František Bronislav Kořínek
František Bronislav Kořínek (27. srpna 1831 Křídla[1] - 19. listopadu 1874 Praha[2]) byl český spisovatel, literární historik, publicista a překladatel.
František Bronislav Kořínek | |
---|---|
Narození | 27. srpna 1831 Křídla Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. listopadu 1874 (ve věku 43 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | překladatel |
Národnost | Češi |
Politická příslušnost | Národní strana |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Vystudoval historii na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, působil jako gymnaziální učitel na různých rakousko-uherských školách. Už ve studentském období psal do různých časopisů články o české literatuře, publikoval také překlady z polštiny (Mickiewicz, Czajkowski) a ruštiny (Lermontov). Psal také (jako gymnaziální profesor v Záhřebu, tehdy uherském) články a fejetony o současné politické situaci v Rakousku-Uhersku, přičemž se domníval, že Češi mohou získat větší politická práva pouze politickou cestou a kritizoval poměry v Uhrách a maďarskou politiku. Jako publicista byl velmi oceňován, byl dokonce srovnáván s Havlíčkem, nicméně vzhledem ke své kritice uherské politiky byl z Uher v roce 1867 vypovězen. Pracoval pak v redakci pražských Národních listů. Přispíval do časopisů Čas, Lumír, Obroda, Obzor a do Českých novin. Psal hesla z dějin české a slovanské literatury do Riegrova naučného slovníku.[3]
Byl také zvolen poslancem českého sněmu, kde zastával spíše umírněnější politické názory. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[4]
V roce 1870 se stal redaktorem Moravské Orlice, brzy se ale vrátil zpět do Národních listů. Od roku 1871 do smrti pracoval opět jako gymnaziální profesor v Praze. Byl jednou z nejvýznamnějších a nejuznávanějších publicistických osobností své doby.[5]
Dílo
- Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek první, Sousedé Slovanův; V Praze,nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1867, 1868, 1869)
- Obraz světa slovanského s hlediště politicko-národního, Svazek druhý (V Praze, nákladem Spolku pro vydávání laciných kněh českých, 1868)
- Věk Albrechta z Valdštýna (V Praze, Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1870)
Pseudonym a šifry
- Od Sávy
- B.K., F.B.K.
Překlady
- Mcyri, báseň, Michail Jurjevič Lermontov, in: Časopis Českého museum, 1863
- Vernyhora, věštec ukrajinský (historická pověst z roku 1768, autor Michal Czajkowski; V Praze, Tisk a sklad Kat. Jeřábkové, 1852)
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Olešná
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Tomáše na Malé Straně v Praze
- Lexikon české literatury II/2, Praha 1993, s. 860–861
- Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online.
- Heslo v Ottově encyklopedii obecných vědomostí. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2008-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-11.
- Soupis pražských obyvatel, Kořínek Franz 1831 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-10-18]. Dostupné online.
- Policejní ředitelství I, konskripce, karton 290, obraz 548 [online]. Národní archiv [cit. 2019-10-18]. Dostupné online.
Literatura
- Vladimír Forst a kolektiv: Lexikon české literatury, 2/II K-L. Academia : Praha 1993, s. 860–861
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bronislav Kořínek na Wikimedia Commons
- Autor František Bronislav Kořínek ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Bronislav Kořínek
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Kořínek Franz (1831) s rodinou
- Databáze Národní knihovny ČR, Kořínek, František Bronislav, 1831-1874