Šarlota Pruská (1831–1855)

Šarlota Pruská (celým jménem Bedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská, 21. června 1831, Zámek Schönhausen, Berlín30. března 1855, Meiningen) byla, díky sňatku s Jiřím II., dědičná princezna sasko-meiningenského vévodství. Zemřela několik měsíců před svými čtyřiadvacátými narozeninami na komplikace při porodu – nepřežila ani ona, ani syn.

Šarlota Pruská
Dědičná princezna Sasko-meiningenská
Portrét princezny Šarloty
Sňatek18. května 1850
ManželJiří II. Sasko-Meiningenský
Úplné jménoBedřiška Luisa Vilemína Marianna Šarlota Pruská
Narození21. června 1831
Zámek Schönhausen, Berlín
Úmrtí30. března 1855 (ve věku 23 let)
Meiningen
PotomciBernard III. Sasko-Meiningenský
Marie Alžběta Sasko-Meiningenská
DynastieHohenzollernové
OtecAlbrecht Pruský
MatkaMarianna Oranžská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Šarlotina matka Marianna
Šarlota (vlevo) se svojí mladší sestrou Alexandrinou

Šarlotin otec Albrecht (též Albert) byl mladším synem Fridricha Viléma III. a Luisy Meklenbursko-Střelické. V roce 1830 si vzal svoji sestřenici Mariannu Oranžskou, dceru Viléma I. O rok později se páru narodil první potomek; dcera Šarlota. Stalo se tak 21. června 1831 na zámku Schönhausen v Berlíně. O rok později se narodil mrtvý syn, roku 1837 pak syn Albrecht. Jejich poslední dvě děti byly dcery Alžběta, která zemřela v dětství, a Alexandrina. Roku 1848, šest let po narození nejmladší Alexandriny, se pár nechal rozvést a Šarlota byla i se svými sourozenci svěřena do otcovy péče. Ve skutečnosti se ale o děti starala jejich bezdětná teta Alžběta Ludovika Bavorská.

Šarlotě bylo v době rozvodu rodičů již sedmnáct let a prožila poměrně šťastné dětství. Již v raném věku měla také nadání pro hudbu a učila se u hudebníků, jako byli Julius Stern, Theodor Kullak nebo Wilhelm Taubert. Napsala řadu písní a klavírních skladeb. Její dcera Marie Alžběta později tento Šarlotin dar také zdědila.

Jako mladá žena měla Šarlota díky svému původu dobré postavení – vždyť pocházela z nizozemské i pruské královské rodiny. Dne 18. května 1850 si devatenáctiletá Šarlota v Charlottenburgu vzala o pět let staršího Jiřího, dědice Sasko-meiningenského vévodství. Jiří jako jediný syn Bernarda II. a Marie Bedřišky měl zdědit velké bohatství a navíc byl i dobrý vojevůdce; v roce 1849 vedl meiningenský pluk v Prusko-dánské válce. Během jeho vojenské kariéry mu vlivnou dceru z dobré rodiny doporučili příbuzní, ale po první schůzce se do sebe pár zamiloval.

Svatba byla honosná a svatebním darem byla i luxusní vila u jezera Como, kterou páru darovala Šarlotina matka Marianna. Ta byla přejmenována na počest nevěsty Villa Carlotta. Dalšími svatebními dary byly například sbírky obrazů nebo soch. Novomanželé ve velkém utráceli peníze a střídavě žili v Berlíně a Postupimi, kvůli narození dětí se ale vraceli do Meiningenu. Šarlota a Jiří měli čtyři děti, přičemž pouze dvě se dožili dospělosti.

27. ledna 1855 zemřel ve věku 3 tří let Šarlotin druhorozený syn Jiří Albrecht. O tři měsíce později, 30. března 1855, umírá na porodní komplikace i jeho matka Šarlota. Zemřela při náročném porodu syna, který ale také nepřežil a zemřel den po porodu. Jiří pro svoji první manželku velmi truchlil, nakonec se ale znovu oženil, tentokrát s Feodorou z Hohenlohe-Langenburgu, která se mu zdála jako vhodná macecha pro syna a dceru, které se Šarlotou měl. S Feodorou Jiří zplodil další tři syny (jeden zemřel jako nemluvně), avšak manželství bylo nešťastné.

Potomci

Z manželství s Jiřím vzešly čtyři děti (dva synové, dvě dcery), avšak jen dvě se dožili dospělosti.

  • Bernard III. Sasko-Meiningenský (1851–1928) ∞ Šarlota Pruská
  • Jiří Albrecht Sasko-Meiningenský (1852–1855), zemřel v dětství
  • Marie Alžběta Sasko-Meiningenská (1853–1923), zemřela bezdětná
  • Nepojmenovaný syn (*/† 1855)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Charlotte of Prussia (1831–1855) na anglické Wikipedii.

Literatura

  • WALKER, Alan. Hans Von Bulow: A Life and Times. New York: Oxford University Press, 2010. 510 s. ISBN 978-0195368680.
  • KOLLER, Ann Marie. The Theater Duke: George II of Saxe-Meiningen and the German Stage. Kalifornie: Stanford University Press, 1984. 257 s. Dostupné online. ISBN 0-8047-1196-8.
  • OSBORNE, John. The Meiningen Court Theatre, 1866-1890. [s.l.]: Cambridge University Press, 1988. 217 s. Dostupné online. ISBN 0-521-30394-X.

Externí odkazy

Vývod z předků

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.