Východoslovenské povstání rolníků

Tzv. východoslovenské povstání rolníků (slovensky východoslovenské roľnické povstanie) proti šlechtě a inteligenci proběhlo v červnu 1831. Již od května téhož roku ho organizoval zeman z Malých Ražkovic Peter Tasnády. Počet povstalců se odhaduje na 40 tisíc, povstání však nebylo nijak pevně organizované a poměrně rychle bylo vojensky zlikvidováno.

Památník Východoslovenského povstání rolníků

V roce 1830 postihla východní Slovensko velká neúroda, díky které postihlo chudé obyvatelstvo bída a hlad. Taktéž se sem směrem od východu (z Haliče) šířila asijská cholera, které padlo za oběť mnoho lidských životů, další vrstvy obyvatel propadaly zoufalství a panice. Tasnády, který byl od roku 1825 v Krakově zapojen do lože svobodných zednářů, využil příležitosti, rozšířil pověst, že se páni chystají otrávit lid, a tato fáma se stala rozbuškou povstání.

Vzpoura vypukla 24. června 1831 v Kerestúru, během následujících dní se rozšířila asi do 150 obcí v Dolním Zemplíně, Šariši a Spiši. Povstalci masově útočili na panský majetek, přepadali a vraždili úředníky, lékaře, kněze a ostatní pány.

Státní orgány následně reagovaly velmi přísně, 119 lidí bylo odsouzeno k trestu smrti a přes 4 tisíce lidí mělo být potrestáno ranami holí a uvězněno. Již 19. srpna však byl na místo vyslán zástupce dvora, baron Ignác Eötvös ml., který se snažil o zmírnění rozsudků soudů. Král František nakonec 4. listopadu nařídil přerušit činnost soudů a vynést podstatně umírněnější tresty.