Moritz Hinträger

Moritz Hinträger (24. listopadu 1831, Žinkovy[1] – 27. dubna 1909, Bolzano) byl rakouský architekt a stavební inženýr.

Moritz Hinträger
Narození24. listopadu 1831
Žinkovy
Úmrtí27. dubna 1909 (ve věku 77 let)
Bolzano
Povoláníarchitekt, redaktor a stavitel
DětiKarl Hinträger
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se v obci Žinkovy okres Plzeň. Vzdělání stavební inženýr získal na technice v Praze. Po ukončení studia odešel pracovat do Vídně, kde byl zaměstnán na generálním stavebním ředitelství drah a u několika stavebních firem v oboru pozemního stavitelství. Zároveň studoval na Akademii výtvarného umění ve Vídni u A. Siccardsburga a E. van der Nülla, aby získal větší rozhled pro svou uměleckou tvorbu.[2] 12. února 1859 se oženil s Emmou Antonií rozenou Göttlicher, z tohoto manželského svazku se narodili synové Karel (1859 – 1913) architekt a Moritz Johan Anton (1863–?) plukovník dělostřelectva.

V letech 1871 až 1874 byl zaměstnán jako stavební ředitel společnosti Union. Od roku 1874 pracuje jako nezávislý architekt ve svém ateliéru. Od 1881 spolupracuje se synem Karlem a Heinrichem Clausem.

Moritz Hinträger byl jedním z nejaktivnějších architektů 19. století v Rakousku. Zabýval se projektováním různých typů budov. Z veřejných staveb jsou to především školy, radnice a banky, kde uplatňuje především novorenesanční sloh. Ve svých prvotních projektech vídeňských městských domů, ovlivněn Siccardsburgem, využíval renesanční formy, které byly označovány jako „Nová vídeňská renesance“.

Dílo
Vyšší reálka v Plzni

Školy
  • 1866 vyšší reálka v Plzni (chráněna coby kulturní památka[3])
  • 1874–1876 škola v Innsbrucku
  • 1885 škola v Postoloprtech (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1887 gymnasium, Vídeň 18
  • 1885–1889 dívčí obecnou a měšťanskou školu v Novém Jičíně (spolu s H. Clausem)
  • 1888–1889 základní škola v Reichenau an der Rax (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1888–1890 chlapecká základní a měšťanská škola v Jihlavě (spolu s H. Clausem)
  • 1889 chlapecká a dívčí obecná škola v Penzingu (Vídeň 14, spolu s K. Hinträgerem)
  • 1889 vyšší reálka v Osijeku (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1890 škola ve Wilhelmburgu (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1888–1889 dívčí obecná a měšťanská škola v Šumperku (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1896 gymnasium v Šumperku (spolu s K. Hinträgerem)
  • 1890 obecná škola ve Vídeňském Novém městě (spolu s K. Hinträgerem)
Nová radnice a spořitelna, Uherské Hradiště

Radnice a spořitelny
  • 1890 radnice Neunkirchen (zbořeno)
  • 1890–1891 radnice ve Währingu (Vídeň 18, spolu s K. Hinträgerem)
  • 1890 radnice Nová a spořitelna Uherské Hradiště (Masarykovo náměstí 19, prvky německé renesance, společně s K. Hinträgerem), kulturní památka ČR, prohlášená ministerstvem kultury 14. 10. 1994[4]
  • 1896 radnice v Šoproni (Maďarsko)
Budova radnice v Krnově
  • 1901–1903 Stavba radnice v Krnově (Hlavní náměstí 1, Horní Předměstí 96)[p. 1], na místě staré radnice, která byla zbořena v roce1896, byla postavená nová budova ve stylu novorenesance se secesními prvky. Věž radnice je kopii věže radnice ve Währingu. V budově byly i prostory pro Unionbanku a stanici první pomoci. Malby v radničním sále vyjadřující historii města jsou od vídeňského malíře Otto Bartha.[5] Stavbu postavili Ernst Latzel a Alois Geldner.[6]
  • 1877 spořitelna v Innsbrucku
  • 1894 spořitelna v Horní Plané (spolu s K. Hinträgerem)

Vily

Další stavby
Budova okresního soudu v České Lípě

Odkazy

Poznámky
  1. Zapsána do státního seznamu kulturních památek. Číslo rejstříku ÚSKP:16225/8-3013

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moritz Hinträger na německé Wikipedii.

  1. Žinkovy 06 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
  2. STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 324.
  3. Škola Veleslavínova 42 je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 17746/4-4447 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
  4. Radnice a Nová spořitelna [online]. Uherské Hradiště: Dostupné online.
  5. Strakoš c.d., s.119
  6. Radnice a spořitelna [online]. Krnov: [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.