Ludmila z Poděbrad

Ludmila z Poděbrad (16. října 145620. ledna 1503 Lehnice) byla česká princezna, dcera českého krále Jiřího z Poděbrad a jeho manželky Johanky z Rožmitálu. Provdala se za lehnického a břežského knížete Fridricha I.

Ludmila z Poděbrad
Narození16. října 1456
Úmrtí20. ledna 1503 (ve věku 46 let)
Lehnice
Místo pohřbeníLehnice
Povoláníregentka
ChoťFridrich I. Lehnický
DětiFridrich II. Lehnický
Jan II. Lehnický
Jiří I. Břežský
RodičeJiří z Poděbrad a Johana z Rožmitálu
RodPáni z Kunštátu a Poděbrad
PříbuzníHynek z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Boček z Poděbrad, Jindřich I. Starší, Barbora z Poděbrad, Kateřina z Poděbrad a Zdenka Česká (sourozenci)
Žofie Lehnická, Jiří II. Břežský, Fridrich III. Lehnický a Friedrich III, Duke von Schlesien zu Liegnitz[1] (vnoučata)
Funkceregent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od dětství byla objektem sňatkové politiky svého otce Jiřího z Poděbrad. Ve čtyřech letech byl navržen její sňatek s bavorským knížetem Jiřím Bavorským, synem Ludvíka IV. Bohatého. Po ztroskotání tohoto plánu jí otec o rok později zasnoubil s uherským magnátem Vavřincem Ujlakim. Když se ani tento sňatek nerealizoval, uzavřel král Jiří z Poděbrad rodovou smlouvu s polským králem Kazimírem Jagellonským, podle které se Ludmila měla stát manželkou jeho syna Vladislava. Nakonec ani tento projekt nevyšel a Ludmila se 5. září 1474 provdala v Lehnici za lehnického knížete Fridricha I. Z tohoto manželství vzešli tři synové a dcera:

  • Jan I., (1477–1495)
  • Fridrich II., kníže lehnický, břežský a olavský († 1547)
  • Jiří I., kníže břežský (mezi 1481/1483 – 30. srpna 1521)

Po smrti svého manžela se Ludmila v letech 1488–1498 titulovala kněžna slezská, lehnická a zlotoryjská[2] a spravovala lehnické knížectví na místě svých nezletilých potomků. Po své smrti byla 22. ledna 1503 pohřbena v kartuziánském klášteře v Lehnici.[3] Jejím nástupcem se stal syn Fridrich II. Lehnický, který byl v roce 1526 jedním z kandidátů na český královský trůn.

Reference

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. například v listině NA-RM č. 217 z roku 1491
  3. FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 98.

Literatura

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
  • FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
  • GLOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum v Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
  • GLOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.