Karel Lamač

Karel Lamač (27. ledna 1897 Praha[1], Rakousko-Uhersko2. srpna 1952 Hamburk, Spolková republika Německo) byl český filmař, jednalo se o velmi významnou zakladatelskou osobnost moderní české kinematografie.

Karel Lamač
Narození27. ledna 1897
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. srpna 1952 (55 let)
Hamburk
Západní Německo Západní Německo
BydlištěPraha
Národnostčeská
Povoláníkameraman
režisér
Znám jakorežisér
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Začátky

Karel Lamač se narodil v Košířích[2] u Prahy jako jediný syn pražského rodáka a magistra farmacie Karla Lamače (*1863) a jeho manželky Františky, rozené Prusíkové, ovdovělé Kovářové (*1860)[3]. Studoval na lékárníka, stejně jako jeho otec. Mnohem více ho však zaujalo umění a ještě v době studií se stal dirigentem filharmonického orchestru, později začal vystupovat společně s ochotníky jako kouzelník. V době stáží v Drážďanech se seznámil s filmováním. Za první světové války narukoval do armády a na frontě údajně natáčel v zákopech aktuality, přičemž velmi často riskoval vlastní život. Toto tvrzení je však některými badateli zpochybňováno.[4] [5]

Filmování

Po skončení první světové války a návratu do vlasti (1918) se osamostatnil a založil vlastní filmový ateliér Kavalírka.

Jeho prvním československým filmem se stal Vzteklý ženich (1919), ke kterému napsal jak námět tak i scénář, byl jeho režisérem a i hercem – tento film se však do dnešních dob nedochoval.

Němý film mu přinesl výrazné herecké uplatnění, vytvořil oblíbenou filmovou dvojici s půvabnou divou Anny Ondrákovou (vlastním jménem Anna Sofie Ondráková, v zahraničí známá jako Anny Ondra), společně hráli v:

Společně založili společnost Ondra – Lamač Film. Byli do sebe hluboce zamilováni, ale když mu Anny Ondráková navrhla manželství, opakovaně ho odmítl s příslibem do budoucnosti vzhledem ke svému enormnímu pracovnímu vytížení. Anny se proto potom ve svých 31 letech vdala za známého německého boxera Maxe Schmelinga, což jej značně zranilo.

On, Anny Ondráková, režisér Václav Wasserman a kameraman Otto Heller byli ve 20. letech 20. století odbornou kritikou i diváky považováni za tzv. silnou čtyřku českého filmu.

Popularitu mu přinesla filmová úloha roztržitého docenta Bulfínka ve filmu Na tý louce zelený (1936). Posledním československým filmem, ve kterém se objevil, byla komedie Milování zakázáno (1938), v obou filmech měl na starosti (tak jako obvykle) i režii.

Už jeho režisérské prvotiny v Československu vzbudily široký ohlas, řadí se mezi ně němé filmy :

Ještě větší uznání získal po nástupu zvukových filmů, nejúspěšnější byly ty filmy, ve kterých hrál král českých komiků Vlasta Burian: už první český zvukový film C. a k. polní maršálek (1930) vyvolal nečekaný úspěch, dále Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Funebrák, Nezlobte dědečka, Ducháček to zařídí. Společně se svým přítelem a žákem Martinem Fričem režíroval komedie: On a jeho sestra a To neznáte Hadimršku. Oblíbené byly i filmy Důvod k rozvodu, Pozor straší. Natáčel i v zahraničí – v Německu, Francii, Anglii i v USA. Jeho posledním českým filmem byla komedie U pokladny stál... s Vlastou Burianem (1939).

Před nacistickým nebezpečím emigroval do Holandska, později do Belgie a Francie, kde opět natáčel. Po napadení Francie nacisty odjel do Anglie, kde opět vstoupil do armády a v Royal Air Force natáčel dokumenty ze života československých vojáků. Pozornost vzbudila jeho protinacistická satira Švejk bourá Německo (1943), ve které účinkoval i pozdější československý ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.

Jeho oduševnělý hlas se hodil do dokumentárních filmů, které byly připravovány na uvedení v osvobozeném Československu. Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti, ale hned zase emigroval, ze strachu z komunistického převratu. Zpočátku působil ve Francii, později žil několik let v USA, kde pracoval na novinkách a vynálezech v oblasti filmu a televize. Po ukončení aktivní činnosti se přestěhoval do bavorského Mnichova.

Dne 2. srpna 1952 zemřel v Hamburku po vážné nemoci ledvin a jater[6] a byl zde pohřben.[7]

Souhrn tvorby

Podílel se na více než 260 filmech (okolo 100 jich sám režíroval, v 50 z nich sám hrál, k 20 z nich napsal scénář, u 7 z nich byl autorem námětu, u 4 byl střihačem, v 4 sám zpíval, v 2 byl i autorem písní. Napsal i jednu z prvních českých knih o filmu: Jak se píše filmové libreto, ve které shromáždil svoje dlouholeté zkušenosti.

Citát

Tak všestranný talent, jakým byl Karel Lamač, mohl se narodit – podle podivuhodných přírodních zákonů – právě jen v době, která všestranné talenty potřebovala. Přišel do Excelsioru zařídit laboratoř. Začínal zde v roličce flamendra Jirky v otcově filmu "Alois vyhrál los". Skončil jako režisér asi padesáti filmů. Dvě stě dalších je poznamenáno jeho účastí hereckou nebo podnikatelskou.

Adolf Branald[8]

Filmografie

Režie

  • 1919Vzteklý ženich
  • 1919Akord smrti
  • 1920Gilly poprvé v Praze
  • 1921Otrávené světlo
  • 1922Drvoštěp
  • 1924Bílý ráj
  • 1924Chyťte ho!
  • 1925Karel Havlíček Borovský
  • 1925Lucerna
  • 1925Hraběnka z Podskalí
  • 1926Dobrý voják Švejk
  • 1926Švejk na frontě
  • 1926Velbloud uchem jehly
  • 1926Pantáta Bezoušek
  • 1927Sladká Josefínka
  • 1927Květ ze Šumavy
  • 1928Dcery Eviny
  • 1928Hřích
  • 1929Hříchy lásky
  • 1930C. a k. polní maršálek
  • 1931Er und seine Schwester
  • 1931On a jeho sestra
  • 1931To neznáte Hadimršku
  • 1932Lelíček ve službách Sherlocka Holmese
  • 1932Funebrák
  • 1933Dobrý tramp Bernášek
  • 1933Jindra, hraběnka Ostrovínová
  • 1934Polská krev
  • 1934Nezlobte dědečka
  • 1936Na tý louce zelený
  • 1937Důvod k rozvodu
  • 1938Milování zakázáno
  • 1938Ducháček to zařídí
  • 1938Lucerna
  • 1938Pozor, straší
  • 1938Slávko, nedej se!
  • 1939U pokladny stál

Herecké úlohy

  • 1919Vzteklý ženich
  • 1919Utrpením ke slávě (českobratrský písmák + další dvě role)
  • 1919Aloisův los (Aloisův přítel Jirka)
  • 1919Akord smrti (virtuóz Aleš Ajval)
  • 1919Palimpsest
  • 1919Probuzené svědomí (Daniel Žalén)
  • 1919Gilly poprvé v Praze (strýček Hron)
  • 1919Zlatá žena (Orlíkův soused)
  • 1919Tam na horách (malíř Jaromír Hanuš)
  • 1919Zpěv zlata (chemik Edgar Zoran)
  • 1919Setřelé písmo (sochař Šalda)
  • 1920Magdalena (Jiří)
  • 1921Ukřižovaná (důstojník Karel Vyšín, student Jan)
  • 1921Příchozí z temnot (Ješek Dražický, přicházející z temnot)
  • 1921Otrávené světlo (Ing. Milan Bell)
  • 1921Souboj s Bohem (Ing. Hamr)
  • 1921Děvčata, vdávejte se! (hudební skladatel Horák)
  • 1922Sněhulka a sedm trpaslíků
  • 1922Sněhová Růženka (vesnický mladík)
  • 1922O zázračném květu
  • 1922Maharadžovo potěšení (maharadža Mamlas Bej)
  • 1922Mrtví žijí (dr. Jiljí Dubín)
  • 1922Poslední polibek (konzervatorista Roman Trojský)
  • 1922Koryatovič(Fedorův přítel)
  • 1922Drvoštěp (Karel Svansen)
  • 1923Tu ten kámen (učenec Drtichlup)
  • 1923Muž bez srdce (princ Edgar z Georgie)
  • 1923Únos bankéře Fuxe (Tom Darey)
  • 1924Dáma z baru (Mario Zeman)
  • 1924Bílý ráj (Ivan Holar)
  • 1924Dvojí život (opilec v kavárně U slunce)
  • 1924Chyťte ho! (sochař Johnny Miller)
  • 1924Hříchy v manželství (Mario Zeman)
  • 1925Vdavky Nanynky Kulichovy (Václav Vejlupek)
  • 1925Svatební košile (umrlec)
  • 1925Karel Havlíček Borovský (Havlíčkův bratr František)
  • 1925Šest mušketýrů (svobodník Donát)
  • 1925Syn hor (Frank Solar)
  • 1925Lucerna (učitelský mládenec Zajíček)
  • 1925Do panského stavu (Václav Zdeborský)
  • 1925Josef Kajetán Tyl (František Palacký)
  • 1925Hraběnka z Podskalí (hrabě Viktor z Renné)
  • 1926Dobrý voják Švejk (hostinský Palivec, nadporučík Lukáš)
  • 1926Švejk na frontě (nadporučík Lukáš)
  • 1926Velbloud uchem jehly (Alík Vilím)
  • 1926Pantáta Bezoušek (Jiří Králiš)
  • 1926Aničko, vrať se! (tulák Petr, Jiří Landa)
  • 1926Osm srdcí v plamenech (domácí učitel)
  • 1927Sladká Josefínka
  • 1927V panském stavu (dr. Václav Zdeborský)
  • 1927Květ ze Šumavy (syn drožkáře, Dr. Jiří Kalvoda)
  • 1928Dcery Eviny (malíř Rudolf Romain)
  • 1928Páter Vojtěch (Dvoreckého syn Vojtěch)
  • 1929Pražské švadlenky (pekařův syn Jeník)
  • 1929Adjunkt Vrba (adjunkt Karel Vrba)
  • 1929Starý hřích (Karel Horyna)
  • 1932Kantor Ideál (prof. Karel Suchý)
  • 1933S vyloučením veřejnosti (JUDr. Anatol Brynda)
  • 1933Dobrý tramp Bernášek (Alois Bernášek)
  • 1933Jindra, hraběnka Ostrovínová (učitel Lípa)
  • 1934Tři kroky od těla (Tommy Fikejz)
  • 1936Na tý louce zelený (docent Bulfínek)
  • 1938Milování zakázáno (Tonny)

Scénář

  • 1919 Vzteklý ženich
  • 1921Otrávené světlo
  • 1924Bílý ráj
  • 1924Chyťte ho!
  • 1925Karel Havlíček Borovský
  • 1925Lucerna
  • 1925Hraběnka z Podskalí
  • 1926Velbloud uchem jehly
  • 1927Květ ze Šumavy
  • 1933Dvanáct křesel
  • 1933Dobrý tramp Bernášek
  • 1938Pozor, straší

Námět

  • 1919Vzteklý ženich
  • 1920Gilly poprvé v Praze
  • 1924Chyťte ho!
  • 1924Bílý ráj
  • 1925Karel Havlíček Borovský
  • 1927Květ ze Šumavy
  • 1933Dobrý tramp Bernášek

Texty písní

  • 1932Kantor Ideál
  • 1938Pozor, straší

Zpěv

  • 1932Kantor Ideál
  • 1933S vyloučením veřejnosti
  • 1934Tři kroky od těla
  • 1936Na tý louce zelený

Střih

  • 1930C. a k. polní maršálek
  • 1931On a jeho sestra
  • 1932Kantor Ideál
  • 1933S vyloučením veřejnosti

Odkazy

Reference

zčásti V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Lamač na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
  2. matrika narozených (N1896-1898) farnosti sv.Václava na Smíchově uvádí, že se Karel Lamač narodil na Smíchově č. 801
  3. Národní archiv ČR, pobytová přihláška Pražského policejního ředitelství:
  4. KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Režisér Karel Lamač válečným dobrovolníkem císaře pána [online]. 2.3.2019 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
  5. KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. V lesku erbů. První vydání. vyd. Brno: [s.n.] 131 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87542-37-8, ISBN 80-87542-37-1. OCLC 1263258295 S. 107–111.
  6. profil na stránce ČT
  7. Malinová Helena: Lamač Karel (1897 - 1952). Národní filmový archiv, Hradištko pod Medníkem, 18.03.1997. S. 6. Pdf. Dostupné z WWW.
  8. Adolf Branald: Skřínka s líčidly, Československý spisovatel, Praha, 1962, str. 217

Literatura

  • BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 19301945. Praha: Orbis, 1966, str. 20–2, 24, 29, 31, 36, 70, 71, 80, 82, 111–2, 117, 142, 158, 160, 163, 184, 213, foto 50, 166–172, 280, 527
  • SUCHÝ, Ondřej: Vlasta Burian na každý pád. Praha: Melantrich 1989. ISBN 80-7023-009-6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 245.
  • TUNYS, Ladislav: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila. Praha: Ametyst, 1998, str. 56–8, 62, 71, 74. ISBN 80-85837-35-8
  • TUNYS, Ladislav. Otomar Korbelář. Praha: nakladatelství XYZ, 2011, str. 144, 155–6, 171–2. ISBN 978-80-7388-552-6
  • LAMAČ, Karel: Jak se píše filmové libreto. Praha 1923

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.