Brdy

Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[2]:

• Třemošenská vrchovina – nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímal do konce roku 2015 Vojenský újezd Brdy, nyní leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m n. m.)
• Strašická vrchovina – nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol je Bílá skála (659 m n. m.)
• Třemšínská vrchovina – jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol je Třemšín (827 m n. m.).

Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:

• Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = bývalý Vojenský újezd Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m n. m.), nedaleko Toku je Koruna (837 m n. m.) a Jordán (826 m n. m.). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m n. m.). U Příbrami je hora Třemošná (780 m n. m.) tvořící významnou krajinnou dominantou okresu Příbram. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m n. m.), nedaleko Strašic Kamenná (735 m n. m.).
• Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m n. m.) a Nad Marastkem (805 m n. m.).

10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:

Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.

Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:

Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

Houba krásnorůžek lepkavý na pařezu ve společnosti lišejníků rodu Cladonia. Brdy u Piské nádrže

Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).

Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů[3] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.

Nejvyšší umělý bod Brd, meteorologická věž Brdy na kopci Praha vysoká 56 metrů

Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017[4] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.[4]

Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[5] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.

Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.

• 
  Pláně Toku nad Octárnou
• 
  Dolejší Padrťský rybník
• 
  Skála Komín
• 
  Zřícenina hradu Valdek
• 
  Bunkr na Houpáku
• 
  Praha z Třemšína
• 
  Pilská nádrž
• 
  Čertova kazatelna na Plešivci