James Clerk Maxwell

James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.[1] Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice. Publikoval první barevnou fotografii jako důkaz teorie aditivního míchání barev.

James Clerk Maxwell
Narození13. června 1831
Edinburgh
Úmrtí5. listopadu 1879 (ve věku 48 let)
Cambridge
Příčina úmrtíkarcinom žaludku
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
NárodnostSkotové
Alma materEdinburská univerzita
Trinity College
Edinburská akademie
Peterhouse
Univerzita v Cambridgi
Povolánífyzik, matematik, inženýr, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik a učitel
ZaměstnavateléKrálovská kolej v Londýně
Aberdeenská univerzita
Univerzita v Cambridgi
OceněníAdams Prize (1857)
Rumfordova medaile (1860)
člen Královské společnosti (1861)
Bakerian Lecture (1866)
Keithova cena (1869)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkřesťanský socialismus
ChoťKatherine Clerk Maxwell (od 1858)
RodičeJohn Clerk-Maxwell of Middlebie a Frances Cay
PříbuzníJemima Blackburn (sestřenice)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stužka, první barevná fotografie, 1861

Život

Jednalo se o potomka starého šlechtického rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 (devatenáctiletý) přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesorem na King's College v Londýně. Poté se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.

Předpověděl existenci elektromagnetických vln i že světlo je také elektromagnetické vlnění. Maxwell přišel s teorií elektromagnetického pole, jeho teoretické výpočty se podařily experimentálně prokázat až Heinrichu Hertzovi několik let po Maxwellově smrti.[2] Dále Maxwell roku 1866 významně zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem.

Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru (střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2. kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru).

Položil fyzikální základy teorie barevné fotografie v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.[3][4] Prokázal tak princip aditivního míchání barev. Ve skutečnosti však byla použita exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra. Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).

Díla
  • Traktát o elektřině a magnetismu
  • O vzájemném vztahu matematiky a fyziky
  • O matematické klasifikaci fyzikálních veličin
  • O Faradayových siločárách

Pocty

Odkazy

Reference
  1. James Clerk Maxwell[nedostupný zdroj] Elektro 1/2012
  2. Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice. Elektrina.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online.
  3. James Clerk Maxwell (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
  4. EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics Archivováno 5. 2. 2009 na Wayback Machine (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

Publikace
  • "On the description of oval curves, and those having a plurality of foci". Proceedings of the Royal Society of Edinburgh, Vol. ii. 1846.
  • Illustrations of the Dynamical Theory of Gases. 1860.
  • "On physical lines of force". 1861.
  • "A dynamical theory of the electromagnetic field". 1865.
  • "On governors". Proceedings of the Royal Society, Vol. 16 (1867–1868) pp. 270–283.
  • Theory of Heat. 1871.
  • "On the Focal Lines of a Refracted Pencil". Proceedings of the London Mathematical Society s1-4(1):337–343, 1871.
  • A Treatise on Electricity and Magnetism. Clarendon Press, Oxford. 1873.
  • "Molecules". Nature, September, 1873.
  • "On Hamilton's characteristic function for a narrow beam of light". Proceedings of the London Mathematical Society s1-6(1):182–190, 1874.
  • Matter and Motion, 1876.
  • On the Results of Bernoulli's Theory of Gases as Applied to their Internal Friction, their Diffusion, and their Conductivity for Heat.
  • "Ether", Encyclopaedia Britannica, Ninth Edition (1875–89).
  • An Elementary Treatise on Electricity Clarendon Press, Oxford. 1881, 1888.

Bibliografie
  • CAMPBELL, Lewis, Garnett, William. The Life of James Clerk Maxwell. Edinburgh: MacMillan, 1882. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-27. OCLC 2472869
  • GLAZEBROOK, R. T. James Clerk Maxwell and Modern Physics. [s.l.]: MacMillan, 1896. Dostupné online. ISBN 978-1-40672-200-0.
  • HARMAN, Peter. M. Oxford Dictionary of National Biography, volume 37. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 019861411X.
  • HARMAN, Peter M. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. ISBN 052100585X.
  • MAHON, Basil. The Man Who Changed Everything – the Life of James Clerk Maxwell. Hoboken, NJ: Wiley, 2003. ISBN 0470861711.
  • PORTER, Roy. Hutchinson Dictionary of Scientific Biography. [s.l.]: Hodder Arnold H&S, 2000. ISBN 978-1859863046.
  • TIMOSHENKO, Stephen. History of Strength of Materials. [s.l.]: Courier Dover Publications, 1983. ISBN 0486611876.
  • TOLSTOY, Ivan. James Clerk Maxwell: A Biography. [s.l.]: University of Chicago Press, 1982. ISBN 0-226-80787-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.