Mustafa III.

Mustafa nastoupil na trůn 30. října 1757 po smrti jeho bratrance Osmana III., syna sultána Mustafy II.

Krátce po svém nástupu Mustafa věnoval pozornost hlavně justici. Zavedl několik nových opatření, které měli zlepšit prosperitu Istanbulu. Reguloval ražení mincí, vybudoval několik kamenných obchodů, zřídil akvadukty a zavedl přísnou finanční kontrolu. Často cestoval a kontroloval, zda jsou jeho nařízení a zákony dodržovány.

In 1763, the two countries exchanged their diplomats for the first time.

Mustafa se snažil uzavřít dohodu s Fridrichem II. Velikým a v roce 1761 uzavřel mírovou dohodu s Pruskem. Mustafa preferoval cvičení svých jednotek v Berlíně před Paříží či Londýnem, aby mohl přeorganizovat svou armádu. V roce 1763 si poprvé v historii tyto země vyměnily diplomaty a velvyslance.

Koca Ragip Paša, který byl velkovezírem do roku 1763, se snažil uzavřít mír se všemi sousedními státy. Díky vlivu Ruska na Kavkaz a ovládnutí Polska začal postupně mezi Osmany a Ruskem vznikat konflikt. Nástupce Ragipa, Muhsinzade Mehmed Paša, navrhoval také mír, avšak Mustafa stále byl pro válku. V roce 1768 tak Mehmed rezignoval. Sultán Mustafa očekával jednoduché vítězství nad Ruskem, říše však na dlouhou válku nebyla připravena. Během války proběhlo několik vojenských reforem, především díky francouzskému úředníkovi François Baron de Tott. Pro Osmanskou říši byla válka zdrcující. Ruská vojska okupovala Krym, Rumunsko i část Bulharska, které doposud ovládali Osmané.

Během vlády Mustafy se podařilo obnovit několik staveb téměř od základů, včetně Fatihovy mešity, kterou v 15. století zbudoval sultán Mehmed II. Mimo jiné nechal Mustafa vystavět mešitu Laleli a upravil nábřeží podél Yenikapı. Po zemětřeseních v letech 1766 a 1767 nechal opravit poničené budovy.

Mustafa se oženil se všemi konkubínami, se kterými udržoval poměr. Sňatky uzavíral především z důvodu, že všechny tyto ženy se už jako muslimky narodily a měly tak být odděleny od konvertitek a otrokyň. Tyto ženy nejdříve oficiálně propustil ze služeb a následně složil manželský slib před Şeyhülislamem. Celkem se oženil s pěti ženami:

• Mihrişah Sultan (zemřela 16. října 1805 a byla pohřbena ve vlastním mauzoleu v Eyüp)
• Mihrişah Kadın (zemřela v roce 1799 a byla pohřbena v hrobce Şah Sultan v Eyüp)
• Aynülhayat Kadın (zemřela 21. července 1764 a byla pohřbena v mešitě Lalali spolu s manželem)
• Adilşah Kadın (zemřela 19. prosince 1803 a byla pohřbena v mešitě Lalali spolu s manželem)
• Rif’at Kadın (zemřela 25. prosince 1804 a byla pohřbena na hřbitově Haydarpaşa)

Mustafa měl celkem dva syny:

• Selim III. (24. prosince 1761 - 28. července 1808), stal se během života sultánem, matkou byla Mihrişah
• Şehzade Sultan Mehmed (10. ledna 1767 - 12. října 1772), pohřben v hrobce svého otce v mešitě Laleli

Mustafa měl celkem sedm dcer:

• Hibetullah Sultan (14. března 1759 – 7. června 1762, pohřbena v mešitě Laleli), matkou byla Mihrişah
• Şah Sultan (20. dubna 1761 – 11. března 1803), matkou byla Mihrişah
• Mihrimah Sultan (4. listopadu 1762 – 16. března 1764) matkou byla Aynülhayat;
• Mihrişah Sultan (9. prosince 1762 – 21. února 1769, pohřbena v mešitě Laleli);
• Beyhan Sultan (15. prosince 1765 – 7. listopadu 1824 matkou byla Adilşah
• Hatice Sultan (14. června 1768 – 17. července 1822), matkou byla Adilşah
• Fatma Sultan (9. ledna 1770 – 26. května 1772, pohřbena v mešitě Laleli), matkou byla Mihrişah;