihu zasahují. Nejvyšší vrchol Písek (691 m) je východně od Jinců, Plešivec (654 m) je nad Rejkovicemi severovýchodně od Jinců, významnou křižovatkou turistických tras jsou Křižatky (503 m), směrem k Praze pak následují vrcholy Kuchyňka (636 m), Studený vrch (660 m) s rozhlednou, Hradec (628 m), u Dobříše mimo hlavní hřeben Kazatelna (531 m), opět významnou turistickou křižovatkou je Stožec (605 m), u Kytína Vrážky (577 m), u Mníšku pod Brdy Skalka (553 m) s poutním kostelíkem, vysílačem Cukrák je známá Kopanina (411 m) v těsné blízkosti Prahy.

Tomuto vymezení však neodpovídá oficiální geomorfologické členění, podle něhož jihozápadní hranici Hřebenů tvoří tok horní Chumavy, a dále hranice prochází sedlem mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) do mokřin pod vrchem Velký Ždírec. To znamená, že právě zde uváděný nejvyšší vrch - Písek (691 m), ale i další hory, jako Plešivec (654 m) a Kuchyňka (635 m) už náleží do vlastních Brd, do okrsku Třemošenská vrchovina. Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Nejvyšším bodem Hřebenů podle tohoto geomorfologického členění je tak Studený vrch (660 m).

• Brdy – tedy vlastní Brdy v užším slova smyslu. Jde o část pohoří od údolí Chumavy přes sedlo mezi Kuchyňkou a Studeným vrchem (660 m) - již na Hřebenech, na jihozápad přes údolí Litavky a posléze na jih a jihovýchod až přibližně po městečko Bělčice. Brdy se oficiálně dělí na tři okrsky - Třemošenskou vrchovinu, Třemšínskou vrchovinu a Strašickou vrchovinu. Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
  • Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) se označuje oblast bývalého vojenského újezdu Brdy, nejvyšší část Brd, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (837 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (780 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
  • Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Marastkem (805 m).
• Příbramská pahorkatina (obklopuje od východu a jihu město Příbram) s vrchy Vojna (667 m), Na skále (633 m), Leč (628 m), Levín (612 m) a známá příbramská Svatá Hora (586 m). Příbramská pahorkatina se dělí na dva okrsky: Třebská pahorkatina a Pičínská pahorkatina.

K Brdům se někdy počítá i hřeben Radeč mezi Rokycany a Zbirohem, s vrcholem Brno (718 m) (jehož název odkazuje na vrchol Praha ve Středních Brdech). Geomorfologové však Radeč počítají za součást Křivoklátské vrchoviny, nikoliv Brd.

• Na Brdech se vyskytuje 10 kopců vyšších než 800 m n. m. Z nich je nejvyšší Tok (865 m).
• Název Brdy pochází od slova Brdo, což znamená buď zalesněný kopec, nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene. Jmenuje se tak i jeden z vrcholů Brd – Brdo (603 m).
• Podobně jako Krkonoše nebo Orlické hory, mají i Brdy svého vládce. Je jím duch Fabián, který sídlí na skalisku Fabiánovo lože (které je údajně jeho zakletým hradem) na vrchu Velká Baba (615 m) na Hřebenech.
• Brdy (Brdská vrchovina) byly vyhlášeny Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod – CHOPAV.

Všech 10 osmistovek Brdské vrchoviny se nachází v geomorfologickém podcelku Brdy. Jde o:

Další vrcholy Brdské vrchoviny jsou uvedeny v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

• Vojenský újezd Brdy
• Chráněná krajinná oblast Brdy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdská vrchovina na Wikimedia Commons

• Brdy, Český Kras a Křivoklátsko
• Brdské stránky
• Naše Brdy