Giacomo Meyerbeer

Giacomo Meyerbeer, rodným jménem Jacob Liebmann Beer (5. září 1791, Tasdorf u Berlína – 2. května 1864, Paříž), byl německo-francouzský operní skladatel a dirigent žijící převážně ve Francii.

Giacomo Meyerbeer
Rodné jménoJacob Liebmann Beer
Narození5. září 1791
Tasdorf
Úmrtí2. května 1864 (ve věku 72 let)
Paříž
Místo pohřbeníŽidovský hřbitov v Schönhauser Allee
NárodnostŽidé
Povoláníhudební skladatel, hudebník, dirigent, autor autobiografie a šéfdirigent
RodičeJacob Herz Beer a Amalie Beerová
Manžel(ka)Minna Meyerbeerová
DětiCornelie Richterová
Blanca von Korffová
PříbuzníWilhelm Beer[1][2] a Michael Beer[1][3][4] (sourozenci)
Raoul Richter, Hans Richter a Reinhold Richter (vnoučata)
OceněníMaxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
komandér Řádu čestné legie
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Meyerbeerův pomník v belgických lázních Spa, které skladatel často navštěvoval

Meyerbeer byl představitelem francouzského žánru velké opery (grand opéra), který vznikl ve 20. letech 19. století. Jeho operní hudba je vynalézavá a efektní a vždy graduje dramatický účinek.[5] Jeho opery v sobě spojovaly tehdejší umělecký vkus třech velkých evropských zemí – Francie, Itálie a Německa.

Meyerbeerova hudba však později, ovšem až dlouho po jeho smrti, upadla na několik desítek let do zapomnění. Do určité míry k tomu přispělo ideologicky motivované, dokonce antisemitské nepřátelství, spojené se skladatelovým židovským původem. Tento odpor proti Meyerbeerovi byl také živen výhradami vůči jeho hudebnímu a dramatickému pojetí, které vyslovoval například Richard Wagner. I po druhé světové válce se jeho opery pro svou značnou inscenační náročnost objevovaly na operních jevištích poměrně zřídka. Bylo však vydáno mnoho nahrávek jeho čtyř velkých oper i drobnějších komických kusů jako je Dinorah (1859).[6] Na světových operních scénách se v současnosti poměrně často objevují zmíněné čtyři velké Meyerbeerovy opery – kromě Hugenotů z roku 1836 také Robert ďábel (poprvé uveden 1831), Prorok (z roku 1849) a Afričanka (uvedena posmrtně v roce 1865).

Život a dílo

Giacomo Meyerbeer se narodil v zámožné židovské berlínské rodině jako Jacob Liebmann Beer. Jeho otec, Jacob Herz Beer (1769–1825), byl židovský bankéř a výrobce cukru. Jeho matka, Amalia („Malka“) Beerová (1767–1854) také pocházela z bohaté rodiny. Narodil se jí 5. září 1791 v kočáře ve vesnici Tasdorf během cesty z Berlína do Frankfurtu nad Odrou.[7] Mezi další děti manželů Beerových patřili astronom Wilhelm Beer a básník Michael Beer.

Od mládí byl odhodlaný stát se hudebníkem, ale musel se rozhodovat mezi dráhou interpreta a skladatele. Jméno Meyer spojil se svým původním příjmením po smrti svého praděda z matčiny strany, obchodníka jménem Liepmann Meyer Wulff, kterého obdivoval.

Po studiích v Německu využil svého zděděného bohatství k cestám po Evropě a návštěvám tehdejších význačných operních domů. Setkával se s vůdčími hudebními skladateli té doby, mimo jiné s Ludwigem van Beethovenem a Gioacchinem Rossinim. Pařížská opera uvedla jeho dílo Robert ďábel („Robert le diable“, 1831). Libreto k ní napsal francouzský dramatik Eugène Scribe, se kterým se Meyerbeer seznámil již několik let předtím a který s ním pak spolupracoval i na dalších jeho operách. Robert ďábel je jednou z prvních oper tehdy nového žánru zvaného grand opéra. Od svého usídlení ve Francii byl skladatel nazýván Giacomo Meyerbeer. V tehdejším centru evropské kultury Paříži následovaly další jeho opery: Les Huguenots („Hugenoti“, 1836), Le Prophète („Prorok“, 1849) a pozdě dokončené dílo L'Africaine („Afričanka“), které mělo pařížskou premiéru až v roce 1865, po skladatelově smrti.

Za nacistické nadvlády v Německu a v okupovaných zemích Evropy včetně Francie byla Meyerbeerova díla zakázána pro autorův židovský původ. Kromě hudebního odkazu jsou významné také jeho rozsáhlé deníky a korespondence.

Giacomo Meyerbeer zemřel 2. května 1864 v Paříži během příprav k uvedení opery L'Africaine, na které pracoval již 20 let a jež byla uvedena až v roce 1865. Na skladatelovo přání bylo jeho tělo po smrti převezeno do Berlína, kde žila Meyerbeerova rodina. Skladatel byl pohřben na berlínském židovském hřbitově Jüdischer Friedhof Schönhauser Allee. V Paříži se předtím konala smuteční slavnost.

Významná díla

Opery
Hrob Giacoma Meyerbeera v Berlíně (Jüdischer Friedhof Schönhauser Allee)
  • Jeftův slib (Jephtas Gelübte); 1812
  • Hostinský a host (Wirt und Gast); 1813
  • Braniborská brána (Das Brandenburger Tor); 1814
  • Romilda e Costanza; 1817
  • Semiramide riconosciuta; 1819
  • Emma di Resburgo; 1819
  • Margherita d'Anjou; 1820
  • L'Almanzore; 1820–1821
  • L'esule di Granata; 1821
  • Křižák v Egyptě (Il crociato in Egitto); 1824
  • Robert ďábel (Robert le diable); 1831
  • Hugenoti (opera) (Les Huguenots); 1836
  • Tábor ve Slezsku (Ein Feldlager in Schlesien); 1844
  • Prorok (opera) (Le prophète); 1849
  • Hvězda Severu (L'Étoile du Nord); 1854
  • Dinora aneb Pouť na Ploermel (Dinorah ou Le pardon de Ploërmel); 1859
  • Afričanka (L'Africaine); uvedena posmrtně v roce 1865

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Giacomo Meyerbeer na anglické Wikipedii a Giacomo Meyerbeer na německé Wikipedii.

  1. Nikolaj Feopemptovič Solovjov: Mejerber, Žak. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XVIIIa.
  2. Samuil Goracijevič Lozinskij: Ber, Vilgelm. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
  3. Maximilian Grigorjevič Syrkin: Ber, Michail. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 4.
  4. Hermann Hettner: Beer, Michael. In: Allgemeine Deutsche Biographie, svazek 2. 1875.
  5. Giacomo Meyerbeer (1791-1864) - dovršitel velké francouzské opery
  6. seznam nahrávek Meyerbeerových oper
  7. WETTSTEIN, Rika: Giacomo Mayerbeer (1791–1864). Baden-Baden, Der ultimative Stadtführer (Baden-Baden, dokonalý cestovní průvodce), http://www.bad-bad.de/gesch/meyerbeer.htm (německy).

Německá literatura
  • Heinz Becker: Giacomo Meyerbeer in Selbstzeugnissen und Bilddokumenten. Rowohlt, Reinbek 1980, ISBN 3-499-50288-7.
  • Werner Michael Blumenthal: Die unsichtbare Mauer. Die dreihundertjährige Geschichte einer deutsch-jüdischen Familie. 4. Aufl. Dtv, München 2004, ISBN 3-423-30788-9.
  • Anselm Gerhard: Die Verstädterung der Oper. Paris und das Musiktheater des 19. Jahrhunderts. Metzler, Stuttgart 1992, ISBN 3-476-00850-9.
  • Berndt W. Wessling: Meyerbeer. Wagners Beute – Heines Geisel. Droste, Düsseldorf 1984, ISBN 3-7700-0652-6.
  • Reiner Zimmermann: Giacomo Meyerbeer. Eine Biografie nach Dokumenten. Edition Parthas, Berlin 1991, ISBN 3-932529-23-5.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.